Lidská stonožka 2

Jednotka bola šokujúca, nechutná, hnusná, zvrhlá a úchylná. Hoci má povesť mimoriadne explicitného diela, faktom je, že v skutočnosti najodpornejšie veci skôr iba naznačuje, než aby ich priamo ukazovala. V tom bola jej sila. Dvojka... nuž, dvojka ukazuje všetko. Six urobil chybu hneď na začiatku - reštartoval príbeh a zápletka dvojky je taká čudná, bizarná a svojrázna, až som mal pocit, že pozerám film od nafetovaného, extrémne umeleckého režiséra. Hlavnou postavou je psychopatický čurák a trocha aj jeho mama. Sú to postavy, oproti ktorým pôsobí banda z 8 MM ako skupinka mierumilovných, trocha nervóznejších chalanov zo susedstva. K tomu plno wtf scén a idiotských zvratov. Je to čierno-biely hnus a možno by bolo lepšie dať mu 0%. (18.03.2018)

V roce 2009 natočil holandský režisér Six svůj vůbec první film, který český divák může znát pod neoficiálním názvem Lidská stonožka. Jeho prvotina získala několik zajímavých ocenění, ale v několika státech si vysloužila opovržení a velkou kritiku. I tak si získal řadu fanoušků, kteří jeho snímek považují za geniální zvrhlost. Najde se však i dost takových, jenž ho zavrhují. Já patřím do první skupiny a tohohle chlapíka svým způsobem prostě „miluji“. Proto jsem byl nevýslovně potěšen, když byla letos konečně natočeno další pokračování. A byl jsem zklamán? To v žádném případě! Six má vážně neuvěřitelný instinkt při výběru herce/hlavní postavy. Dieter Laser byl svou visáží skutečně „odpudivý“ a Harvey za ním rozhodně nezaostává v ničem. Tenhle tlustý chlapík vypadá, že by ani mouše neublížil, ale svou roli zvládl naprosto geniálně až mi z něho sem tam lezl mráz po zádech. Zatímco jednička se drží ještě jakžtakž v rámci přijatelnosti a i přes bizardní ztvárnění – propojení tří lidských článků – snažila se totiž zabodovat především po psychické stránce, tak jeho pokračovatel tvrdě zaútočil na divákův žaludek a to v enormním rozsahu. Rovnou můžete zapomenout na nějakou propracovanou zápletku a sbližování se s jednotlivými postavami, které přece mají nějakou minulost! Předchozí díl se totiž snažil divákům vcítit do trápení všech tří postav a krok za krokem nás provést celým procesem jejich propojení. Zde se prvního kroku nedočkáme vůbec a toho druhého jen z části. Pokud se vám však zdála jednička nechutná a za rámcem snesitelnosti, tak zde vám doporučuji si připravit rovnou kýbl na blití (pro slabší jedince). Výhodou je, že se tady moc nemluví, takže ani k tomu nepotřebujete moc titulky. Pohodlně se tedy usaďte a nechce se unášet směsicí násilí, krve, nechutností a lidských výkalů…Human Centipede II určitě nebude patřit mezi kousky, které bych si pouštěl se svou přítelkyní pro zpříjemnění sobotního večera. Nicméně musím uznat jako fanda této série, že v mých očích dvojka svému předchůdci rozhodně ostudu neudělala a v něčem jej i předčila. Určitě tedy co se nechutnosti týká. Oba filmy mě okouzlili zcela něčím jiným a jak už to tak vypadá, tak je budu mít rád naprosto stejně. (30.10.2011)

Epic fail. Výchozí nápad, že druhý díl bude o úchylovi, kterého k činu inspiruje shlédnutí první Stonožky na DVD, byl slibný, protože "tamto byl film, tohle je realita", což slibovalo o řád vyšší působivost. Výsledek je ovšem přesně opačný. Tom Six nápad zazdil snahou o "umělecké" zpracování a o nějaké realitě nemůže být ani řeči - film je černobílý, s blikajícími světly ("hra světla a stínu" - checked) a s nepřetržitým ambientním hučením místo hudby, které začne být už po 10 minutách pěkně otravné. Dále, v jedničce byl démonický doktor, což bylo zábavné. Tady je karikatura úchyla - tlustý plešatý brýlatý skrček, který vůbec nemluví a tváří se, jako by to byl on, koho přišili k něčí prdeli. A to není zábavné. A v neposlední řadě - v jedničce byly tři oběti, se kterými jsme se předem seznámili, vybudovali si k nim nějaký vztah, soucítili s nimi, fandili jim při pokusech o útěk apod. Tady jich je deset (tedy ne 12, klamavá reklama, ha!), a s většinou z nich se seznámíme až ve chvíli, kdy je skrček uloví. A pak už nedělají nic jiného, než že leží, kde je položil, a poslušně čekají, až se vrátí a něco jim provede. Tím nejlepším na filmu jsou nakonec jeho plakáty. Zkrátka, doufám, že The Human Centipede III - More Full Sequence už následovat nebude. (30.10.2011)

Natočil Tom SIx prasácký meta horor o tom, že sledování prasáckých hororů dělá z neškodných úchylů nebezpečné psychopaty? Nakonec asi ne, protože poslední scéna (alá nejklišovitější pointa na světě) umožňuje přesně opačné čtení. Budu nejspíš jedním z mála, komu se více líbil první, krotší díl. Ten byl spíše o obětech - dokázal jsem s nimi pořádně soucítit, jejich smutný osud mě v závěru spolehlivě psychicky zdeptal. Oproti tomu dvojka se celá točí jenom kolem hlavní úchylné postavy, o obětech se člověk nedozví vůbec nic. První díl tak lépe funguje jako horor s příběhem, dvojka je spíš taková sonda do úchylné mysli - což neříkám, že je špatně - jen mi to osobně méně vyhovuje. Martin (ona hlavní postava) je zahrán velmi přesvědčivě odpudivě, což je jedna z věcí, které má jednička a dvojka společné. Tom Six má asi na správné úchyláky čuch. Ostatní herci nicméně slabí, natočený to taky není nijak extra ... ale ok, stojí to na brutalitě a hnusu, a ty fungují správně. Takže taky čtyři hvězdy, ale rozpačitější než u jedničky. PS: Jestli bude trojka ještě více meta, takže v ní třeba nějaký pohoršený filmový kritik k sobě přišije režiséra Toma Sixe, Dietera Lasera (doktor Heiter z jedničky) a Laurence R. Harveyho (Martin z dvojky), dám tomu pět hvězd ať to bude natočený sebehůř :-D Edit: Zpětně snižuju hodnocení na 3*, vzpomínka na film vyprchala překvapivě rychle. (30.10.2011)

Jak navázat na něco tak absurdního jako Human Centipede? Samotná premisa se nijak více rozvinout nedá, Tom Six se proto vydal tou nejprostší cestou. Tedy rozšířením ´řetězce´, intenzivnější mírou brutality a nahrazením doktora Heitera ještě bizarnější karikaturou. Druhá stonožka tak není ničím vyjímečnější ani originálnější, ale definitvně zábavnější. Samotná sebereflexe i obsazení hvězdy prvního filmu je nadmíru funkční a přesunutím děje z filmové fikce do reality získává druhý díl fyzičtější formální stránku. HC2 doslova přetéká humusem a zvrhlostí, to, co v Six v prvním filmu jen naznačil, tady explicitně demonstruje. Vše je ještě korunováno Martinovou neznalostí medicíny a jeho ptimitivními nástroji. Místy ale až zbytečně silně tlačí na pilu samoúčelnosti a závavěrečnou naturalizací reality natrhává Tom Six anus akorát sám sobě. (31.10.2011)