Hektorova cesta aneb hledání štěstí

S pojmom komédia by som to vôbec nespájal, to už viac vtipných situácií uvidíme pokojne aj v thrilleri typu Sedem. Film sa snaží tváriť fundovane a že prináša nejaké múdra, no vyslovene nudí a končí ako obyčajný snímok vysielaný v nedeľné popoludnie na Prime. Ešte, že sa tam aspoň objavil Jean Reno. V konečnom dôsledku je Hektorova cesta ešte fádnejšia než Tajný život Waltera Mittyho. (06.09.2017)

Radek99 to tu vystihl, když napsal, že Hector je britský bratranec Waltera Mittyho, který rád jedl, meditoval a miloval. Hector and the Search for Happiness je pěkný film, zábavný, krásný a zajímavý, ale tak nějak neumí pořádně vzít za provaz a naplno vás vtáhnout. Přesto neurazí, Pegg je jako vždy skvělý, k tomu krásné lokace a kamera, má to spád... ale na konci trochu zůstane pachuť nevyužitého potenciálu. (04.01.2016)

TBH, nebyť tohoto obsadenia, s určitosťou by som sa mu vyhla. Ale stalo sa aj nestalo. Je vidieť, či film niekomu niečo dal, alebo nie. Keby si v tom ľudia našli to pekné, bolo by menej hejtovania námetu aj spracovania. Srsly, je to krásne dynamické, farebné a plné emócií a porovnávať to s Walterom Mittym, prosím vás... Ten chlapík hľadal madafakin fotku, Hector hľadá niečo, za čím sa náhlia všetci. Svojím spôsobom. Simon bol doslova na zožratie a dojímavý zároveň. A to je kombinácia v ktorej som asi ešte nevidela. Vyhýbať sa nešťastiu, nie je cesta ku šťastiu. Jo a zapíšte ma na prednášky Christophera Plummera. Ď. (02.02.2015)

Tak tento přeslazený hnis je dalším z té nekonečné řady patetických, motivačních snímků, které vám akorát tak způsobí zánět spojivek a prostatu. Vždyť by to, kurva, šlo natočit aspoň zábavně! Takhle každý frustrovaný, životem zhrzený, zoufalý hňup nabyde dojmu, že odletět vstříc neprozkoumaným kulturám ho uvede na cestu duševní katarze. Hovno. Já vám povím, co by se stalo, kdybych se zničehonic, stejně jako protagonista tohoto snímku, rozhodl do Číny odletět třeba já. Nejdřív bych si potřeboval zabukovat letenku a tak bych šel na portál Ticketstream a tam by mi trvalo přesně padesát pět minut, než bych si uvědomil, že jsem debil a Ticketstream neprodává letenky do Číny, ale vstupenky na koncerty. Zašel bych tedy do cestovky Socka a. s., kde by se mi nevyučená kadeřnice na brigádě snažila neúspěšně vysvětlit, že za dva tisíce můžu letět tak maximálně v zavazadlové karanténě s dózami čerstvě vypěstovaných krvácivých hemeroidů. Zarezervoval bych si tedy plastovou židli v nejnižší možné třídě a šel si domů připravit věci na cestu. Tuto radostnou novinku bych následně oznámil svému zaměstnavateli, který by mě neprodleně poslal do piče, ale tak co, peníze nejsou všechno a já přece hledám štěstí. V pondělí ráno bych vyrazil. Při letištní kontrole bych působil nevídaně podezřele, neboť permanentně vypadám jak blobfish po nevyvedené plastice, čili bych byl ochrankou odveden do temného kumbálu, ve kterém bych byl nemilosrdně podroben kontrole plazmovým generátorem na detekci parazitů a ruční prohlídce rektálního svalstva. To by pod tíhou nezměrné nervozity povolilo právě ve chvíli zákroku. Nakonec by mě znechucený člen letištní security služby vyvedl posranýma rukama ven a já bych pokračoval přes terminál směrem k ranveji. V letadle by mi bystrý, mladý a relativně šukatelný stevard oznámil, že mi vzhledem k nedostatku finančních prostředků na kartě byla vydána letenka pouze do Německého Düsseldorfu. Hm, mrdat. Kývl bych tedy flegmaticky hlavou, prohodil nevtipný vtip o Hitlerovi a za doprovodu nevraživých pohledů přítomných orangutanů se posadil. Cestovat v nákladovém prostoru vyhrazeném pro kompletní posádku ukrajinského cirkusu byl totiž vždycky můj sen. Během cesty by mi zavolala mamka, že jsem si doma zapomněl svačinu, oba dva chleby se sádlem a pažitkou, čímž bych samozřejmě narušil bezpečnost a letadlo by muselo nouzově přistát na marihuanových plantážích poblíž malebné nacistické vesničky Himlhergot. Tam by mě ochranka za ochotné asistence místní policie zatkla a deportovala zpět do psychiatrické léčebny, odkud jsem utekl. Tak vidíte, určitě by to nebylo tak snadné, jak se nám Hector s panem Mittym snaží namluvit. Takže radši nikam nepojedu a dál si budu v naší prdeli žít svůj nepochybně kůl život domnělého krále kokainových dýchánků. Yeah bitch! (25.01.2015)

Moje chyba bylo příliš vysoké očekávání, ale svůj podíl na tom má i trailer, který sliboval zábavnější podívanou, a také atraktivní herecké obsazení. Uvažované čtyři hvězdy definitivně zazdil nepovedený a přeslazený konec. Mohl to být další Walter Mitty, ale nebyl. :-( Chyběl ze všeho nejvíc lepší scénář, určitý nadhled nebo třeba i výraznější hudební doprovod. (05.02.2015)