Muži, ktorí nenávidia ženy

zelvopyr: pevně věřím, že tohle už pochopí :D

Gee.Rocks: Když vono se mu to všechno trošku plete..

rounen: "tys to pochopila jiným způsobem, ale nedivím se, u holky to chápu" ... no, ten komu nebyla diagnoza jasná z předchozích indicií, má teď jasno už jistě.

Gee.Rocks: to bylo myšleno jinak, tys to pochopila jiným způsobem, ale nedivím se, u holky to chápu :) // film jsem zatím neviděl, ale rozhodně po přečtení recenze bych asi uvítal dabing pro lepší přemýšlení nad dějem, aspon tak se to píše v recenzi, že u tohoto remaku musíš hodně přemýšlet a ještě když ti běží rychle titulky, tak občas nestihneš přečíst a jsi nasrany... proč zrovna u tohoto filmu by se ti nelíbil dabing? vždyt se tu jen mluví a něco řeší

rounen: Ty jsi opravdu samozvaný národní poklad jako Helena Vondráčková! Fakta platí jen přibližně? Co to je za výplod?! A film raději s dabingem? To myslíš vážně? Viděl jsi vůbec ten film?!

Barva: To si zaspamoval každú diskusiu? 

opět by se to hodilo spíše s dabingem

Recenze Nafilmu

rscott: no nevim co by ti na to rekl Trier se svou Manderlay, Dogvile nebo Idiotama.

sindeon: Díky za reakci. Celkem zajímavé čtení. Dovolím si takovou provokativní otázku: Myslíš, že když - obrazně řečeno - na plátně zobrazíš něčí život od kolébky pod drn, že pak už bude "motivace" jeho jednání méně zastřená, resp. úplná....? To není moje myšlenka, ale sem se celkem hodí. Osobně mám trochu problém s tím, že Fincher způsobem, kterým nasnímal drsnější scény se "sociálním pracovníkem", dělá z Lisbeth tak trochu děvku, která je na podobný věci zvyklá, akorát si potřebuje odplivnout. Švédská adaptace takovému pokušení nepodléhá, a důsledně koncentruje hnus té situace, ve které se Lisbeth ocitá - a dunguje to. Fincher podle mne navozuje intenzivní dojem, že náš "sociální pracovník" je předobrazem (libovolného) státu/systému, který má tendenci s člověkem, který se dostane do závislosti na něm, zacházet jako s věcí, tedy opakovaně jej "znásilňovat". Hetké. Ale je to na Finchera dost? Švédská verze zobrazuje "pracovníka" více jako (osobní) exces, ale současně jako součást temné (fašistické) minulosti, která tu stále někde bublá pod povrchem, navenek nosí obleky, ale spolu s tím se stará o to, aby se to co bylo - i to co pod povrchem zůstává neodhaleno - nerozkrylo. V tomhle duchu tahle verze zobrazuje to, čím je prosáklá švédská společností jako stále přítomnou nebezpečnou hydru, jako něco živého, co vyrůstá ze "shnilých kořenů", jak jsi to nazval ty. Poslední část tvého textu, kde naznačuješ širší souvislosti (za hrabice švédska i fašismu) mi zní (vzhledem k tomu, co mne na švédské verzi zaujalo) celkem sympaticky, byť si jako "nečtenář" těžko pod tím dokážu představit něco konkrétnějšího...         

Arbiter: samozřejmě to nejsou úvahy, ale fakta... nemusí to platit zcela přesně, ale přibližně ano :)

rounen: Ale jo, vnímám - přečeteš si pár komentářů, zeptáš se kamarádky, co dělá za kasou, a na základě toho tvoříš nesmyslný pravidla a předpoklady, který nestojej ani za úvahu. 

arbiter: vůbec nevnímáš co píšu... jasně jsem ti psal podle toho co se dá vyčíst z několika komentů... což je holej fakt, tohle prostě respektuj :)

rscott: televizní film je co přesně? :D - ten pojem mi nic neříká :) no já zatím viděl jen tu originál verzi a přišlo mi to jako normální detektivní film na vyšší  úrovni - ohledně hereckých výkonů a dalších stránek filmu...

rscott: To není možné, nezapadáš do rounenova schématu. Musíš zemřít.

A já zas nevim, co je tak skvělýho na švédský verzi 

Arbiter: ale takhle to nějak podobně je, podle toho co jsem četl za komenty

rounen: Ne. Žádné takovéhle vykonstruované pravidlo neexistuje. 

Pavlaaa: S Craigem jsem problem nemel, ale jinak souhlasim ;) (jen svedske verzi jsem dal 4*)

Pavlaaa: ono když někdo viděl původní film, tak tento remake se podle mě zdá horší, ale když někdo neviděl původní film, tak tento remake se mu jeví jako kvalitní film na 5*

Včera shlédnuto v kině a musím srovnat se skandinávskou verzí z roku 2009, kterou jsem viděla cca před 2 měsíci. Novinka je podle mě moc roztahaná, místy nudná, je tam mnoho zbytečností, Craig mi tam prostě nesedí a Mara je moc křehká. 

Skarsgård ovšem skvělý. Verze 2009  5*, verze 2011  3*

sindeon: Pořád se tady operuje s pojmy "čtenář" a "nečtenář". Samozřejmě že ten, kdo je s dějem obeznámen, si v mysli pospojuje věci z filmu a řadu věcí si doplní. Na druhou stranu tu mají filmaři v ruce velkou příležitost si z knihy vytáhnout to, co je pro ně důležité, určité prvky akcentovat nebo úplně přetvořit a předložit tak "nečtenáři" svůj vlastní pohled na věc, který se od knihy může lišit. S (ne)vývojem postav problém nemám, protože Lisbeth odkrývá sám divák - nejdříve ji s opatrností pozoruje jako objekt a teprve po scénách s jejím opatrovníkem a Michaelem ji začne chápat. Tady to na mě působí jako určité suplování tradičního vývoje postav. Michael, jak jsi už řekl, má motivaci jasnou. A z filmu je vidět, že Fincher a spol. jsou fascinovaní právě Lisbeth, která teprve interakcí s Michaelem vyjeví svá přání emoce zasunuté hluboko uvnitř.

lupuscanis: Nevím, jestli můžu zcela souhlasit. Pokud jde o motivaci Lisbeth, tak to je asi jediná věc, která je po stránce osobnostní, psychologické, z knihy do filmu jakž takž převedena. Svým způsobem dost násilně, protože je vyřčena explicitně; není tu prostor pro vývoj, divák nemá prostor ani čas ji sám odhalit; je mu naservírována. A když ne scénami točícími se kolem Lisbeth, tak přímo jejími ústy. Fincher v tomhle filmu prostě nedal postavám takřka vůbec žádný prostor. Vzal je hotové a vložil je do děje. Motivace Mikaela je jasná, je jednoduchá, je prvoplánová a snadno pochopitelná. Tím, že z filmu bylo odstraněno veškeré pozadí Mikaela a jeho postupné splývání s vyšetřováním nečtenář podle mě není schopen tuto postavu nikterak obšírněji definovat, ale její motivace je na plátně věrohodná (byť není komplexně zachycena). Co je podle mě nejzásadnějším problémem, je motivace vraha. Ta je vystavena dost ledabyle, jakoby mimoděk a mám obavy, že ji nečtenář nemusel na první zhlédnutí jasně dešifrovat. Bylo to pro mě dost nepochopitelné, protože tento prvek měl spolu s Lisbeth uzavřít určitý kruh. Dost to rozvrátilo pojetí tohoto filmu jako detektivky. Ano, body dolů pro režiséra. Ale Larsson psal v podstatě obrovskou obžalobu (není-li toto slovo příliš silné) celospolečenského charakteru. Obžalobu, která svým rozsahem jde daleko za hranice Švédska a spojovat ji s kořeny jen této společnosti, jak to učinil právě Bušta, nebo jen s jednotlivými postavami, jak se to děje často tady (především skrze Lisbeth) mi přijde velmi omezené. Poselství knihy je vyjádřeno v takřka bezbřehé definice stojící v jejím názvu. Jenže v názvu Fincherova filmu je "dívka s tetováním draka" (nehledě na to, jak to zkomolila česká produkce). Slovíčkaření? Proč by mělo být?! Na čem stavěl Larsson svoji knihu ve filmu bytostně chybí. Ano. Možná proto, že je to skutečně nezfilmovatelné a zachytit bylo možné jen samotnou špičku ledovce vyjádřenou několika vraždami. Jenže pro film to funguje; jako samostatný celek to má smysl. Nikdo nemůže žádat po Fincherovi, aby zacházel tak hluboko jako Larsson, pokud byl jeho umělecký změr odlišný.

DaViD´82: To má asi hlavu a patu. ___ Současně to ale asi poukazuje k tomu, s čím se těžko srovnávám: s rozhodnutím vynechat z adaptace společenské pozadí, resp. motiv traumatu temné minulosti, která jako nestvůrná hydra prostupuje póry společnosti, a nevyhnutně - jako krev skrze šaty - prosakuje na povrch. Když jí chceš odstranit mnutím prstů, neznadějně ji rozmažeš. Protože podle mě je to vrstva, kterou nelze "jen tak" vynechat, aniž by se celek nerozklížil, nerozpadl. (... ale mýmjasným hendikepem je, že jsem nečetl knihy, takže se spíš odkazuju na atmosféru švédského zpracování, které mi ale bohužel také nepřišlo nijak přehnaně zajímavé, výjimečné...).    

lupuscanis: Rozhodně zajímavé, v mnohém i trefné, ale ta pasáž "že si tentokrát s ničím nehraje, nic nebere jako výzvu a i proto je to jen produkt" je dle mého naprosto vedle. Hraje a bere jako výzvu; akorát to tenkrát není nová technická hračka či něco co zatím nikdo neudělal... To "totální spojení prostředí s filmem" rozhodně je u něj novinka. Protože ty scény kdy napětí (spolu)vytváří zdánlivý hudební podkres okolí (honička v metru, návštěva u poručníka atd. atd.), rozhodně nejsou náhoda jedné zdařilé vypiplané scény. Dost si s tím hraje celý film.

Jak o tom tak uvažuji, docela by mě bavilo vidět Skarsgårda jako Mikaela a Craiga jako Martina... 

Přesně furt jí teď poslouchám hned naskočí ten pocit jako v kině :)

Nečetl jsem knížku ani jsem neviděl švédský film, ale z tohoto jsem byl opravdu unešen během filmu se u mě vystřídali snad všechny druhy nálad a pocitů. Opravdu skvělé.