Na večné veky

zajímavý dokument s trošku až mystickým nádechem,který nepřínaší pouze holá fakta,ale i trošku toho filozofického zamyšlení nad tím,kam ten svět spěje.Vybudování "Onkala" je zřejmě nevyhnutelným krokem,ale věřit tomu,že vydrží 100 000 let,popřípad věřit tomu,že budoucí generace/civilazace jej nechají nedotčené je hodně naivní a utopistické.Stačí se podvat,jak současná společnost přistupuje k věcem,které by měli zůstat nedotčené,nebo jsou zakázané.Není důvod věřit,že v budoucnu tomu bude jinak...70% (01.08.2011)

Nikdy jsem se nad jadreným odpadem nezamýšlel. Až nyní po shlédnutí mi došlo, že ta jaderná energie není taková jak jsem jí doposud vnímal. Tázaní vědci si v dokumentu pokládají opravdu zajímavé otázky. Já bych si také ještě položil otázku zda se jim to vůbec podaří dokončit v dnešní divné době. Nakonec mi připadalo dost divné (jelikož tomu samozřejmě nerozumím), že na takové megastavbě pracují dva dělňasové tempem českého zedníka. (27.12.2012)

Skutečnost, že dokument doprovází vážná, až operní hudba a skoro všechny záběry jsou ve slow motionu bych já osobně nepovažoval za důkaz uměleckého ztvárnění či filozofického přesahu (jak někteří zdejší hodnotitelé navrhují). Ale pár otázek k zamyšlení určitě Into Eternity nabízí, škoda že je zbaběle nechává na divákovi. Mluvících hlav u takovéhoto dokumentu si dokáži představit mnohem více. Přesto tleskám Finsku, i když v South Parku chtělo všechny bez ostychu napráskat (a také ho za to vypráskali), takovouhle zodpovědnost by si na svá bedra politici jiných zemí nevzali. 65 % (17.09.2011)

Démonický úvodní monolog důrazně varující před hrozbou jaderného odpadu budí v divákovi dojem, že sleduje spíše apokalyptické sci-fi plné temnoty a nejistoty, než čirý dokument o uskladnění nukleárního smetí. Nicméně jeho poeticko-filozofický podtext funguje v kontextu s tématem naprosto úchvatně. Divákovo zamyšlení nad budoucností lidstva a nebezpečím jaderné energetiky je tak mnohem hlubší, než suchý výklad informací. V rámci dokumentaristiky ( i té filmové) velký zlom a značný přínos z hlediska lidské evoluce a jaderných technologických postupů. (05.06.2013)

S Madsenom som doteraz nemal najlepšie divácke skúsenosti. Na tento dokument som narazil v podstate náhodou, pri rešeršovaní toho, ako sa v Česku skladuje nukleárny odpad. No a z človeka, ktorý bol voči jadrovej energetike skôr ignorantský než pozitívne či negatívne naladený, zo mňa v priebehu svojej krátkej stopáže urobil jej úzkostného odporcu. Stačilo k tomu niekoľko správne položených otázok, zmätených pohľadov vedcov a totálna zmena časovej perspektívy, vďaka ktorej sa súčasné klimatické zmeny zdajú byť len drobným zakopnutím na ceste k totálnej skaze. Veľmi ojedinelý prípad, kedy na mňa jednostranne zameraná agitka naozaj zapôsobila. (30.11.2020)