Sherlock - Série 4

Ja tomu nechápem. Kritikov štvrtej série. Veď presne TAKÝTO by mal byť „správny“ Sherlock – nie arogantný šmejd, ktorému vôbec nezáleží na ľudských životoch, ale vcelku sympatický chlapík, ktorému to brutálne páli, ale ktorý zároveň so „svojím“ Johnom Watsonom udržiava výsostne slušný, pekný a dôstojný vzťah. Sú to dobrí priatelia a kolegovia, ktorí sa navzájom rešpektujú a jeden bez druhého by sa ďaleko nedostali, hoci Watsonovi to nepáli až tak, ako Sherlockovi. Ale Watson má pre zmenu zas vlastnosti a schopnosti, ktoré nemá geniálny detektív. Čiže sa navzájom dokonalo dopĺňajú a pomáhajú si s neuveriteľnými prípadmi. TO je podstata tých príbehov a preto sa mi štvrtá séria páčila zatiaľ najviac spomedzi všetkých existujúcich (vrátane „vianočného retro špeciálu“). V štvrtej sérii, pozostávajúcej z troch filmov, sa síce dočkáme aj „klasických“ prípadov (a treba dodať, že Toby Jones je ukážkovo odporný magor), ale v strede všetkého diania stoja miestami až drasticky nepríjemné osobné veci. Najviac sa mi na štvrtej sérii páčilo práve to alias prerod hajzla v človeka, ktorý sa snaží hľadať v ľuďoch skôr to dobré napriek tomu, že vie, aké príšerné je ľudstvo. (18.02.2017)

Opäť mierny pokles oproti prvým dvom seriám je to také, čudné, takže nevravím zlé ani nijak lepšie. Nepochopim tých 66% pri prvej časti. Dalo sa, zakončenie a posledná časť ale na výbornú. Len tie prvé 2 epizódy boli rovnako ako v tretej mierne chaotické. Popritom nové prípady boli zaujímavé. Ale celkovo to už nebolo také ako prvé 2 série. Stále si ale Sherlock držal štandard, nadpriemer, zaradím ho do tej mojej top 10. 4* (25.04.2020)

U čtvrté série jsem naplno ocenil výhodu pouhých tří epizod na řadu. I tak jsem litoval, že jednotlivé díly nebyly alespoň o něco málo kratší, protože pokud se tvůrcům ve třetí sérii ten jejich vlak vymykal zpod kontroly, ve čtvrté se po celou dobu setrvačností pohyboval mimo koleje. Scénáristé byli zjevně bezradní, a tak nechali vyskakovat ze skříní kostlivce ve formě temných minulostí, případně zcela nových (ale přitom klíčových) postav, což bylo vskutku nablble laciné. Kdybych se podílel na scénáři k posledním třem epizodám, pociťoval bych zřejmě intenzivní svědění kolem kotníků, a v případě, že by mi nějaká žena oznámila, že je mou fanynkou číslo jedna, okamžitě bych upadl do bezvědomí. (17.04.2019)

Kvalitativně nejkolísavější série. První dvě série jsou perfektní, třetí byla průměrná až běda a ve čtvrté se to celé překombinovalo. První z trojice se nesl v duchu průměrnosti třetí série, jednoduchý děj a otravné chování všech našich oblíbených charakterů, ani špičkový vizuál už to nijak nemohl zachránit a překvapivé úmrtí na konci němělo šanci nikoho zasáhnout. Druhý díl se zčistajasna sápal po kvalitách prvních sérií. Povedená kriminální zápletka, špičkový děsivý záporák v podání Tobyho Jonese a opět sympatické duo Sherlocka s Watsonem. Díl měl skvěle nasazené tempo, které ani ke konci neztrácelo dech a z celého dílu jsem byl nadmíru spokojen, kromě divného cliffhangeru na konci. Právě zmíněné překvápko na konci se proměnilo ve třetím dílu do čehosi naprosto šíleného. Vše se začalo vyvíjet nerealisticky a až moc překombinovaně, celé rodinné drama nebo co to mělo být, bylo absurdní a celý díl se tak proměnil asi v nejhorší díl ze všech sérií. Né že by tak nudil nebo měl až příliš jednoduchou zápletku, problémem jsou nerealistické a nepravděpodobné zvraty a spousta dějových berliček a chyb, překombinovanost v tom nejhorším světle. Celá série se souhrnně špatně hodnotí, ale slabý nadprůměr to stále je, 5.5/10. (24.01.2017)

Rozhodně nepatřím mezi hatery - první dvě série Sherlocka považuji za geniální. Třetí byla ještě OK a Přízračnou nevěstu vnímám jako úlet, který se moc nepovedl. U ní jsem ale její "zdrogování" ještě chápal, protože byla snaha propojit (pro klasického Sherlocka) ikonickou viktoriánskou dobu s moderním pojetím. Takže jsem si trochu naivně myslel, že čtvrtá série bude alespoň relativně normální - vzhledem k standardu, který nastolil tento seriál. Inu, jak je vidět na mém hodnocení, trestuhodně jsem se spletl. První epizoda Šest Železných dam byla zpočátku celkem nadějná. Jenomže posléze přešel důraz na Mary. Tu samotnou považuji od předešlé série za nesmírně otravnou (a WTF) postavu, takže jsem byl "opravdu" radostí bez sebe, když se po celý zbytek dílu řešila její "epická" minulost, tak násilně a paraziticky nastíněná již v předešlých dílech. To by ale ani nebyl takový problém, kdyby se děj snažil být alespoň trochu realistický. Sherlock se sice nikdy nedal považovat za něco absolutně autentického, ale dříve tomu nechyběl vtip nebo nadsázka, což je nyní vynecháno zcela. Také pokusy o akční scény hollywoodského stylu působí přinejmenším trapně a směšně. Druhý díl byl pro změnu naprosto na drogách a raději se o něm nebudu více rozepisovat. Zmíním pouze všudypřítomnou schýzu (komunikace s "duchem" jedné postavy). Závěrečný Poslední případ byl relativně zpočátku nadějný. Ale scény na onom ostrově s věznicí začínaly vše postupně pohřbívat. Posléze nastala zcela idiotská kanonáda plot twistů, jíž byla nasazena koruna tuposti v okamžiku, když došlo na řešení sourozeneckých vztahů a připojila se k tomu všemu Sherlockem čerstvě nabytá emocionalita. Z této epizody (a koneckonců z celé série) vznikl překombinovaný patvar, který se snaží otevírat tolik linií, že nakonec žádné pořádně neuzavírá. Pokud tohle měl být konec celého seriálu (což tedy doufám, že byl), připadal mi neskutečně utnutý a především odfláknutý. (19.01.2017)