Asterix a Obelix v službách Jej Veličenstva

S Christianem Clavierem odešla z filmových Asterixů a Obelixů i soudnost a tento čtvrtý díl je toho dalším důkazem. Bezbřehý kýč už není v takovéto podobě ani milý, ani překousnutelný, ale prostě a jednoduše šeredný. Dobře, OK, tak je to asi film pro děti, těm se to bude líbit spíš... Ale ouha - jak asi děti rozdýchájí komedii, která obsahuje poměrně dost pro ně ještě nepochopitelných odkazů (v nejedné chvíli i značně nevhodných), a která trvá silně přestřelené bezmála dvě hodiny? Pro koho tento film tedy je? Nebýt skutečnosti, že jde o Asterixe a Obelixe, guilty pleasure mého dětství, a nebýt Gérarda Depardieua, který doslova vypotil ty tři vtipné scény, s klidným srdcem bych tomuto paskvilu (který byl českým dabingem, ač s ním nemám obvykle vůbec žádný problém, doražen) udělil hodnocení nejnižší. (13.04.2013)

Pecka to rozhodně není a vlastně celá hraná série mi přijde zbytečná, ale tady mě naprosto dostalo, jak Britové mluví francouzsky s britským přízvukem. Funguje to, ale rozhodně to není prvek, který by táhnul celý film. Ten postupně nudí a nudí, mimo jiné i proto, že se prostě hraje na to, na co se hrálo v předchozích filmech. V komiksu to nevadí, ale ve filmu je to víc znát. (07.06.2016)

Tak takhle opravdu ne. Dost mě naštvala absence Idefixe. Panoramix se taky mohl alespoň mihnout. Kreslený film Asterix v Británii je můj nejoblíbenější díl. Když jsem viděl co s tim provedli tak jsem tomu nemohl uvěřit. Nechtěl jsem rozhodně to samý jen v hranej podobě. Ale takhle to zprasit nemuseli. A pokus o zamíchání Asterix a Normané byl taky trochu mimo. To si mohli odpustit protože to bylo skutečně úplně zbytečný. Představitelé Caesara i Asterixe byly nejhorší z celé série. Alespoň že se našlo pár momentů kdy jsem se zasmál. Bohužel to nestačí. Celkově byl příběh absolutně bez nápadu a Brity jsem měl chuť postřílet sotva promluvili. Hodnotim slabý 3* a to předevšim za ústřední dvojici kterou mam rád od dětství. (02.03.2013)

Takhle při neděli jsem se zcela dobrovolně ("Kurva, taky bys je mohl sem tam někam vzít, ať furt nesedí doma a já můžu vyspat tu opici!") rozhodl, že poskytnu svým dvěma antikoncepčním selháním nějaké to kulturní vyžití. V hospodě už byly a probíhalo to docela poklidně ("Tati, kdy už konečně dopiješ, ať můžeme jít, je nám docela chladno, když nás ten pán odvedle poblil!"), a tak padla úplně přirozeně ("Chceme jít na Asterixe, jinak naprášíme mamce, žes zase chlastal!") má volba na kinematograf. No nekupte to! Třikrát stotřicet za lupeny, dvě kila za výživné a zdravé dobroty americké provenience, to máme šest stovek v prdeli během pěti minut a mělo li by se to opakovat, budu si muset nechat zvednout tu minimální mzdu! Ale stálo to zato! Bylo nás tam celkem asi deset, z toho další čtyři fakani, co hráli po kině hoňku a zkoušeli pohodlnost snad všech ostatních neobsazených sedaček. Mé děti LNB (Lehký Nedostatek Bití) syndromem naštěstí netrpí, a tak se celou dobu vzorně bavily. Až na pár odpustitelných výjimek. Pátá minuta - "Tati, já to vidím rozmazaně!". "Musíš si nasadit ty brýle, vole!". Sedmá minuta - "Tati, já si přes ty brýle nevidím do popcornu!". "Ježiš, tak si je na chvíli sundej, ne?!". "No jo, ale to zase budu mít rozmazané!". Trpělivě beru do ruky krabici se špatně vypukanou kukuřicí a naplněn otcovskou láskou ji cpu mladému do chřtánu. Dvacátá minuta - " Tati, mně se chce na záchod!". "Vždyť si před chvilkou byla!". "Jenže mně se chce ještě...". Nu, proč se trochu neprotáhnout, že ano! Na hajzl to je asi kilák. tak snad mi moc neuteče. Dvacátá pátá minuta - "Tati, mně se chce taky". "No to si děláš prdel!!! Před chvíli jsme tam byli!". "Jo, já vím, ale to se mi ještě nechtělo.". No co, pohybu není nikdy dost. Čtyřicátá minuta - "Tati, skoč nám ještě pro Fantu, už jsme dopili a máme žízeň.". " Vždyť jste toho měli každý litr!!". "No a co, ty nevíš, že mladý organismus musí hodně pít, aby měl v cajku ledviny a neskončil na dylajíze???!!". Při servírování jsem si docela slušně polil rifle. Nevadí, aspoň to zamaskovalo mé problémy s prostatou. Osmdesátá až stá minuta - Hajzlová etuda podruhé. Sto pátá minuta - "Tati, mě už to nebaví, kdy už půjdeme?". "Drž hubu a seď, za ty prachy to dokoukáš!" Sto šestá minuta - "Jenže mě bolí břicho!"..... Děti jsou prostě radost! A tak jsem si užil nesmírně příjemné odpoledne se svými pěstěnými budoucími dárci orgánů a kostní dřeně a jsem rád, že to byla taková pičovina, kterou ani nestojí zato komentovat. (24.10.2012)

Už to není to,co to bývalo.Nový představitel Asterixe je naprosto nesympatický,komixu se to už vůbec nedrží(mám ho rád)a humor tu byl pro děti,ale očividně je určen i dospělým nebo lidem mého věku,protože malé dětičky asi nepoznají místní parodii na film 300.Do kina na Asterixe už v životě nejdu,ne proto,že je to už opruz a nebaví mě to,ale protože v sále bylo tolik malých dětí a ještě ke všemu jsem tam byl s kamarády přibližně stejného IQ jako mají oni,že ten film jsem tam chápal dokonale snad jen já a to Asterix není zrovna Atlas Mraků. (01.08.2013)