Insidious

První čtvrt hodiny to bylo blaho. Pěkně (hodně) jsem byla napnutá a sem tam jsem se i bála. Wan má výbornou schopnost využití klasický scény jako lekačka při vejití do pokoje tak, že to znovu člověka překvapí a lekne. Stačilo i obyčejný mumlání v dětský chůvě. Jenže pak se začaly objevovat první "zdroje strachu" a já jsem nestačila žasnout, že se fakt mám bát černě pomalovanýho domorodce s chlupatýma kozačkama po kolena, co nejvíc připomíná bojovníka kmene Samburu, chyběl mu jen ošťep. Rozpočet možná nebyl největší, ale snad by se daly pořídit lepší masky nebo duchové. Neoslnila mě ani ta babka, kterou si zřejmě vypůjčil z Dead Silence. Ke konci se sice ještě objevilo pár fajn scének jako ta s tou rodinkou na gauči, ale film nabral naproti začátku jinej směr, kterej mě právě moc nebral. Já radši stupňující se náznaky, než natvrdo prolejzat jinou dimenzi, málokdy to funguje. Asi jsem po Dead Silence od dalšího Wanova kousku čekala mnohem víc. (20.05.2011)

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)

„Ja ti verím. Len neviem, čo mám urobiť.“ Hoci trailer a režisérove propagačné reči o "absolútne fantastickom scenári" sľubovali žánrovú udalosť roka, nakoniec Insidious zostáva „len“ poctivou ducharinou pre fanúšikov. Mohlo to byť lepšie, ale na to sú masky príliš nevýrazné (duchom na rešpekte nepridajú ani akčné scény, v ktorých pôsobia ako ázijskí tréneri bojového umenia, v tej chvíli ide temná atmosféra ozaj dočerta) a scenár totálne neoriginálny (je to takmer to isté, čo Poltergeist pred 22 rokmi, len s inými hercami) a nezaujímavé „astrálne“ finále (aj keď musím uznať, že práve TO robí z Insidious aspoň trochu originálny film). Úplný koniec potešil, pár scén nepríjemných (v zmysle „slabšie povahy by ich nemali pozerať v noci“). Dvojka ma bavila viac. (19.05.2011)

Veľmi dobré budovanie atmosféry, musím to pochváliť. Takmer celý film si udržiava slušne strašidelnú atmosféru a neraz mi prebehol mráz po chrbte. Neviem, či to bolo pre mňa dobré, ale pointu som vytušil hneď na začiatku( chýbajúce fotografie), no zážitok mi to nepokazilo. Jediné mínus dávam paradoxne za to, čo malo byť vrcholom filmu. Hľadanie syna v tmavom a nekonečnom časopriestore . Na môj vkus trošku pridlhé a trestuhodne najmenej strašidelné. Úplný záver to však napravil. Po skončení sa pýtam svojej manželky- hororovej maniačky- "Čo keď i vo mne je diabol...pozri sa mi do očí!..." Nedokázala to a bavili sme sa na tom. Aj na tom, kto dnes bude spať pri dverách...Aj preto mám rád horory. 80%. (31.05.2013)

Insidious je urcite lehce preceneny horor rozhodne ne spatny ale tu pravou reznicinu nam Wan naserviroval az z Conjuringem tohle je ryzi a nekolikrat omletej ducharskej prumer budovani atmosfery solidni ale cele to pak jaksi vyzniva do ztracena vylekanej jsem teda moc nebyl a budoucnost hororu jmenem James Wan jsem teda nespatril ale ok svuj urcitej standart ma a zachovava si ho coz je v poradku a Insidious se ho proste drzi a neprevysuje ho ale porad je to solidne odvedena prace uvidime co dvojka (21.08.2013)