Kraj

Zvláštní, hodně zvláštní film plný symbolů a odkazů. Divák se musí sice trochu orientovat v minulosti, ale i tak se to dá pochopit. Na první pohled složité následky mají jednoduché příčiny. Vše je postupně vysvětleno. Závěr si mi líbil. Náročnější snímek, který si na nic nemusí hrát - je opravdu filosofický a intelektuální (v pozitivním slova smyslu). 72%. EDIT: Velmi mě pobavil komentář od verbala111. Je klasickým případem toho, jak by lidé neměli hodnotit na csfd. On to nepochopil, takže by to ani neměl hodnotit (rozumněl bych, kdyby tu vznesl kritické připomínky a dal třeba tomu i odpad). Takhle tu vlastně předvedl jen rádoby vtipnou onanii sám na sebe, která má jakože shodit tenhle film. Je to velmi neoriginální a hloupoučké. (18.01.2011)

Kdesi na konci sveta v nehostinnom kúte sibírskej tajgy sa odohráva zo široka rozprávaný príbeh nedobrovoľných obyvateľov jedného gulagu. Na tom by nebolo nič zlého, keby sa príliš dlhý čas len nemiešali karty a samotná hra primŕzala. Filmu chýba ťah na bránku, vyťaženie z načrtnutej situácie maximum, všetko je to len o miešaní a miešaní. Dopláca na chyby, ktoré boli také časté v 70 a 80 - tych rokoch v sovietskej kinematografii. Záver má už šmrnc, ide na plný plyn, otázkou je, či nie je neskoro. Snímka Alexeja Uchitela však v sebe skrýva aj mnoho zaujímavého. Tým najhodnotnejším je poctivé vykreslenie tábora a jeho obyvateľov, ktorí tvoria zmes toho všetkého zlého i dobrého, čo ľudská povaha v sebe skrýva. Premýšľal som aj nad vyšším hodnotením, ale viac ako 3+ dať nemôžem. (24.01.2011)

Tento ruský film mi trochu pripomína iný tiež ruský - Franz a Polina. Tu má však láska medzi Rusom a Nemkou trochu iný priebeh. Mnohí kritizujú, že film musel točiť nejaký fanda lokomotív, ale mne to ani trochu nevadilo a mašiny ma bavili. Voľnejší režim v mnohých gulagoch naozaj takto mohol fungovať. Toto nie je koncentrák, tu sme stovky, tisícky kilometrov od civilizácie. Tu nebolo potreba toľko stráží, pretože nebolo kam utekať a ak náhodou aj, tak potrebuješ mnoho jedla, aby si nezdochol hladom...Zaujímavý príbeh o Nemke, ktorá celú vojnu prežila schovaná niekde v starej lokomotíve sa postupne mení v nevšednú love story. Jej spoločná stavba provizórneho mosta spolu s rušňovodičom je pre mňa najlepšou scénou. Celkovo solídny film po ktorých treba trochu pátrať, čo je škoda. 80%. (25.12.2014)

Mrazivý "eastern" ze Sibiře. "Kraj" je dokonalé peklo, není kam utéct, neustále zima jako... no, na Sibiři. K pití jen samohonka, na léčení - samohonka, na spaní - samohonka, na desinfekci - není to jasné? Věřit se nedá nikomu, práce jak v solných dolech a společnost příjemná a otevřená asi jako čeští úředníci pět minut před polední pauzou. Uchitel si dává na pozadí záležet, takže je rozjezd trochu delší a pomalejší než by měl, ale příběh má svá pozitiva, jasné motivy a herci se po něm dobře vezou. Klimenkova kamera pracuje dobře s přírodou i vlaky a vůbec řemeslná stránka je tradičně zvládnutá. Škoda, že Saša občas selže jako vypravěč a musí to pak zachraňovat vysvětlováním, nebo mu episody vyzní do ztracena, možná kdyby příběh zjednodušil, míň se piplal s drobnokresnbou na začátku, byla by nominace na "glóby" mnohem pochopitelnější. Válečný veterán Ignát dorazí do vesnice na Sibiři, aby tam jezdil s mašinou, brzo zjistí, že ozvěny války ještě nedozněly... 70% (20.12.2010)

(CINEMA MUNDI 2011) KRAJ je přesně ten typ "definitivně účtujícího" filmu, který potřebuje každá národní kinematografie, jež se potřebuje vyrovnat s napjatými poválečnými vztahy mezi dvěma národy. (U nás tomu tak je v případě HABERMANNOVA MLÝNU, který má stejně jako KRAJ potřebu se vyjadřovat k poválečné situaci poněkud zpozdile.) Na jedné straně je patrná snaha pojmout danou problematiku komplexně ve smyslu snahy zahrnout úplně vše, což vede k značnému zjednodušování, dramaturgické roztříštěnosti a nedostatečné profilaci řady postav (flashbacky příliš nepomáhají); na té druhé - vzhledem k časovému odstupu - lze určité věci pojmout jako žánrovou podívanou, kterou si lze v několika scénách díky jejich zdařilému inscenování patřičně užít. Jsem rád, že jsem tohoto ruského "vyslance" na Oscara mohl zhlédnout na velkém plátně, protože několik scén je vskutku impozantních (přejezd mostu, závěrečná honička dvou lokomotiv), ale pokud filmu dávat nějaké ceny, tak leda ty "technické" (opojná kamera, která pojímá řadu scén v dlouhých a promyšlených jízdách, velkými celky dává vyniknout přesné, syrově působící výpravě, akce je zase umocněna dominancí zvukových efektů). (04.03.2011)