Konkurenti

Miluji tahle konverzační dramata. Když je o čem mluvit nebo když je třeba to okecávání o ničem a směřující k jedinému cíli -prodat, podáno takovýmto poutavým a strhujícím způsobem jako je tomu o obchodních zástupců, představovaných ve filmu pány Lemmonem a Pacinem. I výkony ostatních herců v této slavné sestavě stojí za to. (01.03.2013)

Z celej duše nenávidím tento druh práce a pri pomyslení na stretnutie s magorom, čo sa mi silou mocou snaží nahuckať nejakú "neodmietnuteľnú" nehnuteľnosť, sa mi chce grcať. Celé detstvo si pamätám, že nám domov chodili rôzne kľúče a pri nich list: Gratulujeme, vyhrali ste! .. len musíte kúpiť toto a toto.. Nie, nie, I hate these people.. Film je to však moc zaujímavý a myslím si, že dôveryhodne odzrkadľuje skutočnosť. Výborný casting, špičkový scenár.. 90% (19.10.2008)

Břitké, precizně napsané dialogy si plně zasloužily skvostné obsazení - pro mne je favoritem Jack Lemmon, i když Spacey, Harris a Pacino podávají tradičně nadprůměrné výkony. "Konkurenti" to je ostrá jízda plná výbuchů emocí - a to je paradoxně i největší slabina tohoto filmu. Trochu zde chybí gradace, všichni celou dobu řvou, nadávají a jedou na plný plyn, takže divák postupně otupí. Přesto jde o nespravedlivě pozapomenutý snímek, takže PUT THAT COFFEE DOWN a věnujte mu chvilku svého cenného času. (07.08.2012)

Spojení excelentní dvojice Pacino-Spacey v jednom filmu se pro mě rovnalo nesplnitelnému snu. Když jsem se potom náhodou dostal ke Glengarry, moje nadšení neznalo mezí. Jedná se totiž o nenapodobitelný herecký koncert, kde oba jmenovaní předvádějí vyčerpávající výkony po boku dalších nezapomenutelných jmen Lemmona a Harrise. Vypjaté situace na plátně zbožňuji a když se navíc nit vyprávění ani na chvíli nepohne nežádoucím směrem, mohu se jen vznášet blahem. (10.07.2007)

Slovo „Fuck“ a jeho obměny se vyskytují ve filmu tolikrát, že by mohl vzniknout mylný dojem, že si s ním angličtina vystačí, pravda pokud občas přidá i „shit.“ A přitom se jedná o opravdu brilantní dialogy i monology ... „ Na něco netrpělivě čekáme nebo se ohlížíme zpátky. Tak to je. Takový je náš život. A čeho se tak bojíme? Prohry. A čeho ještě? Že zkrachuje banka, onemocníme, že manželka zahyne v letadle? Že se zhroutí trh s akciemi? Co z toho se vyplní? Nic. Stejně se bojíme toho či onoho. Proč?“ K tomu herecká parta, která zaslouží jen mé nejvyšší uznání. A to vše v tvrdém konkurenčním boji špinavého byznysu, kde obstojí jen ten kdo dokáže prodat i největší „shit“. „It's a fucked-up world.“ (23.08.2006)