Armadillo

Válka je opravdu drsný svět drsných chlapů ... "Kolikrát jsi do nich střelil ? Vždyť jsou na kusy ! ..... Nezasloužili jsi smrt nebo co ? ." Když srovnám Dánsky Amadillo a Americký Restrepo tak Armadillo je mnohem záživnější a lepe podaný než ty slavné zářivé hvězdy a pruhy ... chtěl jsem dát 3* ale nemůžu protože ten kameraman je opravdu borec ! Uprostřed boje leží v zákopu a natáčí vojáky pod plnou nepřátelskou palbou to zaslouží respekt a jednoho zlatého bludišťáka ... (31.08.2012)

V souladu s výstižným sloganem snímku "pro vás je to film, pro ně je to realita" se tento důmyslně vystavěný dokument o válce odvíjí podle klasických žánrových schémat válečných filmů. Ukazuje vojáky před odjezdem do Afghánistánu v typických situacích (večeře s rodinou, obscénní party na rozloučenou v kasárnách) a během nasazení v Afghánistánu prezentuje vojáky jako personifikace žánrových klišé - vulgární chlapáctví, nerozvážnost, nenucenost. Dokonce i ve stylu klasických válečných filmů vůbec neukazuje protivníky. Právě v této zřejmě nezáměrné autostylizaci vojáků i filmu spočívá jeho síla. Díky chlácholivému žánrovému rámci má zdrcující působivost sekvence, kde dojde ke kontaktu vojáků s nepřítelem. Dokument nepojednává o vojácích coby individualitách a nezaměřuje se na jejich pocity, nýbrž ukazuje válku jako extrémní zkušenost z života ve stínu smrti. Záběry, kde vojáci trousí suverénní poznámky nad těly zastřelených protivníků přináší krajní zneklidnění, protože přesně útočí na nitro diváků, kteří válku sledují z pohodlí svých křesel doma či v kině. (27.08.2010)

Súhlasím s Malarkeym. Je to dokument, ale zhruba od polovice je tak adrenalínový, že skôr pripomína vojnový film. Sledujeme cestu niekoľkých Dánskych vojakov, ktorý prvýkrát okúsia misiu v Afganistane. Ich cesta začína rozhovormi s rodinami, oni ich rozhodnutie samozrejme nechápu. Chlapi očakávajú dobrodružstvo a nemalou motiváciou sú iste i peniaze. Režisér s nimi musel byť na misii asi celých 6 mesiacov. Určite sa tam natočila hromada materiálu, takže bolo z čoho vyberať. Vznikol tak výborný dokument z reálneho prostredia, kde letia vzduchom skutočné guľky. Roztrasená kamera nevadí, kameramanovi od strachu určite nevošiel do zadku ani zastrúhaný vlas a v pohode si na to zvyknete. Vrcholom je vydarený útok na 4 člennú skupinu Talibancov, ktorých na kusy roztrhá ručný granát. Ten masaker je tam nasnímaný, vrátene toho, čo to schytal najviac(úplne na sračky). Okolo tejto úspešnej akcie sa točí aj celý záver dokumentu. Severania ma už neprekvapujú. Na čo siahnu, to premenia vo "filmové zlato". Ako dokument si zaslúži plný počet. 100%. (05.10.2013)

Myslím si, že to bolo trocha nezáživné. Patroly kedy sa nič nedialo ma bavili viac ako tie prestrelky, pri ktorých som nevidel kto odkiaľ strieľa. Tá neprehľadnosť vo mne dobrý pocit nezanechala. Ale našli sa aj dobré scény, hlavne tá s tým pohľadom postreleného vojaka. Tiež oceňujem režisérovu odvahu. (04.02.2014)

Co si vybrat z válečných dokumentů roku 2010? Je to jednoduché, protože nemohou být snad více odlišnější dokumenty než je Armadillo a Restrepo. Hledáte-li investigativní novinařinu a přesné zdokumentování aktuálních událostí v Afghánistánu je pro vás Restrepo. Fanouškům fikčních celuloidů spíše doporučím dánského Pásovce, už jenom kvůli filmové kameře a hudbě (jejíž použití nemá nic společného s jinými, konvenčními, dokumenty). Stejné téma, podobný zážitek ale naprosto rozdílná atmosféra a cesta k cíli. Začátek bych se nebál ani srovnávat s prvními minutami Cameronových Vetřelců - divák atmosfericky jenom čeká, že přijde něco většího. 75 % (15.05.2011)