Konečný problém (S04E03)

V rámci 4. série dobré, od vyvrcholení takového fenoménu, jakým se Sherlock bezesporu stal, jsem ale přeci jenom očekával trochu víc... Finále poměrně obstojně a logicky uzavírá předchozí dějové linky a tak nechápu to volání po dalších dílech, které se tady objevuje... Třetí a čtvrtá série na první dvě svou kvalitou už nenavázala a očekávat, že by se mělo v budoucnu něco měnit, je naivní... I když jsem měl Sherlocka rád, ještě radši se podívám na filmy / seriály, které teď bude moci Cumberbatch díky ušetřenému času natočit... Už aby to bylo... (15.01.2017)

Sherlock a emocionální kontakt. Tak to je opravdu poslední případ. Fanynky jasaji (on to řekl), psychoterapeutky mají úsměv na tváři (tolik potlačovanych emocí, ta hluboká voda), ale moje vzpomínky na dětství jsou jasné a nepřeprogramovatelné. Ze všech Doylovych povídek jsem nejvic miloval Musgraveský rituál (společně s Poeovym Zlatým skarabeem). A tohle emocionální novodobé zprzněni starého Sherlocka mě nadzvedlo ze židle. Vraťte mi hledání pokladů, vraťte mi mé tančící figurky (další z mých milovaných povídek je letmo vizualizovaná na konci dílu), vraťte mi starého Sherlocka, a nechte Mary už konečně odpočívat v pokoji. (17.01.2017)

Je poněkud zarážející, že epizoda pro kterou se připravovala půda od závěru druhé řady, by naprosto (ale skutečně naprosto) shodně fungovala jako epizoda Doctora Who. A zarážející je to o to více, že zdejší "Saw syžet (s Pevnost Boyard rozměrem)" byl v Sherlockovi již jednou použit. Akorát tedy o poznání lépe. Na druhou stranu se tomu nedá upřít, že to je zábavné, v perfektním tempu a umí to být stejnou měrou napínavé i nesměšně emocionální. A tak je nakonec nejvíce na škodu fakt, že to v závěrečné dvacetiminutovce udělá tři kroky vzad čili několik let naznačování a vytváření osudového dusna přichází zcela vniveč. (16.01.2017)

Je to napínavé, v pro postavy neuvěřitelně stresujícím a pro diváka adrenalinovém tempu - hodně obstojně zrežírované. Jenomže celý "Sherlock koncept" tady kompletně roztekl do emocemi napěchované vztahovky našich milovaných hrdinů - a co mě nejvíc mrzí, že se na konci úplně stejně roztekl i scénář tohohle dílu. Celou dobu to směřuje (k jakkoliv samoúčelně vystavěnému) srdcervoucímu finále, aby byl výsledek tak neuspokojující a podivně strnulý? A co ten vinnetouovský dodatek? Úplně jsem si vzpomněl na: Tak tady jsou - legendární postavy našeho mládí.. Patos. (17.01.2017)

Poslední epizoda se tváří jako možné rozloučení s touto sérií, ovšem nechává si i otevřené dveře pro případnou navazující sérii. Nicméně vše, co na tomto seriálu mám tak rád, je zde přítomno. Ovšem v množství, které už doslova popírá logiku. Neboť konkrétní rozhodnutí postav je zde učiněno za předpokladu, že dotyční udělají přesně to co se od nich v daný čas chce. Kdyby kdokoli se rozhodl k cíli zvolit trochu odlišnou cestu, celek by vypadal docela jinak. Herecky i technicky nicméně skvěle zpracováno a nebýt těch logických kiksů, bylo by to za plný počet. Takto pět procent ubírám. 80% (30.01.2017)