Oddělen

And never have I felt so deeply at one and the same time so detached from myself and so present in the world. Film otvára tento výrok Alberta Camusa, ktorý patril medzi existencialistov – skupinu, ktorá hľadala odpovede na otázky o zmysle ľudskej existencie a jediné východisko nachádzali v smrti. Celý film pripomína také novodobé existencialistické dielo. Sme svedkami mnohých úvah o živote, ktoré nie sú práve najoptimistickejšie. Drobným nedostatkom je pre mňa len práca s kamerou. Inak skvelý herecký koncert Adriena Brodyho a už len preňho sa oplatí film vidieť. Bolestná snímka, ktorá ma od začiatku do konca hypnotizovala svojím pútavým rozprávaním natoľko, že som sa od nej nevedel odtrhnúť. (03.08.2012)

Úchvatné, ale až příliš deprimující a stresující. Po zhlédnutí jsem měla pocity úzkosti a smutku. Ovšem příběh je výborný a smysluplný s určitým poselstvím. Adrien Brody je mistr, nemám pro něj takové slovo chvály, které by ho dostatečně vystihlo. A Sami Gayle zahrála svou roli také perfektně, s obdivem k jejímu věku. Ze začátku mi tam něco chybělo, ale od půlky už to bylo výborné. (30.01.2013)

Když jsem v úvodu spatřil citaci od Camuse, tak jsem měl tedy podstatně vyšší očekávání. Nedokážu přesně říct, kde se stala chyba. Brody se plížil životem bez života podobně jako tomu bylo v Camusově úžasné knize Cizinec. Navíc Brody dokáže zvedat své obočí jako nikdo další. Nedokázal jsem se v tomto filmu najít. Celé je to šíleně jednotvárné a ani mě nikterak nezajímaly životní osudy a postoje otravných středoškoláků. Oceňuji, že se tvůrcům podařilo navodit dokonale depresivní atmosféru. Snad jen si to žádalo trošku více vymazlit děj. Co se týče vyřčených myšlenek, tak jsem také nebyl po této stránce nijak naplněn. Co si budeme povídat, drtivá většina obyvatelstva pouze přežívá své ubohé životy a vypořádává se s problémy, do kterých se většinou dostali vlastním přičiněním. Já bohužel jaksi nejsem fanouškem uplakaného přístupu k životu a zbabělého svalování veškeré viny na okolí. Možná právě proto mi snímek úplně nesedl do noty. (02.05.2018)

Tony Kaye už podruhé (kdo neviděl American History X, okamžitě napravit!) vypravuje a už podruhé to není příjemné vypravování. Nicméně vy zůstanete u něj tak dlouho, dokud neskončí, protože jeho vypravěčský styl se jen tak nevidí. A když si k tomu přizve opravdu zvučná jména, která evidentně nezapomínají, jaký byl jeho předchozí film, (Brody, Liu, Harden, Petersen, Hendricks) tak víte, že i když to vyprávění je depresivní a od filmu pravděpodobně odejdete ve špatné náladě, stejně je na tom něco, co vás láká si to zopakovat. Detachment je příklad dokonalého dramatu. Vyždímá vás a pak ještě ke konci uzemní. Je to příklad toho, že i v absolutní temnotě se dá najít jiskřička naděje. A hlavně je to film, z kterého si každý vezme něco jiného. A takovéhle filmy mám rád. Opravdu silný zážitek, po jehož skončení jsem o hodnocení neměl sebemenších pochyb. 100 %. (19.06.2012)

"Kde sú rodičia?, tieto školské budovy ešte donedávna žili...." Čím hlbšie zalovíme v pamäti, či už našej alebo našich rodičov a starých rodičov, tak sa celkom jasne vybaví vtedajší rešpekt detí a rodičov k učiteľom. To čo sa dnes deje na niektorých školách, tak to zostáva rozum stáť. Ešte pár rokov a toto povolanie bude iba pre silnejšie povahy. Dnešné znudené a drzé deti, ktoré celý deň čumia len na displey mobilu, nemajú záujem o nič. Žiaden záujem o to, ako ťažko je dnes zarobiť peniaze, udržať si práce a živiť rodinu... Kto dnes zamestná znudeného leňocha, čo ťahá nohy za sebou a ruky má od roboty vytočené nabok? Film ponúka ten drsnejší pohľad, povolanie učiteľa až na hrane, pri ktorom sa mnohí rozhodnú radšej robiť niečo iné. Režijný rukopis T.Kaye je poznať, kto videl Kult hákového kríža, podobnosť nájde. Smutný a bezútešný film so silnou atmosférou. 70%. (08.02.2014)