Tichá vojna

Mám strašně rád filmy o I. světové válce. Asi i raději než z jakékoli jiné války. Škoda, že jich je tak málo a ještě méně těch dobrých. Bitva o Hill 60 pro mě byla obrovským překvapením, kde Australané (cože?) ukázali, že jim tohle bojiště není cizí a představili realistický, parádní příběh nacpaný pod zem, který byl k tomu navíc hodně napínavý. 85% (26.02.2017)

Pro mě osobně se jedná o jeden z nejlepších válečných filmů vůbec. Neutěšená atmosféra bojiště první světové války je vykreslena tak věrohodně, že mi připravila pár velmi neklidných chvil. K tomu ten neustálý klaustrofobický pocit při scénách z podzemí! V Evropě vcelku neznámý Brendan Cowell svou roli vystřihl na jedničku... To, že scény z domova nepůsobily pateticky, má na svědomí snad právě on (pravda - i Bella Heathcote byla velmi dobrá). Beneath Hill 60 považuji za vynikající film, ačkoli nejsem primárně fanda žánru (pro ty to totiž musí být naprosté zjevení!). (03.04.2011)

Spolu s krokodýlem Dundeem a Šíleným Maxem asi jediný „čistokrevný“ Australský film, co jsem viděl. A musím říct, že není vůbec špatný. Filmů z období 1. Světové války zase tolik není a tento se navíc dívá na tuto válku s trošku jiného úhlu. Totiž z podzemí, kde Australští horníci podkopávají Německou frontu, aby ji pak mohli vyhodit do vzduchu. Vážně dobře natočené a navíc zahrané neokoukanými herci. Obzvlášť Cowella bych uvítal ve více filmech. (29.05.2011)

Australští vombati s rozkazem sfárat tak hluboko pod nepřátelskou linii, aby mohli dostát významu slova „miner“. Mám však za to, že tito hoši by se nejraději prokopali až domů do Queenslandu.. Neotřelý námět o jednotce, která neoperuje v týlu nepřítele, ale pod jeho chodidly, nabízející se srovnání postav důlního inženýra Woodwarda a Hanksova kapitána Millera ze Saving Private Ryan (voják-civilista s lidským přístupem) a tradiční poselství, že válka je děvka, která některým dá a všem sebere. Trochu promazat to soukolí ubráním předválečných flashbacků a udělal bych při hodnocení jedním okem to, co se má dělat při vystřelené světlici na území nikoho.. Při vzpomínce na miliony zbytečně ztracených životů v první velké válce si vždycky vzpomenu na výstižný popis příčiny jejího vzniku od kapitána Černé zmije: „Aby se zabránilo válce v Evropě, vytvořily se dva velikánské bloky. Britové, Frantíci a Rusové na jedné straně, Němci a Rakousko-Uhersko na straně druhé. Smyslem toho bylo, aby proti sobě stály dvě obrovské armády, které se navzájem budou odstrašovat. Aby prostě žádná válka vypuknout nemohla. Jenže se do toho plánu vloudila jedna malinkatá chybička. Byl na hovno...“ (15.04.2016)

Velká válka je jeden z nejvíce traumatizujících zážitků moderní Evropy, přesto je režiséry relativně opomíjena. O to více je třeba ocenit každý kvalitní film popisující uvedené období. A Bitva o Hill 60 k nim rozhodně patří. Australané jsou na svou účast při obraně Impéria velice hrdí a jimi produkované prvoválečné snímky tuto hrdost ukazují více než jasně. Jeremy Sims natočil nenápadné, ale vysoce kvalitní drama, syrové ve svém naturelu, ale přesto vznešené. A to aniž by sklouzl do laciného kýče. Atmosféra je skvěle zvládnutá, a to i díky kontrastu mezi blátivým peklem zákopu v deštivé Belgii, a klidnými, hřejivými scénami z prosluněné Austrálie. Snímek není přehnaně akční, bojů je zde málo, což ovšem neznamená že by se na plátně nic nedělo. Klaustrofobické scény z věčně mokrých tunelů, kde odkudkoliv může přijít německý výbuch, či dokonce císařští vojáci jsou nervydrásající. Herci odvedli slušný výkon, zvláště Bella Heathcote je ve své roli přirozená a dokázala ovládnout každý záběr ve kterém se ocitla. Bitva o Hill 60 není válečným velkofilm v pravém slova smyslu, a proto za konkurenčními bojovými dramaty v mnohém zaostává, přesto jde o velice zdařilé dílo, hodné pozornosti. (09.10.2011)