Projekt Frankenstein

----- "Kdo je můj táta ?" ----- "Nemáš tátu !" ----- Vyhrocené drama, které není ani zdaleka tak lhostejné (nebo tak ujeté), jak se tváří ... a přes svůj předstíraných chlad dokáže uhranout. O jednom velice zvláštním chlapci, který to myslel dobře ... v podstatě ... ale nebylo mu to nic platné, neboť osud mu nebyl nakloněn - a prověřoval ho tak, že prostě NEMOHL obstát. Finále je trochu zavádějící, řekla bych. Nejde ani tak o to, že se odehrává úplně jinde - a probíhá úplně jinak, než bych byla čekala ... při vší snaze prostě nedokáže zodpovědět většinu otázek, které mě průběžně napadaly. Obvykle nepotřebuju mít všechny příčiny a následky naservírované na stříbrném podnose, jenomže tady převážil dojem, že na zajímavě rozehranou zápletku rezignoval především režisér. Škoda ... potenciál tu byl ... 3,5* (28.04.2014)

226. Tak toto dílo mne nečekaně již při prvním shlédnutí mimořádné zasáhlo, bezcitně syrové drama, v hlavních dějových konturách evokující asociace s hrůzným příběhem dr. Frankensteina a jeho výtvoru, umělé bytosti, neovladatelného monstra, v minimalisticky strohém, velmi úsporném zobrazení se k nám dostává silný zážitek, krutý, bolestivý, stejně tak, jak jsou naplněné a formované životy jednotlivých aktérů, události tragicky eskalují a my jsme ve svém postoji k nim konfrontováni s řadou existenciálních otázek, jakou odpovědnost máme svými činy a rozhodnutími za životy tě druhých, třeba i nám nejbližších, našich dětí, i my můžeme v důsledcích zformovat takové zrůdné bytosti, jakou se stal sedmnáctiletý Rudy, neovladatelný ve svém jednání, bez výčitek, bez projevení soucitu, bez lítosti, stejně jako tehdejší Frankensteinův výtvor, může být pro nás závažným mementem, které nejde snadno přehlédnout a zůstává v nás nadlouho, možná i natrvalo, opravdu vynikající dílo, bravo, tady se i opakované shlédnutí divákům rozhodně vyplatí. (13.11.2014)

Pokud chce dneska někdo udělat horor, už se těžko může opírat o celkem směšné reálie jako jeho tvůrci před sto a více lety. V tom Projekt Frankenstein nezklamal. Sedí výběr herců, podivně neurčité a odtažité prostředí (zaživa tlející, byť dnešní) i vztahy, nenadálá úmrtí, zvraty. Ale souhlasím s hodnocením Elementála nebo FlyBoye, že se film brzy změní v nezáživnou depresi a nic víc. Horor dneška nespočívá jen v narušení tradiční rodiny, ale hlavně v jakýchsi psychologických koncentrácích, které si kolem sebe budujeme. Dobrovolně! V tomto projektu došlo jen k ilustraci, ale nikoliv k hledání podstaty problému, přitom již víme, že hrůznější než fikce bývá sama realita. (29.04.2014)

Režisér klidně může mluvit o "teplém sněhu", ale Projekt Frankenstein je ledový, mrzivý, nepříjemný... a působivý. Není to příjemný film na nedělní podvečer, není to film, kterým musím vidět víckrát, přesto sevřel hrudník, zrychlil tep a neliltuju těch sto minut, které jsem u něj strávil. (LFŠ 2011) (30.07.2011)

Asi najmierumilovnejší príbeh Kornéla Mundruczó. Áno najmierumilovnejší, bez ohľadu na počet mŕtvych v tomto filme. Avšak s ohľadom na jeho predchádzajúce filmy som konečne pocítila z režisérovej strany trochu lásky, trochu tepla ( aj keď vo filme panuje najchladnejšia zima ) a v konečnom dôsledku akejsi snahy všetko napraviť, dať do poriadku. Môžeme tu sledovať príbeh chlapca, ktorý sa narodil do nesprávnej (ne)rodiny. Áno, komu by sa chcelo v 16-tich ( ak si správne pamätám ) prebalovať decko a starať sa o neho, keď ešte sami máte pocit, že by sa o vás mali druhí starať? A tak všetkú zodpovednosť necháte na matke, ktorá aspoň z môjho pohľadu veľa citu nemala, iba veľmi triezvy, chladný a reálny pohľad na svet. A tá vás šupne do detského domova. A vy v 18-tich rokov vyjdete von, do sveta a predstavujete si naivne, že vás rodičia prijmu k sebe domov a dajú vám to, čo vám za celé vaše detstvo odpopreli. Ale čo sa stane, ak vás čaká krutá realita a odvrhnutie? To budete mať možnosť uvidieť sami. Všade som sa mala možnosť dočítať ako Kornél Mundruczó rieši spoločenské pomery v Maďarsku ( "Kto je vinníkom?" ). Ja riešenie takýchto otázok v jeho filmoch príliš nevidím, nemyslím si, že niečo také sa deje iba v Maďarsku. Ale samozrejme, možno na takúto otázku by mi vedel viac povedať človek, ktorý žije v Maďarsku. Mne sa jednoducho páčila atmosféra, i hlavný herec, ktorého oči sú až príliš hlboké, do ktorých keď sa pozriete, uvidíte utrpenie celého sveta, všetkú bolesť, ale i zlobu. Celkom zaujímavý je aj výber hlavnej postavy. Teda herca, ktorý ju stvárnil. Kornél Mundruczó ho našiel v nápravnom centre ( bola by som zvedavá, či si hľadal hercov podobným spôsobom ako vo filme ), kedy akonáhle ho uvidel, vedel, že je to práve ON. A veru vybral si veľmi dobre. Bez neho by to možno nebolo vôbec ono. A druhá veľmi zaujímavá vec je i tá, že si vo filme zahral i samotný režisér. Ako sám povedal, bolo to pre neho utrpenie a už nikdy viac si to nechce zopakovať. Avšak ja som mala z neho veľmi pozotívny pocit a vyznelo to o to viac dôveryhodne a intímnejšie. (14.11.2010)