Princezná pre draka

Koukatelná pohádková podívaná se tak trochu veze na popularitě v současnosti velmi oblíbeného fantasy žánru a díky ne úplně fádnímu scénáři, hercům, výpravě (svěží režie, obstojné triky --> nesměšný drak, Brouskova velice povedená hudba) a faktu, že je "jiná", si zaslouží pozornost. Vadila mi vlastně jen otravná a zbytečná postava chlapce ze současnosti (docela dost), občasné Dejdarovo přehrávání a nuda, která zavládla zhruba v polovině filmu. Moc se mi líbila hippie čarodějka Libuše Šafránkové, sympatická dvojice princezna+loutkář a rád bych pochválil i vtipné glosy, které pronáší (jak jinak) charismatický Jiří Bartoška. Tři a kousek. (26.12.2011)

Bída, bída, bída. Chudák Šafránková, na stará kolena se propůjčit něčemu takovému. Krmit diváky něčím tak prostoduchým, to už teda tvůrci vážně přehnali! Ta jedna hvězdička je za postavu a herecký výkon Vojty Dyka, to byl také jediný důvod, proč jsem vydržela do konce. A ještě, Dejdar snad nikdy nepůsobil tak nedůvěryhodně. (03.03.2012)

Hodnotím pouze tu pohádkovou část bez novodobých kvákanců a nesmyslů. Vadí mi, že má česká filmová scéna v oblibě strkat do pohádek i moderní dobu se kterou si ve výsledku neví ani rady a výsledek je pak takový zmatený a ani moc nedává smysl. Vadí mi, že vlastně paní Šafránková alias Micimutr měla takovou klíčovou roli v pohádkovém příběhu - typické klišé kdy si vezme princezna toho koho miluje i když to tak NIKDY vlastně ani nebylo a být ani nemohlo. Vojta Dyk byl opět super vtipný a líbil se mi v pohádce jako namyšlený princ a opět v pěvecké roli což je taková třešnička na dortu, Ivan Dejmal je pro mě skvělým činohercem, kterého mám ráda - naše olomoucké divadlo je prostě nepřekonatelné , princezna byla půvabná ale na herectví by mohla zapracovat , Dejdar byl super a obešla bych se bez zmíněné paní Šafránkové. (17.09.2012)

Přestože se nepovažuju za tradicionalistu, jeden filmový žánr mě dokáže téměř spolehlivě rozladit - totiž takzvaná "moderní pohádka". Ta totiž, ve většině případů, ve své snaze být prudce inovativní nebo "nová", zasmrádá spíš samoúčelností a rádoby originální neoriginalitou. Micimutr je bohužel výkladní skříní takové samoúčelnosti, poskládaná z moderní a tradiční pohádky tvoří celkem nekonzistetní slepenec. Ve finále tak vzniklo něco, co se pro svou odpudivost dá dokoukat maximálně jednou. Micimutr never more! (28.12.2013)

Jsem notně na rozpacích, protože nebýt té reálné linie, šla bych asi s hodnocením výš. Ale ten malý spratek, co uměl jen nadávat, mi lezl na nervy a samotná Micimutr také není zrovna příjemná postava (ale asi je to tím, že Libuši Šafránkovou nemám moc ráda). Princezna i loutkář jsou příjemní, Dyk si slizouna užívá, ale pohádce doslova kraluje Batroška. "Kvůli tomuhle mám dvacet let dřevěnou hnátu...." Škoda velmi často opakovaných vtipů a replik. Třeba královna Jaroslava za celou pohádku neřekla prakticky nic jiného, než že princ je fešák a hrdina. Micimutr není úplně špatná pohádka, trochu horší průměr. Víc se těším na Bambitku. P.S. A to Dejdarovo vaffanculo si tvůrci mohli odpustit. Vulgarismy, i když italské, v pohádce prostě nemají co dělat. (25.12.2011)