Doručovací služba čarodějky Kiki

Lehké šlápnutí mimo mé receptory. Pochopil jsem myslím vše, celé to mile dojemné poselství o konci dětství a dospívání, kdy s námi přestávají mluvit hračky a všechna kouzla pomalu vyprchají, ale právě jen pochopil. Emoce se bohužel nedostavily. To se stává, ale od Miyazakiho jsem asi čekal něco jiného. Inu, příště budu zase opatrnější. (06.01.2024)

Jeden z mála Miyazakiho filmů, kde nejde vyloženě o fantaskní bytosti, které překvapují svou infantilností a originilatou. Jasně, příběh čarodějky, která si zřídí živnost v podobě roznášení balíků na koštěti, je samo o sobě dost zvláštní, ale u Miyazakiho je to hotová věc. Jako vždycky se musím pozastavit nad tou neuvěřitelnou animací a detailností. Nechápu, kam na to režisér chodí (možná je to tím nadměrným pitím čaje, který má neustále při sobě..), protože -ač se nad tímhle normálně nepozastavuju- tak uniknout si takové uklouznutí po lupení či při lezeni do kopce, je vyloženě hřích. Kiki by svou ochotností a ctností sice předčila i Matku Terezu, ale nějak výrazně na pěst není. Na rozdíl od svého kamaráda, který je opravdu....ale opravdu blbec. Má sice zajímavé kolo, ale to vás nezbaví dojmu, že většího protivu Miyazaki ještě nestvořil. Můj barometr značící mou momentální pohodovost ukazuje zářícího smajlíka, takže to asi nebylo tak hloupé, jak se zdálo :D (08.02.2009)

Nejsem si jistý jestli takový konce dělá jenom Miyazaki, nebo je to tak celkově v Japonsku zvykem, ale je to úplně něco jiného než v evropě nebo americe. Člověk je zabraný do příběhu a najednou je konec. Totoro úplně to samý, ne že by to bylo nějak na škodu, ale pro mně jakožto konzumenta hlavně neasijských filmů je to celkem nezvyk. Ale abych tu jen netlachal okolo...... Kiki je takový odpočinkovější příběh, neprobíhá žádný drastický ani extra hluboký děj, takže se člověk může odreagovat, vypnout a ponořit se do krásnýho kreslenýho světa. (04.11.2012)

Kdybych měl subjektivně zhodnotit, jak moc se mi příběh čarodějky Kiki líbil, musel bych sem prásknou minimálně 3 maximální hodnocení. Stane se to jednou za čas, že přijde film, který člověka vnitřně nesmírně zasáhne a zasekne drápek v jeho srdci. Kiki se to u mě podařilo na sto procent. Mijazakiho film, který mě původně zas tak nelákal, a dlouho jsem ho odkládal. Přitom však dokázal zpřeházet můj osobní žebříček jeho nejoblíbenějších klasik. No nic, balím si pingl a jdu hledat město, v kterém bych chtěl tak moc žít. Město, kde má svou roznáškovou službu čarodějka Kiki. (07.03.2015)

Kiki není žádná Kikina - je to velmi vyspělá a čestná mladá slečna (dobře, čarodějka), která se stává samostatnou. Ale Miyazaki to tentokrát - možná věren předloze - příliš nedotahuje do konce. Dětem to rozhodně vadit nebude, a pokud jste Ghibli-positive (jestli nejste, dejte se léčit;)), v těch nejméně banálních významech slov "krásný" a "dojímavý" svět (asi poválečné Švédsko) Vám ty příběhové nedostatky dostatečně vynahradí. Ale rozhodně to nemůžu označit za takovou pecku jako jiné Miyazakiho filmy. 80% a krom plyšového Totora potřebuju pro tu svoji Kikinu sehnat ještě Jijiho:) (17.11.2013)