Vrchárka

Film je vojnovým príbehom z rokov 1942 až 43. Je to film, ktorý nám mapuje, čo ženy prežívajú vo vojne a ako tieto zážitky môžu ovplyvniť ich ďalší život. Prezentuje vzťah matky a dcéry v dobe úteku z Ríma cez vojnou zničenú krajne nebezpečnú krajinu. Príbeh je pomerne jednoduchý ale emotívne strhujúci. Po príchode na miesto určenia ich vojna čoskoro dobieha a tak nasleduje ďalší útek do severotalianskych hôr. Keď ich zastihne správa o zatknutí Mussoliniho a vylodení Spojencov nasleduje ich cesta späť do Ríma. Vojna ešte neskončila, zatiaľ čo Nemci sa stali novým nepriateľom a tu je obrovská neistota v tom, komu vlastne môžu veriť, vlastným vojakom, Nemcom, spojeneckým vojakov respektíve marockým vojakom? (15.04.2016)

Vrchárka je slávny a dodnes zaujímavý film. Prirodzene, že rovnomenný román Alberta Moraviu poskytne čitateľovi silnejší a plastickejší dojem o posledných dňoch vojny v jednej časti Talianska vnímaných očami matky, ktorá sa s nedospelou dcérou snaží prežiť jej posledné záchvevy. Celému filmu dominuje Sophia Loren, ktorá svojej energickej žene pôvodom z dediny dala všetko, čo by táto postava mala obsahovať. Len jej dokonalé mejkapy mi rušili dobrý dojem. Belmondo v netypickej úlohe ostal stranou. Úpravy Moraviovho textu sa zhostil Cesare Zavattini a aj keď možno mať voči zvýrazňovaniu niektorých aspektov na úkor iných výhrady, bral som to ako autorskú licenciu. Zaujala ma aj hudba, ale napriek všetkému som išiel oproti pôvodnému hodnoteniu podľa spomienok o hviezdičku dole. (30.09.2012)

Asi nejlepší Italský film, jaký jsem kdy viděl. Po té, co mě neuchvátili takoví mistři filmového řemesla jako Fellini, Benigni nebo Passollini, přimotal se ke mně zcela náhodou pan De Sica a s mistrnou lehkostí mi před očima odvyprávěl tento poutavý příběh z jedné nejmenované fašistické země, ve které, stejně jako všude jinde, lidé v nehostinných podmínkách zažívali útrapy jedné "nechtěné" války, ztráceli své blízké a okoušeli na vlastní kůži, jak chutná skutečný život. BRAVO!!! ***Věděli jste, že: Sophia Lorenová byla první ženou, která (za svou roli v Horalce) získala oscara za hlavní ženskou roli v neanglicky mluvícím snímku.*** (22.04.2007)

Konečně snímek, který nelíčí pouze utrpení vojáků ve válce (které bylo bez sebemenších pochyb strašné), ale vystihuje každodenní problémy hlavně starých lidí, žen a dětí, kteří zůstali doma na pospas bombardování, okupaci, nedostatku jídla a zkrátka všem zvěrstvům, které byly za války na denním pořádku. Cesta vdovy Cesiry v podání geniální Sophie Lorenové a její dcery Rosetty je líčena opravdu naturalisticky, jak už napovída naturalisticko-existenciální předloha od Moravia. Některým divákům se děj může zdát místy nudný nebo zdlouhavý, ale náročnější divák tento snímek jistě ocení. Já ho ocenila 5* :) (09.11.2009)

Ani nevím, zda víc plesat nad Cesiriným ohnivým pragmatismem, nad Micheleho idealismem, v němž se snoubí sen o lepších zítřcích s myškinovským křesťanstvím anebo nad bodrými, patřičně přízemními (ač v horách žijícími) vesničany... Výtečně vymyšlené, natočené i zahrané drama, v němž se tragično mísí se správnou dávkou ironického (hrůzy války neumenšujícího) humoru, často postaveného na konfliktu mezi přízemností jedněch a nadzemskostí druhých, (30.08.2012)