Laputa: Nebeský zámek

Nebeský zámek byl asi 4. snímek, který jsem z dílny Hayao Miyazakiho viděl. Nebeský zámek je zároveň první film z dílny Hayao Miyazakiho, u kterého bych si troufl říct o příběhu, že se mi docela líbil. Pravdou zůstává, že animace je už neskutečně zastaralá a naštěstí její nedostatky částečně kompenzuje pěkně zvolená hudba. Možná, že moje hodnocení ovlivňuje i fakt, že jsem tento film viděl v orginálním znění - tedy v japonštině, zatímco 3 snímky předešlé jsem trpěl v našem mateřském jazyce. V té japonštině to přeci jenom má jakýsi zvláštní náboj. Můj šálek kávy však Nebeský zámek ani jiná kreslená tvorba Miyzakiho rozhodně není a s tou nejvyšší možnou pravděpodobností ani nikdy nebude, i když poprvé u Miyzakiho filmu mohu prohlásit, že jsem při sledování jeho díla netrpěl. Slabší 2*. (06.05.2012)

Vynikající, úžasný, skvělý... Další parádní zážitek, jenž nám Miyazaki naservíroval se vším všudy od předkrmu až po třešinku na moučníku!!! Po Cestě do Fantazie jsem nemohl nezačít hledat další filmy z jeho tvorby, vyplatilo se... Nádherný příběh podkreslený výbornou hudbou, není už více co dodat, to se musí vidět! (24.09.2006)

Paráda! Tohle je přesně ten Mijazaki, kterýho žeru. Zatímco mistrova prvotina jménem Naušika mě zase tolik neuhranula a byla pro mě "jenom" dobrým snímkem, tak Laputa mě pohltila naplno a stále jsem si říkal: "ano, ano, to je ono, přesně tohle jsem očekával!". Snímek s tak vymazleným mixem optimismu, vtipu a akce dokreslené nádhernou hudbou jsem už vážně dlouho neviděl (naposledy to byl Tonari no Totoro) - to prostě umí jen pár mistrů, mezi něž pan Mijazaki určitě patří. Z celého snímku jsem si ponejvíce vedle hudby zamiloval celou pirátskou familii v čele s energickou babkou, kteří byli naprosto perfektní; působili na mě tak trochu pratchettovsky, což myslím samozřejmě jako pozitivum. Ani na chvíli po celé dvě hodiny jsem se nenudil a na to, že se jedná o Mijazakiho teprve druhý film, musím jednoduše smeknout... a pustit si hned nějakou skladbu z filmu. Geniální! (20.11.2011)

Dva roky po Naušice točí Mijazaki vlastně novou verzi Naušiky. S téměř identickou kostrou o odvážné hlavní ženské postavě, lítající skrz mraky s ekologickým poselstvím, kritizující hrabivost a militantní idioty skrz scénář připomínající spíše staré legendy o královských rodinách a zaniklých civilizacích než standardní méně rozmáchlé pohádky. A přestože mám od Mijazakiho raději právě ty simple stories (Totoro) bez zvratů, které míří na jedno téma, zase to funguje i v případě Laputy. Především proto, že studio Ghibli si drží um nepředvídatelnosti děje. Jasně, že víme, jak to skončí už po pár minutách, ale cesta, kterou Mijazaki a jeho scénáře volí je nečekaná. A pak jsou tam samozřejmě i ty scenérie, i ty potvory a stroje s vlivem Star Wars, které od Ghibli studios chcete vidět. Takže jo - zase bych trochu škrtal v akci, ale Laputa je úžasnej film. (22.01.2017)

Létající Ostrov pokladů. Dobrodružný, lehce melancholický a emotivní příběh o hledání jednoho snu, síle moci, přátelství a jedné zapomenuté legendě. Po technické a hudební stránce má blíž „Naušice z Větrného údolí“ než k pozdějším Mijazakiho filmům, v hloubce obrazu ho ale dosud nepřekonal snad ani žádný 3D animák. Jednoznačné must-seen na velkém plátně. Možná vám bude příběh připadat všem těm „Pirátům“ a "Atlantisům" trochu podobný, ale pro mě má úplně jinou duši. Škoda, že jsem film neviděl, když mi bylo tak 10-12, možná bych měl zážitek na celý život. (14.03.2005)