K zázraku

Je dosť ťažké nájsť k tejto snímke nejaké zmysluplné vety alebo skutočne silné parafrázy na to, aby som dokázal sprostredkovať niečo, k čomu vlastne slová nie sú absolútne potrebné. Ide o pocity. Lásku aj nenávisť, ktoré som hádam v žiadnom inom audiovizuálnom diele nevidel tak skvelo a autenticky zachytené. Je mi jasné, že väčšina divákov romantických filmov túto snímku odvrhne po 20 minútach, keďže pre nich to bude "o ničom" a vo svojej dutej a prázdnej prapoctate aj majú pravdu, dej sa tu nenachádza takmer žiadny, ani vývoj príbehu a postáv sa tu nedeje v každej minúte ale čo čakali? Telenovelu? ... Ide o Terrenca Malicka vo svojej podstate tak čudný, tak iný tvorca, avšak na filmové plátno dokáže zachytiť a preniesť presne to, čo ľudia (Aj ja) cítia, prežívajú, čím sa trápia, no proste túto snímku dokážem absorbovať nielen mozgom ale aj dušou. Mám ju troška prehnitú ale ešte zatiaľ sa dokáže aklimatizovať aj na niečo takéto pekné. Dej sa sa odohráva v jednej, dalo by sa povedať tradičnej rodiny. Matka, nevlastný otec a dcéra sa presťahujú na novovzniknuté predmestie. Prežívajú tam neskutočne krásne obdobie plnej lásky, nehy a porozumenia, tak šťastného som hádam ešte nikdy, nikoho nevidel. Po čase sa však tento vzťah začne rúcať a do konca, prudkým pádom skrachuje. Pozor!!!, nenachádza sa tu žiadne týranie ženy, šikanovanie alebo prepálené hádky, nie. Táto snímka na takéto lacné triky nestavia. Ide tu čisto iba o emócie, neviem ako by som to inak opísal. Skvelé. (05.12.2015)

História jedného vzťahu prostredníctvom obrazov a komentára, vystihujúcich ho namiesto dialógov. Čiže niečo ako Revolutionary road, ale z opačného konca. To the wonder pôsobí ako čistý experiment, využíva k tomu hollywoodske hviezdy a napriek tomu má nulový komerčný potenciál. Vidieť ho z prvého radu v kine musí byť podstatne silnejší zážitok ako doma, čiže jeho absencia v klubových kinách bola nezvrátiteľnou chybou. Ak pristúpite na hru, že aj takto sa dá rozprávať príbeh zo života a nebudete zbytočne filozofovať nad tým, či sú tu prítomné obrazy iba vyprázdnená forma, To the wonder vás môže chytiť za srdce. Priblíži nám síce bezprostrednejšie ženskú dušu, ale samozrejme ju vysvetliť nedokáže. To ale od Mallicka a ani iného mužského režiséra očakávať nemôžeme. (29.06.2015)

Co dělat, když Vás opustí láska? O to se snaží lidé na celém světě a často marně. Terence, to vzal po svém a natočil film, plný nádherných obrazů, skrytých významů a výborné hudby. Co všechno tím chtěl vlastně říct, to rozhodně nedokážu posoudit, nicméně pro mě rozhodně jeden z nejzajímavějších snímků, co jsem v poslední době viděl a na poměrně nízké hodnocení zhluboka kašlu. (14.09.2014)

Maestro si nablil na sako a lakýrky - a to tak škaredě, že jsem mu chtě-nechtě musel snížit hodnocení za předchozí "Strom života". Ten sice i nadále považuju za filmové veledílo, ale pokud bude Malick i nadále pokračovat ve vyvařování stejných mdlých blábolů, tak jeho starší tvorbu přehodnotím mnohem radikálněji. "To The Wonder" je panoptikum zasmušilých zombie melancholicky bloumajících po strništích, dvouhodinová, sentimentální nuda. S hezkými krajinkami. To už bohužel není druhý Kubrick, ale druhý Coelho. (16.06.2013)

Upřímně mě to nebavilo jako třeba Strom života a ani do výběru herců se mi Malick tentokrát netrefil, hlavně Affleckem to dodělal ale pár dnů po zhlédnutí filmu si pouštím některé pasáže znovu a znovu o už si nevychutnávám jen krásné záběry Lubezkiho famózní kamery ale více se vžívám do děje a objevuji momenty, které provází například i můj život. Najedenkrát je to hrozně těžké zhlédnout a nedá se na vše pořádně soustředit a hlavně to nejde plně ocenit. Chápu všechna hodnocení ale toto dílo v sobě skrývá něco více. (18.06.2013)