A pobežím až na kraj sveta

Mária Ďuríčková vždy vedela krásne opísať detstvo so všetkými starosťami a radosťami, ktoré k tomu patria. Jej knižka Majka Tárajka nemohla prísť pod lepšie ruky ako sú tie Solanové. Toho považujem za jedného z najlepších slovenských režisérov, akých sme kedy mali, hlavne preto, lebo spravil môj obľúbený film Kým sa skončí táto noc. A pobežím až na kraj sveta ako by z oka vypadol tomu môjmu dospievaniu na dedine, kde všetko fungovalo, presne tak ako nám film ukazuje. Pre mňa sa jednalo o exkurziu do môjho detstva, hier, prvých lások, zvierat a nechápavých rodičov. To čo Majke spravila mama so servítkami, mne mama spravila s Káčerom Donaldom. Nebudem klamať, ale nikdy som jej neodpustil:). Je to krásny film, bez štylizovania, bez pátosu, s úprimným pohľadom a s prirodzeným herectvom. Jedno zo svetielok slovenskej kinematografie v tme 70 rokov. (01.04.2013)

Citlivý a láskavý príbeh dievčaťa s handicapom. Film sa nehraje na nič, nepoužíva slzy diváka, aby sa zapáčil, je to proste obyčajný príbeh citlivej dievčiny, jej rodiny, kamarátov, plný ľudskej múdrosti, smútku a veselosti. Kvalitná predloha od Márie Ďuríčkovej sa dostala do rúk kvalitného režiséra a na výsledku to je vidieť. Príjemné prekvapenie. Pastejříkovú nahovorila Kamila Magálová. (17.10.2018)

Film o detských ale i vážnejších starostiach sa zameriava hlavne na hlavnú postavu dievčaťa, ktorá má problém s chôdzou a je ostatným spolužiakom iba na posmech. Film je skôr pre staršie deti ak je vôbec pre deti, ale na film určený do kolekcie "70 roky- to najlepšie zo slovenského filmu" by som čakal viac. Zarazilo ma množstvo známych tvárí v úlohách, ktoré by zvládol akýkoľvek komparzista z dediny. I. Mistrík ešte ako tak, ale V. Strnisková v JRD či V. Polónyi ako nalievač vodky?? 60%. (16.06.2013)

Přesně takovýto typ rodinných filmů s příměsí sociálního dramatu, jaké se u nás točily pouze ve zlatých časech normalizace mám rád. Majka nemá zrovna idylické dětství. Přestože její handicap není nikterak vážný, na vesnici se to přece jen bere trochu jinak. Spolužáci se jí vysmívají a hanlivě ji přezdívají "kačica". Ani v rodině se Majce příliš porozumění nedostává, pouze pobožná babička se jí s láskou věnuje. Navíc matka Majce zakazuje přátelit se s její jedinou kamarádkou Jankou, neboť její matka roznáší drby o Majčině starší sestře Madleně. Třebaže si Majka našetřila na bicykl, rodiče jí ho odmítají koupit a tak jedinou Majčinou zábavou je sbírání ubrousků a i o ně při sestřiných zásnubách přijde. A když ji zklame i spolužák Miro, jenž jí měl jít za družbu na svatbě, Majka si připadá, jak říká její babička, jako ta poslední litera v abecedě. Film naštěstí končí optimisticky, operace Majčiných nohou se podaří. Příjemný a dojemný (nikoliv však citově vyděračský) film. 65% (25.12.2021)

Pěkný příběh o děvčeti, které je zdravotně postiženo a žije ve svém vysněném světě působí chvílemi až poeticky. Celkový dojem z filmu mě ale výrazně kazí střih a jakoby nedokončené a rychle střižené scény, Škoda, to mě u sledování hodně rušilo. Jinak film rozhodně stojí za vidění, už kvůli pěknému scénáři nebo klasicky výtečné hudbě Zdeňka Lišky. (25.12.2013)