Súkromná vojna

Dramatický příběh z válečného období a příprav povstání na Slovensku. Postupným odkrýváním děje se mezi tímto konfliktem vyostřuje situace dvou mužů, kteří v šestatřicátém bojovali ve Španělsku a jeden z nich udal bratra toho druhého fašounům, kteří tam bojovali proti republikánům a anarchistům. Doktor Krivoš (Leopold Haverl) pracuje na železniční ambulanci a většinu času mu dělá společnost láhev alkoholu. Do města přijíždí Zachar Matta (Jan Kačer) a ten si s ním chce vyřídit svoji "súkromnú vojnu". Krivoš mezitím pomůže jednomu z odbojářů k útěku a ti by ho rádi získali do hor, kde by jim byl jako doktor nápomocen. Jenže Krivoš je povaha zbabělá a navíc udavačská a neštítí se dalšího udání. V roli tajného fašounského policajta vyniknul Petr Čepek. Sice mě trochu vadilo předabování Petra Čepka Michalem Dočolomanským a Jana Kačera Štefanem Kvietikem, to je vždycky rušivý element, když původní hlasy herců mám zafixovány a navíc jsou v originále jedinečné. I tak je tento film historickou hodnotou zajímavým a není zatížen žádnou zbytečnou bolševickou ideologií. Výbornou práci odvedl kameraman Karol Krška a hudební mág Zdeněk Liška. Filmy Martina Hollého mám moc rád. (07.09.2021)

Podľa vlastného románu "Muži a zbrane" napísal Milan Šútovec scenár a treba povedať, že sa vo filme utopil vlastnými postavami. Pohnútky renomovaného režiséra k natočeniu tejto látky viedol zrejme motív osobnej pomsty dvoch mužov a treba podotknúť, že práve toto vyšlo najlepšie. Celý tento motív je zasadený do príprav na odboj proti Nemcom, kde sa množstvom postáv dosiahol fakt, že film je dosť rozdrobený. Divákovi je jedno, čo sa deje, svoju pozornosť upriamuje na lekára utápajúceho sa v alkohole a záhadného muža, ktorý sa objavil v meste. (05.12.2011)

Již česko-slovenský obsah distributora má zřejmě připravit diváka na podivné režisérské rejdy. Největší balvan úrazu spatřuji právě v tom československém obsazení. Nemám nic proti Kačerovi a už vůbec nic proti Čepkovi, ale proč tam museli hrát? Tedy především proto, že byli nadabováni skvělými slovenskými herci Kvietikem a Dočolomanským. Pochybuji, že by to Štefan s Mišem nezvládli zahrát sami. Za tenhle enormně blbý nápad nemůžu dát více než tři hvězdičky. (03.03.2013)

Československé drama, jež se odehrává na Slovensku před národním povstáním v roce 1944. V zapadlé ordinaci je zaměstnán doktor Jozef Krivoš (L. Haverl), světoběžník s minulostí zahalenou tajemstvím, přesto však je patrno, že se nějakým způsobem zúčastnil španělské občanské války. Do téhož města přijede neznámý muž s exotickým jménem Zachar Matta, jenž se vydává za obchodníka s kovy. Postupně vychází najevo, že tento charismatický cizinec v podání J. Kačera vede na pozadí světového konfliktu svou soukromou válku proti člověku, jenž má na svědomí zranění Mattova bratra a tou osobou je právě doktor Krivoš, zoufalý a zlomený muž, jenž odmítl vstoupit do odboje a raději svůj žal utápí v alkoholu. Velmi výraznou postavu ve vedlejší roli představuje tradičně temperamentně ohnivý P. Čepek, jakožto zástupce fašistické strany, jež byla v té době na Slovensku u moci. Bohužel oba mí oblíbení herci, tedy Kačer s Čepkem, jež se vedle sebe ve filmu potkali po deseti letech od legendárního Údolí smrti, byli předabováni slovenskými umelci Š. Kvietikem, resp. M. Dočolomanským a v mých očích to sebou neslo jistý kaz na vnímání jejich postav. Ve snímku je zachyceno stoupání napětí mezi Slováky a jejich germánskými ´spojenci´, avšak drama se převážně věnuje Mattovi a jeho touze se pomstít. Pod výbornou hudební složkou je podepsán jeden z našich nejlepších hudebních filmových skladatelů Z. Liška. Z dalších českých herců se ve snímku v roli přednosty stanice objevil B. Čáp. Musím však přiznat, že od režiséra M. Hollého jsem zvyklý na snímky nejvyšší úrovně, které jeho Súkromná vojna zejména po scénaristické stránce nedosahuje, navíc se domnívám, že na Slovenská tvůrčí skupina Koliba natočila o životě v jejich Slovenském štátu lepší a napínavější snímky. (17.01.2017)

Prvé, čo udrie do hlavy, je nezmyselný dabing Petra Čepka a Jana Kačera. Ak by ich dabovali iní herci, možno by to ešte šlo, pretože by ich hlasy neboli tak notoricky známe. Možno jediný náš film, v ktorom sa ukazujú osobné traumy niektorých Slovákov zo španielskej občianskej vojny. Hollému asi nešlo o paralely medzi ním a SNP, ako skôr osobnostnú tragédiu konkrétnych ľudí a traumy minulosti. Film bol bohužiaľ mohutným prepadákom, v jednom bratislavskom kine vytvoril počas niekoľkých dní premietania negatívny rekord v návštevnosti 70. rokov číslom 3,7% zaplnenosti kinosály. 70% (30.01.2016)