Po zániku Zeme

Neurážlivé drama (odehrávající se v budoucnost) o vztahu nebojácného generála tatiho (podivně odtažitý Will) a srabáka syna kadeta (srabácký Jaden), jejich snaze dostat se z planety na které ztroskotali. Shy se potácí od průšvihu k průšvihu, ale tady režijně celkem zvládá a objevují si i zajímavé nápady. Přímočarý a jednoduchý příběh o zapuzení strachu je hodně chatrný a závěrečný přerod hodně násilný. Tak to drží jen poměrně hodně krve a zabijácké zvířata. Prostě celkem pohoda. A jak se té Zemi pěkně dařilo jakmile ti parazitičtí lidi odlítli jinam... (20.09.2013)

Nakonec vlastně milé překvapení. Zdráhal jsem se dlouho, Shyamalan je holt pro řadu diváků v poslední době spíš sprostým slovem, ale nakonec převládá spokojenost umocněná vizuální přitažlivostí. Zásadový chladný otec zřejmě otevře své srdíčko dospívajícímu synáčkovi, který chce být už soběstačným chlapem, až na opuštěné planetě Zemi, mezitím však musí odolávat monstru zvaném Ursa, dírám ve scénáři, feromonům vypouštěným při pocitu strachu a dalším ptákovinám. Přímočarost příběhu (bod A, bod B a nějaký ten problém mezi) smrdí na sto honů, Will otěže svému ubrečenému synkovi předávat neměl, ten totiž tátovo charisma rozhodně nepodědil. Jinak ale velké plátno udělalo své, funguje také hudba Jamese Newtona Howarda a za pár momentů bych i lehce zatleskal. Dostal jsem znovu, co jsem čekal. Nebylo toho moc, ale leckdy je to větší bída. Tržby navíc nejsou žádný průšvih, takže indický tvůrce je co nevidět zpět. Procenta myslím zbytečně přísná, za mě nějakých 65%. (06.10.2014)

Většinou jsou postapa taková frustrující dramata, plná nukleárního spadu a mutantů. Snad kromě filmu Demolition Man je lidská společnost buď vyhubena, zoufale bojuje o každý centimetr půdy nebo hlt vody, nebo už rovnou někde pomalu chcípá u plotu. Zde svítá naděje v podobě osmiletého Beara Gryllse odněkud z Ugandy. Přes veškerý patos je to vlastně docela pěkný dobrodružný film pro starší děti, taková brána do světa velkých SF pro dospělé. Typický monomýtický příběh o cestě hrdiny, jeho zocelení a následném vítězství nad zlem, je zabalen do krásného vizuálu a tak není důvod to chápat jinak, než jak má být: survival SF s prvky postapa a soft SF. Před plnou palbou mě odradilo to, že vlastně ve filmu je hlavní zápletkou jen ta vysílačka. Nic víc. Je to jako epizoda nějakého nabušeného SF seriálu. Dál by mělo následovat něco o návratu na Zem nebo něco takového. Horší čtyři, že bylo cítit, kde všude se dalo přitlačit na Filu. (21.09.2013)

Cypher je generálom špeciálnej armády na výcvik jedincov, ktorí ovládajú potláčanie strachu v boji s monštrom zvaným Ursa. Je žijúcou legendou, ktorú si každý vrátane jeho rodiny veľmi váži. Jediné čo Cypherovi viazne je jeho vzťah so synom Kitaiom. Ten si chce otcovu náklonnosť stoj čo stoj získať splnením skúšky rangera aby tak mohol pokračovať v jeho šľapajách. Nakoľko Kitai skúšku nespraví, na žiadosť matky sa Cypher rozhodne svojho syna zobrať na svoju poslednú expedíciu. Úlohou je previesť Ursu do tábora na výcvik rangerov. Vesmírna loď sa však počas presunu vážne poškodí a je tak prinútená núdzovo pristáť na 1000 rokov opustenú zem, ktorá po totálnom zničení ľudmi ostala napospas prírode. Otec je vážne zranený a tak Kitaia čaká náročná trasa napospas divokou prírodou ku chrbtu lode, kde sa nachádza ich jediná nádej - záchranná svetlica. V ceste mu však stojí nie len nepoznaná a nebezpečná príroda, ale aj samotné monštrum. Popravde, nízke hodnotenie ma od sledovania tohto filmu dosť odrádzalo. Asi preto som ostal prekvapený samotným príbehom, ktorý na rozdiel od iných snímkov mal aspoň hlavu aj pätu. Dej plynie plynule a pekne na seba nadväzuje. Toto nie je typické sci fi ako zrejme podaktorí očakávali. Ide skôr o dobrodružnú drámu. Nebyť tej príšery a pár záberov na vesmírne lode, žáner sci fi by sa tu spomínal úplne zbytočne. Divák by mal vedieť, že by nemal od tohto filmu očakávať novodobé orgie v efektoch, ako napr. pri snímkoch Prometheus či Star Trek. V tomto filme sa režisér sústredil skôr na dobrodružstvo malého chlapca, ktorý má svoj život, rovnako, ako otcov vo vlastných rukách, napriek strachu, ktorý ho od detstva prenasleduje. (19.09.2013)

´ Není to špatný, není to dobrý, ale nehorázně mě to štve, co je to? Poslední dva filmy M. Night Shyamalana, za jejichž neúspěch a nedostatečnou kvalitu režisér nemůže, nejdřív ho podrazí studio a krom jiného mu vystřihne mu skoro půl hodiny z posledního Větrohybatele (a jsem si jistej, že s by pak byl výsledek mnohem snesitelnější), tady se zase do všeho procpával Will Smith a dost rád bych věděl, jak to bylo s tvůrčí "neshodou" mezi ním a režisérem. Ale výsledek pořád není špatnej, je to neurážející dobrodružnej film, u kterého by vlastně bylo jedno, jestli ztroskotal hvězdolet, nebo nějaké letadlo. Chyb je ale dost, od pitomého designu lodi a obydlí (co to je za planetu, že tam nefouká vítr a neodvane napnutý plachty, který jsou na těch nejpitomějších místech zvnějšku budovy? Nebo proč jsou bezpečností pásy nenastavitelné?), přes otravující flashbacky až po pitomou zbraň, která není ani efektní, ani efektivní. Sakra Shyamalane, zavolej Bryce Dallas Howard a běžte někam na samotu u lesa natočit nějakou pecku za deset milionů, do který ti nikdo nebude kecat... Vesnice navždy. (20.09.2013)