Réžia:
Miroslav HubáčekScenár:
Jiří MuchaKamera:
Rudolf MiličHudba:
Miloš VacekHrajú:
Miloš Kopecký, Vlasta Matulová, Jana Hlaváčová, Olga Schoberová, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Zdeněk Dítě, Eduard Dubský, Jan Libíček, Blažena Slavíčková (viac)Obsahy(1)
Od tohoto večera si nikdo nic slibovat nemůže… Architekt Jiří Donát (M. Kopecký) se považuje za zcela průměrného starého mládence, ke kterému jeho okolí necítí přílišnou důvěru, ale neustále od něj požaduje více, než mu je schopen dát. Chce se zavděčit své mladé milence Evě (E. Schoberová) a dohodit jí u své vedoucí předvádění šperků na výstavě ve Vídni. Když neuspěje, rozhodne se Eva zkusit štěstí na pěveckém konkurzu v jedné kavárně, kam ji Jiří doprovodí. Když na ni čeká, potká svého záletného kamaráda Bedřicha (V. Menšík), který ho požádá, aby se před jeho blížící se manželkou vydával za přítele dívky, se kterou zrovna sedí. Když Jiří s neznámou dívkou (J. Hlaváčová) zůstane nakonec sám, rozběhne se večer, od něhož netuší, co čekat… Komedie Miroslava Hubáčka o charismatickém muži postrádající důvěru svého okolí, byla přímo psána na tělo Miloši Kopeckému. Ten však s původním scénářem nebyl zcela spokojen a k úpravám scénáře Otty Zelenky přizval Jiřího Muchu, který filmu dodal výslednou podobu nahořklé konverzační komedie. Za zmínku také stojí, že se ve snímku objevila ve svých počátcích bigbítová kapela Olympic s písní "Nebezpečná postava". (Česká televize)
(viac)Recenzie (29)
Příběh o elegantním architektovi, od něhož okolí očekává víc, než on sám dokáže dát. Ve snímku se setkala plejáda tehdejších hereckých es, ale přímo na tělo to celé bylo napsáno Miloši Kopeckému, který svou postavu pojal tak impozantně, že jiného představitele si nelze ani představit. Olga Schoberová, která si střihla architektovu milenku čekající výpomoc z protekce, je pojem sám o sobě. Když ale architekt podlehne půvabu jiné ženy, s tváří Jany Hlaváčové, okolnosti rázem nabírají jiný směr. Příběh byl myšlen jako obyčejná životní anekdota, avšak jestli se to povedlo už musí posoudit pouze divák. Úsměvné situace se sice naskýtají a to hlavně vlivem mistrovského herectví Miloše Kopeckého, ale úsměv na divácké tváři to bohužel moc nevykouzlí. Myšlenka životně humorných i vyloženě trapných situací je sice koncipována dobře, ale pokud zpracování skřípe každým coulem, zábava nijak zvlášť prostě nevynikne. Obzvlášť, pokud se do popředí vtírá nějaká ta filozofie. Herci profesně ze sebe vytáhli všechno co mohli, ale bohužel, vyšlo to všechno nějak naprázdno. ()
Architekt Miloš Kopecký klame tělem. Vypadá jako lev salonů, chodí s neméně exkluzivní Olgou Schoberovou, lidé si romantizují jeho profesi a bagatelizují jeho starosti a pochybnosti. Nevěří mu. Jedné noci se Kopecký za trochu trapných okolností seznámí se ženou, která je podobně nečitelná jako on sám. Je Jana Hlaváčová profesionálka? Zajímá se o něj ze vzdoru k jiné, zmarněné příležitosti? Nebo je to ta pravá? Potíž s Flámem je, že má duchaplné dialogy, ale plytký děj. Asi je to výsledek jeho nezvyklého zrodu. Miloš Kopecký přijal scénář s neskrývanými výhradami. Jako člověk, vnímaný veřejností značně pokřivenou optikou, dobře věděl, o čem je zde řeč, navrhl jisté úpravy a ty byly zpětně zakomponovány jím vybraným novým autorem Jiřím Muchou. Mucha je v titulcích uveden jen jako autor dialogů, takže chabý děj je zřejmě dědictvím první verze. Je to škoda, mohl to být lepší film. 50% ()
Hrůza, vždyť to bylo úplně o ničem! Nevýrazný, dlouze ukecaný a především velmi nudný film (slabý děj i scénář), který nezachránil ani pan Kopecký (jehož role mu byla napsáno přímo na tělo), o proti předchozím filmům méně výrazná Olinka Bérová, trochu žalostný pohled na korpulentní Vastu Matulovou, pro kterou to byl vůbec poslední celovečerní film po dlouhých 26 letech strávených před kamerou. Ta jedna jen za nějakou tu rock 'n' rollovou atmošku v báru a částečně i za Janu Hlaváčovou. Jak napsal kolega Přemek, opravdu právem zapomenutá hořko-sladká komedie. ()
Začátky šedesátých zdobil filmy jazz, výjimkou není ani Flám, atmosféru v baru posiluje Olympic s ještě vlasatým Jandou. Film nehýří příliš vtipem, humorné scény jsou tu poskrovnu roztroušeny a jsou spíše úsměvné než k popukání. Na prostinou pointu by stačil i středometrážní formát. ()
Na filmu, pokud si ho nepletu s jiným, se mi tehdy hlavně líbilo, že tam hrál v baru několik skladeb Olympic, který se do té doby asi v žádném filmu neobjevil. ()
Ač souvislá dějová linie či hlubší vyznění milostného tápání jednoho postaršího architekta, lítajícího mezi roztančenou květinovou mládeží, visí někde v éteru, film má naprosto skvělou šedesátkovou atmosféru a také velice rozmanité a zajímavé herecké obsazení, které umožňuje některým zúčastněným ukázat trochu jinou tvář v uvolněné atmosféře doby. Ovšem celkově se jedná one-man šou Miloše Kopeckého, která mě osobně bavila. "jak to děláte, že máte furt tak krásný ženský?" "jednoduše, ty ošklivý se mi nelíbí..." ()
Rozkolísaná kvalita i samotný děj, s kterým si neporadil ani Lexikon českého filmu, když vlastně napsal synopsi k úplně něčemu jinému. ()
Dialog plný rozporů. Touha toho, jak známo, mnoho slibuje, ale málo naplňuje. Což je případ i tohoto filmu. Výchozí situace, neotřelá svým neformálním pojetím, přímo vybízí ke konverzaci mezi náhodně se shledavšími lidmi, mužem, úspěšným architektem, jehož libido se ocitá v úzkých vlivem nekonkrétních obav a dojmů, s nimiž si pojednou jeho majitel neví rady, a ženou, která klame tělem i slovem, tím spíš, představují-li je Miloš Kopecký s Janou Hlaváčovou. Potíž je v tom, že tu, bohužel, nejde ani tak o to, co se říká, ale jak se to říká. A tam, kde forma převažuje nad obsahem bývá pravda často jen zdánlivá. ()
Tak strašně sofistikované, až je to o ničem. ()
Neprávem podceňovaný Flám uvádí do světa masek úžasným „horníčkovským“ monologem stárnoucího muže, jemuž zbyla jen sebeironie, jíž splácí své prohřešky. I tomu, kdo se přizpůsobuje „dnešním“ mravům, zbývá trocha naděje, naděje, kterou si jako piliny z milovaného stromu, nosí po kapsách, a z níž se snaží uhníst nový svět. A nejvhodnější příležitostí je seznámení se s přitažlivou ženou, tedy takovou, která nemusí být krásná ani vzdělaná, ale dokáže vnímavě rozmlouvat. Jaká směšná tragika ovšem cizopasí na takovém nevěřícně započatém rozhovoru! Jistě, ale: proč se vlastně dívat na to, jak někdo tone v příhraničních bažinách a srší vtipem, když by se stačilo namísto shrbené chůze rozeběhnout – bez ohledu na vytrasované stezky. Ale tomu se porozumí jen s těmi hříchy na hřbetě… ()
Téma mi sedlo a i přes pozdní noční hodinu mne přinutil sledovat jak to vyprávění dopadne. V jakémkoliv věku člověk pořád hledá sebe sama i spřízněnou duši. Když už se zdá, že to vychází vše pokazí jedna chyba, vyplývající z nedorozumění. Herecké výkony pana Kopeckého a paní herečky Hlaváčové nelze zpochybňovat, na rozdíl od Schoberové, kdyby tam nehráli oni, film by ztratil 60% ze svého půvabu. ()
Já nejsem špatný kluk, já jsem Rudýnek. Olympic hraje v původní sestavě s 24letým vlasatým Petrem Jandou, 28letý Jiří Menzel vede noční partičku socialistických chuligánů, půvabná 28letá Jana Hlaváčová se stylizuje do prostitutky a 44letý Miloš Kopecký se drží své typické role záletníka...a stejně to nestačí na víc než dvě hvězdičky. ()
Moj prvy Myroslav Hubacek a hned priemerny film. Za najlepsie obdobie vzniku filmov su v ceskoslovenskej kinematografii uz dlhodobo 60. roky, ale tento film rozhodne nepatri k tomu najlepsiemu, co sa tuna natocilo. Ponajprv asi preto, ze film neukazuje nic zasadne, a prakticky stoji a pada na Mylosovi Kopeckom /Dobry vojak Svejk, Jan Zizka, Kral Kralu/ a na Jane Hlavacovej. Ono uz sam pan Kopecky mal vyhrady k scenaru a filmu, lebo sam dobre vedel, ako ho vnima verejnost byvalej ceskoslovenskej federacie. Preto sa musel dej a aj dialogy hodne prepracovat a museli sa povsuvat do filmu nove skutocnosti. Tematika je slaba, ma cosi do reality, ale nuda suverenne prevazuje. Dej sa tiez akosi vytratil. 50 % ()
Flám o flámu bez flámu. Herecké idoly a ikony česko-slovenského filmu vyrazili na plátno flámovat. Podvodnický plnovous pana Kopeckého svede na scestí nejednu ženu.... 55% ()
Plno řečí, které nikam nevedou ... a plytký děj, který se jim nešikovně plete pod nohy (pokud nějaké mají). Jedním z mála kladů je poměrně krátká stopáž ... 2,5* ()
Postupně přibývajícími léty doceňuji tento film až k absolutnímu hodnocení. Některé věci, kterým jako mladí nepřikládáme váhu, získají na důležitosti časem. Stává se pak, že na podobnou noc vzpomínáme celý život. Těch několik rozhodnutí, které Kopecký ve filmu učinil, způsobilo, že z toho nebyla veliká láska, ale jen takové mihnutí. Až na konci filmu se to celé parádně uzavře a je to dokonalé... ()
Takový příjemně plynoucí lehce nostalgický příběh....zajímavostí je, že dialogy napsal novinář Jiří Mucha... ()
Tenhle film vlastně nemá chybu. Výborní herci, skvěle napsáno i zahráno, ale přesto to nefunguje. Sice nezklamou komentáře v myšlenkách hlavního hrdiny Donáta, drobné role Menšíka či Menzela, pár vypalovaček Olympicu, ale jako by svou apatičností Donát sebral vítr z plachet i celému filmu. Co se nedá upřít, tak perfektní vypointování některých scének (např. když Donát telefonuje Menšíkovi uprostřed noci ze sousedova balkonu), které je bezkonkurenční. ()
Kopecký se snaží seč může, ale když není z čeho vařit.. Nepovedená, právem zapomenutá komedie. ()
Pravdivě-hořký snímek s trefně výstižnými komentáři Miloše Kopeckého. Miloš Kopecký s Janou Hlaváčovou jsou nejen vynikajícími samostatnými herci, ale i skvěle fungující dvojicí, kterým náhodné setkání prostě věříte. Menšík v menší roli typického záletníka také potěší. 80% ()