Oddělen

Presne takéto drámy zbožňujem. Z časti mi to pripomínalo Americkú krásu, z časti som mala pocit, že sa pozerám skôr na niečo severské ako americké. O výkone Adriena Brodyho ani netreba hovoriť, ale všimli ste si Sami Gayle? Pre mňa doposiaľ neznáma tvárička, ale jej počin ma nadchol a dúfam, že s ňou čoskoro uvidím aj iný film, keďže talent v nej určite je. (05.02.2014)

Tony Kaye je i po letech v parádní formě a prostřednictvím Detachment přivedl do filmového světa svůj další depresivní kousek poctivé a strhující filmařiny. Fenomenální scénář, výborné obsazení, od "leading man", Adriena Brodyho, přes úchvatnou neznámou Sami Gayle až po dcerku pana Kaye, Betty Kaye. Velmi silná a emotivní sonda do duše a života (ne)jednoho člověka. Oddělen vypráví o melancholii a smutku jedince. O tom, jaké to je žít v dnešním, materialisticky a konzumně založeném světě, kde se osobnost a duše jedince velmi lehce ztrácí a zaniká. O společnosti, v níž každá nastupující mladá generace vyrůstá v prostředí, kde záleží jen na věcech a skutečné hodnoty zanikají. Mladiství si jen užívají, aniž by si byli vědomi následků. Jsou znudění, agresivní, bezcitní, neznají, co to je respekt vůči druhému člověku. O křehkosti lidské bytosti a o tom, co je schopna vydržet. O poutech, která se mezi lidmi vytváří a proč je někdy sami zničíme, anož bychom vlastně chtěli. O osamělosti člověka a jeho vlastních bolestech a útrapách, které se snad ani nedají vyslovit. Několik scén na mě velmi silně zapůsobilo, mrazilo mě při nich a měla jsem slzy v očích. Detachment byl snad ve všem lepší a mnohem silnější, než jsem čekala. Podmanivá hudba vytváří v, už tak dost depresivním snímku ještě větší propast, do které divák spadne spolu s postavami. (12.10.2013)

"SOME OF US BELIEVE WE CAN MAKE a DIFFERENCE, AND THEN SOMETIMES WE WAKE UP AND REALIZE THAT WE'VE FAILED." --------- Depresívny, surový, skutočný, nepredvídateľný, chladný, odmeraný, emotívny, opisujúci realitu, bez pretvárok. Brody dal zo seba absolútne všetko, podobne ako v Pianistovi. (27.08.2017)

Když jsem v úvodu spatřil citaci od Camuse, tak jsem měl tedy podstatně vyšší očekávání. Nedokážu přesně říct, kde se stala chyba. Brody se plížil životem bez života podobně jako tomu bylo v Camusově úžasné knize Cizinec. Navíc Brody dokáže zvedat své obočí jako nikdo další. Nedokázal jsem se v tomto filmu najít. Celé je to šíleně jednotvárné a ani mě nikterak nezajímaly životní osudy a postoje otravných středoškoláků. Oceňuji, že se tvůrcům podařilo navodit dokonale depresivní atmosféru. Snad jen si to žádalo trošku více vymazlit děj. Co se týče vyřčených myšlenek, tak jsem také nebyl po této stránce nijak naplněn. Co si budeme povídat, drtivá většina obyvatelstva pouze přežívá své ubohé životy a vypořádává se s problémy, do kterých se většinou dostali vlastním přičiněním. Já bohužel jaksi nejsem fanouškem uplakaného přístupu k životu a zbabělého svalování veškeré viny na okolí. Možná právě proto mi snímek úplně nesedl do noty. (02.05.2018)

Netuším, či je školstvo na Západe v takom marazme a beznádeji, ako ukazuje snímka Tonyho Kaye. Verím však, že ak nie, určite do takého stavu speje. Nič iné sa nedá čakať v spoločnosti, kde sa poprehadzovali priority, zrušili tabu a voľná hra síl sa v škole nastavila tak, že učitelia nemajú najmenšiu šancu. Nie je k dispozícii ani Sidney Poitier, aby kúzlom osobnosti dal všetko do poriadku a Adrien Brody so svojim permanentne trpiteľským výrazom predurčuje, akým smerom sa bude celý príbeh uberať. Film je dosť depresívny a neposkytuje ani záchrannú dávku optimizmu. Práve preto je potrebný, aby si tie tupé kapustné hlavy politikov uvedomili, že nikomu nie je správne priznať práva bez toho, aby boli vyvážené rovnakým dielom povinností. Zaujímavý a mimoriadny film nielen témou, ale i použitými vyjadrovacími prostriedkami. (15.12.2013)