Odviate vetrom

Kniha je skvělá a tahle adaptace, zdůrazňuji, že do kin šla v roce 1939, t.j. před cca 83lety, je namakaná. Příběh nejen o nesympatické, vychcané, sobecké megeře, která je na ránu v každé scéně, nemá chybu. Perfektní záležitost, která mnoho diváků odrazuje svou letitostí, starou hudbou, taky tím, že jde asi o romanci, ale to je škoda. A chyba. Jedná se o strhující, vtipnou, drsnou, nekorektní, svižnou, velkolepou podívanou, která právem patří k tomu nejlepšímu na piedestalu kinematografie. Mimochodem první Oscar pro černou herečku ve vedlejší roli a navzdory délce, odsejpá to jedna radost. (22.01.2022)

Jedna poznámka. Vážně si ženský myslej, že se chlapi světa budou táhnout za nesympatickou prospěchářskou mrchou? Tůdle. Já vím, klasika a vůbec, vylíčení poměrů, charaktery a tak dále. Beru a neříkám, že je to špatné. Ale Mrcha je celou dobu zalůbená do trouby, troubova žena je všeodpouštějící, cynik Butler je stále přitahován mrchou (a mohl by být tak sympatická postava), vedlejší postavy jsou likvidovány úporněji než v románu tety Kateřiny aby nezacláněly v cestě, a tak dále. Proč je tak populární toto ztělesnění snů nepříjemných žen, že když budou dostatečně velké mrchy, udělá to z nich femme fatale, pro které si budou chlapi řezat žíly. Není to nepodobné snům vypatlaných hospodských mlátiček, že jsou velcí borci co sbalí každou sukni (přičemž mají potíže se čtením slabikáře a dostanou se nejdál ke Kulhánkovi). Alespoň ten konec, kdy je mrcha konečně poslána do háje, to potěšilo mé oko a srdce. Tak, možná je to neuctivý komentář, ale nepopiratelné klady vyzdvihli jiní, trochu rebelie nezaškodí. A když se vám to nelíbí, myslete na to až zítra. (25.02.2014)

Velkolepost a'la 30. léta, co jí jen melancholické smyčce a čerstvé barvy Technicoloru stačí. První půlce s válkou Jihu proti Severu a hořícím Richmondem bych také plný počet bez váhání dal. Tam, kde většina ostatních filmů končí: "... a žili spolu šťastně až do smrti.", však začíná půlka druhá: ..."zase tak šťastně spolu nežili...". A ta už si u mě žádá trochu té divácké trpělivosti a odříkání. Co bych ale tentokráte pro film a filmovou historii neudělal. (05.08.2005)

Tak tomuto já říkám postelový film, protože kdybych vyrazil (samozřejmě jen hypoteticky) na snímek s takovou stopáží do kina, má prdel by poznala středověk, jak by řekl Marsellus Wallace. Stopáž byla vskutku opulentní, a to tvůrci předlohu notně (a nutně) okleštili, aby se z příběhu nestal osmihodinový maraton. Knižní předlohu jsem četl a řekl bych, že se filmařům podařilo vystihnout autorčin hlavní záměr, čímž museli notně vytočit dnešní BLMáče, kteří jistě kakají kolmo vzhůru z toho, že zde byla prakticky ignorována palčivá otrokářská otázka. Mě to nikterak netrápilo, protože má rodina, kam až paměť sahá, nevlastnila jediného otroka, tím méně prosperující plantáž. Proto necítím ani nepatrnou část kolektivní viny za to, že si Anglosasové i mnozí další kmenové zajišťovali dovoz levné pracovní síly z afrického kontinentu. A tak jsem si mohl snímek v klidu užívat, protože mě bavilo, jak si Vivian Leigh parádně dávala tu zprvu jen zhýčkanou, sebestřednou fiflenu, která se postupně měnila v sebestřednou, pragmatickou machiavelistku. Na filmu bylo jasně patrné, že už něco pamatuje, ale třiaosmdesát bych mu fakt nehádal. Za mě dobrý. / Poučení: Na místě jižanského civilisty bych na příchod Shermana nečekal. (18.03.2022)

Monumentální dílo, proti tomu nenamítne asi nikdo. Zvuková a vizuální stránka je naprosto dokonalá, jenže tu zatracenou dějovou linku plnou těch nejpokleslejších klišé v režii nesneitelné Vivien Leigh nerozdýchávám. Clark Gable dělá mnohé a některé scény (hlavně s první poloviny) prostě jsou klasikou. Ale jako celek? Ze zvláštního důvodu je mi tenhle snímek nesmírně protivný. To se pak moc dělat nedá... (14.05.2006)