Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Další z řady filmů naplněných pseudomoudry. Měl by ve vás zanechat dobrý pocit a "donutit" vás se radovat z maličkostí a každodenního života. No, ale nezanechá a nedonutí. Simon Pegg sice tyhle životní ztracence umí jako málokdo, ale tady jsem mu Hectora příliš nevěřil. Bylo to možná dáno i tou "sluníčkovou" stylizací (všude na světě je přece krásně, ať jsme chudí, nebo bohatí). P.S. Možná je to jen určeno naprosto jiné a úzké cílové skupině, protože buďme upřímní, kdo má v dnešní době čas a hlavně peníze se na x měsíců sbalit, letět do Tramtárie (Čína, Afrika a Los Angeles je přece skvělá kombinace) a hledat štěstí a smysl života? (08.06.2015)

S pojmom komédia by som to vôbec nespájal, to už viac vtipných situácií uvidíme pokojne aj v thrilleri typu Sedem. Film sa snaží tváriť fundovane a že prináša nejaké múdra, no vyslovene nudí a končí ako obyčajný snímok vysielaný v nedeľné popoludnie na Prime. Ešte, že sa tam aspoň objavil Jean Reno. V konečnom dôsledku je Hektorova cesta ešte fádnejšia než Tajný život Waltera Mittyho. (06.09.2017)

Jestli to bylo tím, že jsem sama teď v trochu citlivějším rozpoložení mysli nebo tím, že jsem zrovna měla náladu na porci cizího štěstí... Těžko říct, ale film ve mně zanechal hrozně milý pocit. SImon Pegg boží jako vždy (ak říká můj bratr) a Rosamunda Pike má místy roztomile nevhodné reakce a zároveň dokáže pobavit sama sebe (někoho mi to připomíná...). Líbilo se mi propojení linky malého Hectora a zlomu, kdy se z něj konečně vyloupl emočně zralý člověk. (14.02.2015)

V dílčích příbězích milé a vtipné, s fajn cestovatelskou atmosférou a dobrou výpravou. Simon Pegg je v mírně vážnější poloze výborný. Do toho zazní sem tam nějaké to moudro. Přesto si nejsem úplně jist, co se pro hlavního hrdinu vlastně ve finále změnilo a co že mělo být výslednou pointou. Proč byl najednou Hector šťastný? Je to opravdu jen potvrzení známého tvrzení, že štěstí je stav mysli? A druhou otázkou je: na jak dlouho? (24.09.2023)

Britský bratranec Waltera Mittyho, který rád jedl, meditoval a miloval. S těmihle filmy se poslední dobou roztrhl pytel a vypadá to, že už by to mohl být téměř samostatný filmový žánr, tak podobné kostry všechny tyhle filmy mají. A spojují je taktéž další rysy, třeba to, že vždy jde o opravdu krásně natočený midcult. A Hector hledající štěstí tedy zvlášť. Jestli jsem Walteru Mittymu vůbec něco vyčítal, tak teď to všechno musím vzít zpět, protože oproti Hectorovi je to hluboký film, Hector jen tak ledabyle klouže po povrchu. Walter byl o odvaze udělat rozhodující krok, o odhodlání zažít něco nového, kdežto Hector se jen chce utvrdit v těch svých zaprdlých maloměšťáckých hodnotách, vyrovnat se nějak se svým syndromem vyhoření a krizí středního věku, Walter chce poznat svět, Hector se chce co nejrychleji vrátit domů... Hector je vlastně takový šedesátiletý stařík, který vylezl z okna a zase se vrátil, přičemž to bylo taky celkem zábavné, ale narozdíl od stoletého kolegy se to celou dobu tvářilo, jako že to zná skutečný návod na to, jak nalézt v životě štěstí...a to je ,,fake" srovnatelný s televizními věštci... (01.02.2015)