Zlatovláska

Druhá nebo možná třetí nejhezčí česká filmová pohádka (o první nemůže být sporu). Petr Štěpánek i Jorga Kotrbová sice vypadají spíš jako ilustrace z pohádkové knížky než jako živí lidé, ale v tomto žánru to až tak nevadí (a dětem už vůbec ne). Loutková zvířátka působí v dnešní době digitálních technologií úsměvně, Ladislava Peška nesnáším, ale z nostalgie a také pro ty ušní červy dávám 4*. (24.11.2011)

Zlatovlásku mám v hlavě zafixovanou zejména díky množství (chytlavých) písniček, které ve filmu zazněly. Z hlediska kvality se jedná spíše o průměrnější pohádku, na níž ze znatelně podepsal zub času, zejména v případě směšně vypadajících figurek zvířátek. S narůstajícím věkem diváka působí Zlatovláska neuvěřitelně prosťoučce, na čemž se jistojistě podepsala i televizní produkce. S odstupem času jsem si všiml, že Jiříkovo i Zlatovlásčino obočí je celkem vizuální peklo a musel jsem se pousmát nad Červenou Lhotou coby "nedostupným zámkem obehnaným vodou", k němuž však vede most a na břeh to taky není úplně daleko. Hlavní herecká dvojice byla spíše nevýrazná, na druhou stranu byla všudypřítomná úlisnost Jiřího Holého hezky vyvážena Ladislavem Peškem coby bodrým králem a Marií Rosůlkovou coby milou "babkou haďářkou". (04.07.2021)

Jako malá Lyli, jsem tuhle pohádku milovala. Díky ní vznikla moje nekonečná touha, stát se modrookou princeznou se žlutýma vlasama (těžce nepravděpodobné). Stojí za zmínku, že již tehdy jsem propadala lásce k zomboušům, i když z mrtvých vstalý Jirka, je na můj vkus málo olezlý. No jo, chutě se tříbily s věkem uživatelky. Z dnešního pohledu velké Lyli, dílko neztrácí nic na pohádkovosti a romantice, jen ty blond vlasy už mě moc nelákají (kecááám). (05.07.2014)

Zlatovláska dlouho unikala i mně. V prvních 10 minutách jsou nahuštěny tři písně, to je neúnosné... i jinak potom hrají hlavně výplňkovou roli, bez nich by se děj vešel do dvaceti minut. Erbenovy předlohy se však drží hodně věrně, to se musí uznat (až na moře-jezero, krále měli setnout atp.). Moje výhrady proto nesměřují ani tak k filmovému zpracování, jako spíš k pohádce samotné: celý děj je podivný – proč stařenka králi jen tak přinese hada? Proč ten Jiříkovi najednou vyhrožuje smrtí, jestliže přelije, nebo nedolije? Jak to, že najednou chce za ženu nějakou Zlatovlásku, o které do té doby nikdy neslyšel? A jak může chtít Jiříkovi srazit hlavu, když přijde zpátky ze světa bez Zlatovlásky? Proč by se v tom případě vůbec vracel? Navíc Jiřík neuposlechne rozkazu neochutnávat, a stejně je za hodného... kde to jsme? A proč jsou zvířata vyobrazena jako úplní tupci (kromě koní), kteří říkají svorně totéž a pořád to opakují? No, chci říct, že Erben má i povedenější pohádky. Nelogičnostem se ovšem nevyhnula ani filmová adaptace (Jiřík po vyplutí na jezero začíná svou písničku slovy "Nes mě, loďko, ke břehu", přitom zámek je uprostřed jezera). Ale berte prosím tenhle komentář s rezervou. :) "Pomoz nám, sestřička si zapíchla trn do prstu." :-o (05.02.2020)

Rybka, mravenci, mouchy nebo ptáčci působí na provázcích hodně neohrabaně, ale jinak je to docela pěkná pohádka, proložená celou řadou písniček, některé z nich stojí za poslechnutí. Petru Štěpánkovi jde zpěv díky příjemnému hlasu velmi dobře, Jitka Molavcová zpívající za Jorgu Kotrbovou se mi už tolik nelíbila, tohle vnímám jako přešlap. (27.12.2013)