Nesvadbovo

Kamera je tak "skutečná" a sugestivní, že nálada, která v tu chvíli v Hamrech panovala, dýchne i do kinosálu. Svobodný třicátník sedí v krásném domě, povzdechne si, že nemá ženu, a s Metaxou v rukách se usmívá: „Tahle lahev bude pro tu, která si mě vybere.“ Divák se zasměje, pobaví ho i slovenské nadávky starosty… Jenže poté vstupujeme hlouběji do psychiky Hamerčanů, zjišťujeme, jak jsou zoufalí, ale zároveň pasivní a sami sobě nalhávají, že být single je fajn. A nejvíce nám začne hlodat v hlavě „vždyť tihle lidé skutečně někde existují…“ (26.02.2011)

Plně chápu oba dva pohledy na tenhle dokument snažící se prozkoumat fenomén singles. Místy skutečně vtipné, výsledek je ale takový neukotvený, bez poselství, s velkým množstvím volnosti. Hníkovou mám rád od dob, kdy na sebe upozornila Ženami, které se rády a často mění. Sledovat ale postavičky malé vesnice, kteří se stávají zřejmě i nedobrovolnými hrdiny vyprávění a posléze na plátně i posměchu, může někomu vadit, ba dokonce v něm vyvolat slušnou depresi. (14.10.2011)

Nevatbov není film o typických singles, jak hodně lidí píše... Singles jsou lidé, alespoň já je tak chápu, dobrovolně nezadaní, kteří volí "samotu", aby mohli rozvíjet svoji kariéru. V tomto filmu jsou nám však představeni lidé, kteří si svoji samotu dobrovolně nevybrali, jsou k ní přinuceni zvnějšku - buď proto, že jsou (obrazně řečeno) silným řetězem přivázáni k mateřské boudě, nebo proto, že je prostě pro jejich charakterové vlastnosti a chování nikdo nechce! Nejsem si jistý, jestli tento film je vůbec také o životě na vesnici. Bezprostředně po filmu jsem si myslel, že film je o současném venkovském životě, ale onen "venkovský" život, jak je ukázaný zde, žije vlastně ohromné množství lidí i ve městech. Problém tedy není v tom, že někteří mladí neodešli do města "za lepším" a zůstali v rodné vesničce... Všimněme si, že nikdo ve filmu netrpí materiální nouzí, naopak se všichni topí v nadbytku. Mají kde bydlet, mají bohatě vybavené domácnosti, všichni mají práci, auta... Ve filmu jsem zaznamenal čtyři důležité momenty, které leccos naznačují: 1. Úvodní seznámení s panem "Metaxou", 2. Okamžik na večírku, kdy si chlapi sesednou opilí k sobě a zpívají oplzlé písničky, 3. Nucený odchod nezavrabčené slečny z večírku (a náznak hádky s její matkou), 4. Závěrečný rozhovor starosty s panem "Metaxou". Režisérka však nic neřeší, nic nerozvíjí, tyto styčné body vznikly pouhou náhodou (jak jinak, že?) a jinak zůstaly nepovšimnuté, nerozvinuté. Jediná autorská práce, která je na filmu zřetelná, je výběr lokality a hlavních postav a našroubování kamery na stativ. Ale troufám si říct, že stejný výsledek by byl, kdyby byla vybrána jakákoli jiná vesnice. Postava starosty je totiž vedlejší, protože je vlastně neautentická, režisérka si nic nedělá z toho, že starosta "hraje" a není tím, kým doopravdy je. Režisérka také neřeší skutečnost, že manželství jako společenská vazba už ztrácí na významu a lidi mohou žít stejně dobře nesezdaní (tito lidé jsou ve filmu ignorováni), neřeší proč vlastně hlavní postavy jsou samy (toto konkrétně vyplývá jen z aranžovaných záběrů a každý divák si může vymyslet vlastní důvody). Film je legrační, vyvolává v kinosálech salvy smíchu, ale tento smích pramení z podobného zdroje jako u pořadů se skrytou kamerou. Proto je výsledný dojem plný rozporů: Jako zábava je to dobré, ale jako podnět k diskuzi nedostatečné. (28.12.2010)

Tak zaprvé: jsem ráda, že nemusím žít v obci Zemlínske Hámre, protože ten starosta a jeho kulturní referentka... to je teda fakt něco. Pokud jde o dokument samotný, zachycuje nový trend "single generation", který se pomalu dostává ze západní Evropy i do našich zemí. Erika Hníková zachycuje tradiční pohled starší generace, která vidí smysl života v plození dětí. Chápu, že názory starosty na tyhle věci (zejména jeho proslov na tom mejdanu) jsou lákavé a líbivé (a přehnané), ale postrádám nějaký hlubší pohled do názorů těch singlů, o kterých hlavně měl být tenhle dokument. Proč nikoho nemají? Nechtějí, nebo nemůžou nikoho sehnat? Jsou spokojení s tím, co mají, anebo ne? Zkrátka je to jen dokument o přístupu jednoho starosty a chybí pohled druhé strany, leč se o to autorka snaží. Marně. V důsledku toho lze tento dokument, který jen klouže po povrchu a nesnaží se nic analyzovat, hodnotit pouze jako průměrný, protože je nedotažený do konce. (18.10.2011)

Neškodí čas od času z DiCapriových snů, věčného kolotoče sitcomů a lá The Big Bang Theory a intelektuálních cvičení typu Nevinnost odskočit si do zapadlé slovenské vesnice, kde řeší problémy vskutku reálné, až přízemní :-) Uklidňující, místy až relaxační tempo tak trochu vypovídá i o tepu života Hamer, které, s prominutím, z místního pohledu vypadá místy až děsivě....zapomenutě....osaměle....jako ti staří mládenci.... (10.03.2011)