Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Radek99 to tu vystihl, když napsal, že Hector je britský bratranec Waltera Mittyho, který rád jedl, meditoval a miloval. Hector and the Search for Happiness je pěkný film, zábavný, krásný a zajímavý, ale tak nějak neumí pořádně vzít za provaz a naplno vás vtáhnout. Přesto neurazí, Pegg je jako vždy skvělý, k tomu krásné lokace a kamera, má to spád... ale na konci trochu zůstane pachuť nevyužitého potenciálu. (04.01.2016)

To že je film poměrně předvídatelný a plný těch nejotravnějších stereotypů o cestování a hledání štěstí bych ještě ustál, kdyby šlo o dobrou komedii, třeba i mnohem více improvizovanou a uvolněnou (nejlepší by byl tematicky podobný dokument s Peggem v roli průvodce), na úkor vážných scén v druhé polovině filmu a vůbec celého toho seriozního (přesto velmi povrchně uchopeného) poselství o vztazích, lásce a jakési krizi středního věku, Tato línie šla mimo mě, nejspíš proto, že hlavní hrdina je tak trochu šulín, co se od začátku (a během celého filmu) chová jako středobod vesmíru, velmi naivní a otravné povahy. Navíc ani komediální rovina mi nesedla, většině humorných scén chybí šmrnc (čili vtip), když pominu že už je člověk viděl stokrát jinde. Podstata vtipu a komedie obecně, velmi zjednodušeně řečeno, spočívá v tom, že nečekáte pointu. Proto také někdy i úplně blbá komedie (Blbý a blbější) může být hodně vtipná, protože něco tak blbého člověka překvapí. Co se mi ale líbilo bylo DP a vizuální zakomponování Hectorova deníku do některých scén. Také docela příjemný popový soundtrack a fajn camea. (19.02.2015)

Příjemné a na zamyšlenou, ale podobně laděný byl i Walter Mitty a ten sedl teda ještě o dost více. Ale rozhodně pohodá záležitost.. skoro si to zasloužilo více prostoru pro tu "sluníčkovou" náladu a atmosféru cestování po Indii a okolí.Ono jak se to pak snažilo spíše zabřednout do té psychologie a uvědomování si... tak to ztrácelo dech. (10.03.2016)

Tak tento přeslazený hnis je dalším z té nekonečné řady patetických, motivačních snímků, které vám akorát tak způsobí zánět spojivek a prostatu. Vždyť by to, kurva, šlo natočit aspoň zábavně! Takhle každý frustrovaný, životem zhrzený, zoufalý hňup nabyde dojmu, že odletět vstříc neprozkoumaným kulturám ho uvede na cestu duševní katarze. Hovno. Já vám povím, co by se stalo, kdybych se zničehonic, stejně jako protagonista tohoto snímku, rozhodl do Číny odletět třeba já. Nejdřív bych si potřeboval zabukovat letenku a tak bych šel na portál Ticketstream a tam by mi trvalo přesně padesát pět minut, než bych si uvědomil, že jsem debil a Ticketstream neprodává letenky do Číny, ale vstupenky na koncerty. Zašel bych tedy do cestovky Socka a. s., kde by se mi nevyučená kadeřnice na brigádě snažila neúspěšně vysvětlit, že za dva tisíce můžu letět tak maximálně v zavazadlové karanténě s dózami čerstvě vypěstovaných krvácivých hemeroidů. Zarezervoval bych si tedy plastovou židli v nejnižší možné třídě a šel si domů připravit věci na cestu. Tuto radostnou novinku bych následně oznámil svému zaměstnavateli, který by mě neprodleně poslal do piče, ale tak co, peníze nejsou všechno a já přece hledám štěstí. V pondělí ráno bych vyrazil. Při letištní kontrole bych působil nevídaně podezřele, neboť permanentně vypadám jak blobfish po nevyvedené plastice, čili bych byl ochrankou odveden do temného kumbálu, ve kterém bych byl nemilosrdně podroben kontrole plazmovým generátorem na detekci parazitů a ruční prohlídce rektálního svalstva. To by pod tíhou nezměrné nervozity povolilo právě ve chvíli zákroku. Nakonec by mě znechucený člen letištní security služby vyvedl posranýma rukama ven a já bych pokračoval přes terminál směrem k ranveji. V letadle by mi bystrý, mladý a relativně šukatelný stevard oznámil, že mi vzhledem k nedostatku finančních prostředků na kartě byla vydána letenka pouze do Německého Düsseldorfu. Hm, mrdat. Kývl bych tedy flegmaticky hlavou, prohodil nevtipný vtip o Hitlerovi a za doprovodu nevraživých pohledů přítomných orangutanů se posadil. Cestovat v nákladovém prostoru vyhrazeném pro kompletní posádku ukrajinského cirkusu byl totiž vždycky můj sen. Během cesty by mi zavolala mamka, že jsem si doma zapomněl svačinu, oba dva chleby se sádlem a pažitkou, čímž bych samozřejmě narušil bezpečnost a letadlo by muselo nouzově přistát na marihuanových plantážích poblíž malebné nacistické vesničky Himlhergot. Tam by mě ochranka za ochotné asistence místní policie zatkla a deportovala zpět do psychiatrické léčebny, odkud jsem utekl. Tak vidíte, určitě by to nebylo tak snadné, jak se nám Hector s panem Mittym snaží namluvit. Takže radši nikam nepojedu a dál si budu v naší prdeli žít svůj nepochybně kůl život domnělého krále kokainových dýchánků. Yeah bitch! (25.01.2015)

Škoda tak promarněné šance. Po velmi zajímavém traileru, který nabízel krom osvědčených jmen i parádní zábavu, přišlo celkem zklamání. Pegg je parádní komik a i příběh mohl být skvělý, bohužel scénář stál za starou bačkoru a i těch vtipných scén bylo zatraceně poskrovnu. Výsledkem je jen slabší bráška Waltera Mittyho, kde se pořádně nevyužilo žádného z nabízených potenciálů, ať už v příběhu, nebo v hereckém obsazení. (28.07.2018)