Čarbanice

Rád sleduji normalizační rodinné filmy, zvlášť ty s příměsí dramat a psychologie. Bohužel tento byl pro mě spíš zklamáním. Přestože dle oficiálního textu distributora divák před shlédnutím filmu nabyde dojmu, že hlavní hrdina Jakub je šikanovaný chudáček, pravda je trochu jiná. Ne všichni spolužáci se k němu chovají odmítavě, někteří by ho rádi přijali mezi sebe, ale on je k nim nepřátelský a odměřený. Doma rodičům neustále lže, víc jak týden chodí za školu a courá se po městě. Sousedům v baráku rozbije okno a pak se jde jen tak přiznat, zaculí se, že to otec zaplatí a vše je vyřešeno a odpuštěno. A za to vše je ještě odměněn novým bicyklem. Navíc mě ve filmu dost iritovaly ty kreslené pasáže, které jsem přetáčel. Podle mě jsou zcela zbytečné, na děj nemají vůbec žádný vliv. Předabovaný Čenský je blbý nápad, copak tehdy nebývaly celkem běžné smíšené rodiny, kdy jeden z rodičů byl Čech a druhý Slovák? Rád bych dal lepší hodnocení, kdyby byl Jakub alespoň trochu sympaťák, ale takhle ze zmíněných důvodů nemohu. Lepší 2 * a 40% (31.07.2019)

Rodinný film, akých sa v slovenskom filme v 80-tych rokoch roztrhlo vrece. Tu ide o malého druháka ( spontánny Henrich Hlocký ), ktorý je konfrontovaný s novým prostredím veľkomesta a novej školy po presťahovaní z dediny. Film je vcelku originálne posilnený animovanými sekvenciami, ktoré by mali dotvárať chlapcov vnútorný svet. (31.01.2020)

V detstve ma to bavilo. Má to v sebe nádych melanchólie a poéziu. Má to veľké plus oproti inej vtedajšej produkcii pre deti a mládež a to, že to zbytočne neideologizuje. Z odstupom času je to však dosť veľká nuda a to hlavne kvôli réžii. Situácie výborné, prostredie tiež výborné, ale nedokáže to pútať pozornosť. Neprecízna práca s detským hercom. Dialógy miestami strašne šuštia papierom a sú tam zbytočne dlhé zábery. Nechápem prečo to nemohli viac rozzáberovať. Pravdepodobne to bola vtedajšia výrobná konvencia. Napätie zráža aj nedôsledné napĺňanie nastolených dramatických potrieb. Chlapec sa viac krát vyjadrí, že nenávidí svoju sestru, dokonca ju chce zlikvidovať. Nedá sa mu to však veľmi veriť, kedže to zostane len v polohe demonštratívnych dialógov. Takisto záškoláctvo je slabo vyriešené. Ťažko veriť, že by sa chlapcovi tak dlho darilo chodiť poza školu a nikto by si to nevšimol. Toporne potom pôsobí aj psychológia postáv, ktoré v rámci jedného obrazu bez dramatického priebehu menia svoje správanie........................Inak jablká a kompóty na stole v kuchyni sú dôkazom, že už 82. roku sa tu etabloval tento poetický trademark slovenských filmov, neskôr najlepšie známy zo Šulíkových filmov.....................Ako som povedal vyššie, nebyť takej slabej réžie, film mohol byť nadčasovou klasikou. Témou a situáciami to pripomína napríklad Truffautove filmy o revoltujúcich deťoch. Bohužiaľ diskurzívne spracovanie veľmi pokrivkáva. (09.07.2012)

Nevím, mně to nijak neoslovilo. Ačkoliv jsem se snažil chápat pohnutky přesídleného chlapce k jeho skutkům, nějak výrazněji se do jeho pocitů vžít se mi nepodařilo. Snad to bylo tím, ži hlavní hrdina byl krajně nesympatický. Podivný byl i barytonem předabovaný Čenský. Některé epizodky byly fajn, například ta s ajznboňákem. Co mne iritovalo byly ty animace... Ale za jedno palec nahoru. Žele-zničár totiž neničí koleje, on je může i utahovat :-). * * (29.10.2014)

Na jedno zhlednuti se to da. Filmy z detskych lavic mam celkem rad, Carbanici by ale slusel vetsi nadhled. Stejne tak mohl byt lepe vyuzity potencial Petrzalky. Filmove kresby byly neumerne dlouhe a narusovaly dej, pravda, ve kterem se toho zase tolik nedelo:-). Uprimne davam treti hvezdicku jen za fakt, ze je toto prvni slovensky celovecerni film, ktery natocila zena. Pak jeste nechapu, proc pro tak nenarocne role rodicu museli na Slovensku obsazovat ceske herce... (06.07.2014)