Krycie meno U.N.C.L.E.

„JE TO DŮLEŽITÁ MISE, PROTO USA SPOJÍ SVÉ SÍLY SE SOVĚTSKÝM SVAZEM…“ /// Je dobře, že se nebáli a dali šanci mladejm. Ti ji navíc čapli za pačes a tak s těmahle nadlidsky efektivníma agentama proběhnu celej film s úsměvem na rtu. Kočkující se specialisti na komplikovaný situace, mi připomínaj duo kravaťáků. Slovní humor, vobčas vtipná – zapeklitá situace a fajn tempo potvrzujou, že letos se špiónskejm voddechovkám kurevsky daří. A pár hříšnejch duší napadne, proč takovej není SPEKTRE. (No prostě proto!) . /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tuhle sérii neznám. 2.) Miluju vytuněný trabanty. 3.) Thx za titule „Frenkytt“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE *** NAPĚTÍ * (14.11.2015)

Ta westernová hudba byla hodně boží (Dodatek: Geniální. Když ji poslouchám samotnou, tak brečím pohnutím. Vedou skladby The Unfinished Kiss, The Red Mist a Take You Down.) V Alicii Vikander jsem celou dobu viděla Jemimu Kirke, v Armie Hammerovi zase Michaela Fassbendera a v Henry Cavillovi malého mužíčka uvězněného v objemném těle, které mu překáží. Myslím, že s tím Supermanem a udržováním toho neprakticky velkého těla si dost naletěl, protože mu to očividně ubírá dost sil, které by jinak mohl věnovat skutečnému hraní. Film je hodně jednohubkovitý, což by za jiných okolností zase tolik nevadilo, ale on je i zvláštně vnitřně pokřivený, protože hudba mu dodává skvělý rytmus, ale v dialogových pasážích jako by timing naopak silně haproval, takže díky tomu nic z toho nevyznívá doopravdy cool a skutečně (nenuceně) vtipně. Výsledek tedy celý vyznívá spíš chtěně a tím i neuměle, což je škoda. Jako doplňující program, když skáču po pokoji s čínkama a myslím hlavně na tricepsy, je to super, ale kdybych mu měla věnovat plnou pozornost, tak bych si musela v hlavě představovat trochu jiný film, abych se doopravdy bavila. (12.04.2016)

Smutný fuckt, že s Madonou přišel o koule, prokazuje Gej Ryčí i ve svém dalším snímku. A není se čemu divit! Nabrnknout si o deset let starší pornopaní s motorovým pekáčem je zhruba stejné dobrodružství, jako šnorchlovat bez plavek mezi barakudy s pytlíkem namalovaným na Nema. A tak když ho Gej po geniálním Podfucku dobrovolně strčil do soustruhu, který jej sežvýkal a vyplivnul, následuje už jen zmar, impotence a podivné bukviády, co letos vyvrcholily hloupoučkým vybarvičkovaným gejprajdem s příznačným názvem Muž ze strýce. Jedná se sice opět velmi zručně natočený, avšak veskrze tupý, sterilní a neinventivní pokus o Homobonda, jehož jediný přínos spočívá evidentně v tom, že přesličný metrouš Henry Clavin pomohl pár svěšeným pupušům od erektilní dysfunkce a zbohatlický fracek a naprosté neherecké poleno Ármí Kladivo zabrnkal svým sameťákem několika nezletilým kravkám a otylým hospodyňkám na slimáka. No, a mně se jen po skončení opět zanítilo básnické střevo a zkomponoval jsem nesmírně truchlivou a jímavou „Baladu o rýči“, gradující tak zvaným obkročným jambem, který si mohou všichni ti mnou postižení školáci kreativně dorýmovat. Nepochybuji, že s procítěně zarecitovaným dílem tohoto významu lze hravě zvítězit minimálně ve školním kole celorepublikové recitační soutěže Seifertova prostata. Hysterické maminky předškolních dětí pak žádám, aby to se svými ratolestmi před veřejnou produkcí důkladně procvičili. Nevadí mi, pokud vaši miláčkové nahradí v první strofě špatně vyslovitelné „er“ obvyklým „el“, ovšem dbejte na to, aby poté následovalo jednoznačně znělé „ypsilon“ a nikoliv měkké „i“, neboť by mohlo dojít k záměně s madagaskarským ovocem, pročež by se vytratila veškerá zamýšlená poetika a údernost básně. V první strofě rovněž prosím o přednes se stejnou intonací, jako když kolega Mácha lákal Jarmilu do sendviče. Takže, emh, ehm… Verbal: Balada o rýči - „Rýči! Rýči! Rýči! Rýči! / Ty už jsi teda pěkně v …… „hlíně“!“. (29.10.2015)

(pře)Stylizovaná nenáročná špionážní retrohubka, která není vyloženě komediální, ale po celou stopáž jí nezmizí z koutků pobavený sebeuvědomělý úšklebek. Nepřekvapivě to stojí a padá (i díky záporákům do počtu) na škorpení ústředního tria, které většinou funguje. Většinou. A když zrovna ne, tak to na svá bedra berou "šedesátkový" Ritchie, "morriconeovský" Pemberton či strýček Rudi se svou pohádkou. (12.08.2015)

Fandil jsem tomu filmu dlouho před soukromou projekcí, fandil jsem mu po stylovém retro úvodu a sympatizoval s Ritchieho obrazovou imaginací a svěžím nadhledem ještě tak půl hodinky před nástupem závěrečných titulků. Co ale bylo do té doby pouze neškodnou hrou s různými žánrovými prvky, kde různorodý charakter výpravy ještě držel pohromadě díky stylové formě, správně odměřeným hereckým výkonům a drtivému tempu, to se v závěru bohužel transformovalo do prachsprostých obrazových hodů, kde sice stále nechybí humor a dějový drajv, ale všechny ty nesourodé ingredience už přece nepěkně skřípají a tvoří standardní hyperstylový špionážní mišmaš, který neurazí a napoprvé baví, ale při zpětném ohlédnutí převažuje chaos, kde skutečně zábavné hlášky nebo neotřelý příběhový motiv pouze matně probleskují... 70% (20.11.2015)