Hořící muž

Je strašně snadné člověka odsoudit podle několika málo indicií, které nám dotyčný dá. Mnohem těžší je snažit se ho poznat do hloubky a odhlédnout od povrchních symbolů, které dává navenek. S tím prvním Burning Man pracuje zhruba úvodních pět minut, s tím druhým po zbytek filmu, kde do sebe všechno parádně zapadne. 90% (30.03.2017)

Řekněme si to narovinu, víc klišoidní to bejt nemohlo. Zápletka, kterou rozplete divák až kolem 20. minuty, je tak obehraná, až to bolí. Ale to, co dělá z Fajrujícího chlapa větší terno, je přehazování záběrů a jejich roztříštěnost, která postupně buduje u diváka jakejsi emocionální vztah s týpkem, kterej je naprosto nesympatickej. Vizuálno je krásný, povedený a je naprosto fuk, že naprosto buď přestřelený, nebo obšlehnutý jinde (odlítávající balonky, jak zmiňuje Fifer), ale má svoji roli a je naprosto stejně důležitým faktorem jako ty dějový přehazovačky (jak říká Rob Roy). Primárně ale nečtěte tu synopsi, film je naprosto o něčem jiným a není to o hledání cesty ke štěstí, je to o hledání, bolesti a tak krásně upřímně natočený, že jsem tomu ve finále věřil mnohem víc, než řadě filmů podle skutečný události. Pořval jsem si jako malej harant, a proto upřímně a narovinu dávám o hvězdu víc, než si film zaslouží. Asi. (04.08.2012)

Pokud máte náladu na standardní biják podle hollywoodské šablony (ano vím, je to australsko-britský film), tak vás Burning Man nezklame. Kamera je krásná, ale všechny vizuální nápady už jsem viděl v jiných filmech ( detail na dětskou hračku při autonehodě, balónky odletající pryč při pokažené narozeninové oslavě). Pokud máte rádi soft-erotiku, přijdete si na své, hlavní hrdina neustále šoustá a většina těchto scén nemá jiný účel, než předvést krásná těla modelek v cameo roličkách. Příběh je stokrát ohraný a proto jej režisér vypráví nelineárně a neustále přeskakuje mezi min., přít. a budoucností. Nemá to žádný jiný význam, než aby film budil zdání zajímavé a komplikovaně stavěné zápletky. Dojde na všechna slzopudná klišé typu: vzpomínky na ženu, která předčítá pohádku svému synovi, tati, kdy se k nám vrátí maminka...apod. Když se nad tím tak zamyslím, tak se mi líbilo jen několik zajímavých záběrů, toť vše. Film mi strašně připomíná Pana Nikdo, jen tu chybí ta sci-fi zápletka. (30.04.2012)

Kolo náhody jednoho krásného letního večera padlo na tento snímek. Už ani nevím, proč jsem ho měla označený ke zhlédnutí, každopádně jsem tomu dala šanci. Nemohu říct, že by mě, i po přečtení synopse, nějak srdcově zasáhl. Ale zároveň ani neurazil. Sledování osudu jednoho mladého otce, kterému se po počátečním nadšení a rozkvétající budoucnosti, vše hroutí pod rukama, je sice smutné, ale nijak originální a vlastně ani herci, ani načrtnutá linie nedokáže nabudit širokou škálu emocí. Chaotické přebíhání z přítomnosti do minulosti a zároveň postupné odhalování toho, proč je hlavní postava v tak hluboké životní propasti, tomu moc nepřidává a vyvolává více a více chladnější odstup od veškerého dění na obrazovce. Vcelku záhy se rozkryje zápletka, která se sice snaží oblažit lidskou duši melancholií a pocitem bezmoci, ale k tomu, aby naplno vtáhla diváka do děje, to bohužel nestačí. Přes příjemné herecké obsazení ústředního páru (Matthew Goode a nádherná Bojana Novakovic – víc takových žen ve filmech!), to je na opravdu kvalitní romantické drama málo. (30.07.2013)

Taká vyčačkaná blockbusterovská dramatická sračka, ktorá ku koncu už bola viacmenej duchárčinou a s tou akože he he he, chi chi chi vtipnou vložkou v nemocnici, navyše i trápna! Ale kedže sa mi na to pozeralo lepšie, ako na unavený ksicht Wilíka Smitíka, som ochotný dať o jednu hviezdičku viac, nech nežerem! (05.07.2012)