Zvedá se vítr

Velmi zajímavě zpracované proplétání jednoho tvořivého života s pádem Japonska do války. Viděl jsem z produkce Ghibli skoro všechno, musím uznat, že Kaze tachinu je v jejich nejlepší tradici realistického zobrazení cesty za snem. Z komentářů jiných jsem čekal něco velmi podobného Porcovi, ale sám nejvíc společného nacházím s Tonari no Totoro, mým nejoblíbenějším filmem. Pojetí reality na pomezí snu, romantizovaná, "čistá" realita staršího, relativně chudého a prostého Japonska... K ději samotnému. Jiro měl pět dětí :). Předvedení člověka, který stál za nejničivější japonskou zbraní a nejvyráběnější stíhačkou všech dob, jako anděla v lidské podobě a velkého dítěte, je přes jeho celkem dobrou povahu přeci jen trochu na hraně únosnosti. Spousta postav je pochopitelně příliš černobílá, nicméně, pokud má být onen německý "turista", jak se domnívám, Sorge, je to geniální (je uváděn jako Castorp dle Mannova Kouzelného vrchu, ale stejně...). (26.05.2014)

Miyazaki tentokrat v realistickem modu a bez fantasy, ale stale nadherne kresleny a animovany. Joe Hisaishi si hraje s evropskymi motivy a pribeh je nezvykle dospely o tvorbe kamikaze kachen, to vsechno je v poradku, ale cele to je na muj vkus mozna az prilis rozvlacnele a finale vysumi tak trochu do ztracena. 7/10 (14.07.2014)

Viděno 26.8.2013 v kině Cinema Sunshine v japonském městě Numazu, Šizuoka. Při vzpomínce na Arrietty, kterou jsem před třemi lety viděla taktéž v Japonsku, jsem bezděčně i od tohoto filmu studia Ghibli čekala hodně. Tentokrát jsem však bohužel byla dost zklamaná. Na to, jak se o tomto filmu mluvilo, je to poměrně slabý a nezajímavý příběh, který bohužel zaujme nejspíš jen ty lidi, kteří mají zálibu v letadlech. Samozřejmě jsem věděla, že se to bude točit hodně okolo letadel, ale očekávala jsem, že milostný příběh, který se zde měl v tomto prostředí letadel odehrávat, bude trochu silnější a že to třeba vezme za srdce. Což se nestalo. Hlavní problém je velká nevyrovnanost tohoto milostného příběhu a řečí okolo letadel. Letadla bohužel hodně převažují a milostný příběh se tam odehrává skoro jen tak mimochodem. Po chvíli to začne hodně nudit. A při délce přes dvě hodiny je to navíc táhlá nuda. Oceňuju sice tu myšlenku, že by si člověk měl jít za svým snem (což v případě Džiróa je právě stavění letadel), ale mohlo to být zabaleno do trochu zajímavějšího "obalu" a dán o něco větší prostor romanci. Musím říct, že po zhlédnutí v kině jsem byla znuděná nejenom já, ale i moje kamarádka, která se na to taktéž celkem těšila a čekala od toho víc. Je to trochu škoda, ale ne každý Ghibli film se očividně povede. Silnější dvě hvězdičky. ~(2,4★)~ PS: Malinké plus - závěrečná píseň "Hikóki-gumo" zpěvačky Macutója Jumi (Matsutōya Yumi). (23.09.2013)

Fajn, ale to je tak celé. Od posledného Miyazakiho filmu by som čakal skôr WOW! Nestalo sa a vo Wind Rises opúšťa od svojej fantasy tvorby a sústredí sa na mierne prikrášlený životopis konštruktéra lietadiel. A ono to je presne také zábavné ako to aj znie. Pre milovníkov lietadiel asi pútavý animák, pre ostatných skôr len trocha rozťahaná, trocha sentimentálna story. Miyazaki vyslovene zlý film natočiť nemôže (nemohol), takže sa v podstate dôstojne rozlúčil, ale dojem vo mne tento krát nezanechal vôbec žiaden. Dopozerané čisto len „z povinnosti“, ale o nejakej zábave tento krát nemôže byť veľmi reč. (01.08.2014)

Tak když už i pohádkovej děda vyměkává, tak to vážně s tímhle Světem není něco v pořádku :). Už jeho předposlední film naznačil, že tenhle geniální tvůrce postrádá svou dřívější originalitu. Tenhle film to jen potvrdil. Nejen, že to už není vůbec pohádkový, což je jeho největší síla a údernost. Ale tohle byl jen obyčejnej příběh o týpkovi, kterej vyráběl letadla...A co jako? Kde sou různý pohádkový příšery, kde sou všecky ty čarodějové a japonský bozi? V pytly :( Co se děduloj pořád musí nechat, tak dodonalý obrazy krajiny, mraků, mostů, baráků. V tomhle je tenhle týpek nepřekonatelej. Příště si na nás snad přichystá zas nějakou pořádnou pohádku! Málo fantasy! (23.09.2015)