Máme pápeža!

V časové kapsli, kde myšlení stále zeje kdesi ve středověku, ne-li hůř, započíná konkláve rozhodovat o nové hlavě přežitku, zvaného církev (katolická, ale není zas tak podstatné). Všech 108 mužů předstírá, jak těžké je vymyslet jméno někoho, kdo povede církev a bude v hlavách věřících udržovat naděje na pokračování pohádkového příběhu. ~ Můj názor na to všechno je z výše napsaného zřejmý, na film jsem se tak podíval hlavně proto, že jsem čekal, že to alespoň o něčem bude, že scénář nebude jen rekonstruovat rozhodnutí konkláve. A že se i režisér pochlapí a dokáže udělat koukatelný film. Ej, nepodařilo se. Dědko ve svém věku a postavení, které do teď zaujímal, chová se jako děcko. Tohle všechno je vidět už během prvních dvaceti minut. Jímala mě tedy hrůza, co všechno mě ještě po dalších 80 minut čeká. Jediný, kdo mě za celý film zaujal, nebyli ovečky, presující se na náměstí a přilehlých ulicích, nebylo to ani zbývajících 107 pánů, kteří museli trčet na jednom místě kvůli psychickým problémům jednoho prďoly, dokonce to nebyl ani reportér, který mě poněkud štval, ani samotný zvolený papež, ale tiskový mluvčí, kterému jsem tu úlohu nezáviděl. Postupem času se z toho stane takové drama staříka v ulicích, co hledá sám sebe, a na druhé straně barikády komedie z prostředí cvokaře a 107 velkých dětí. A pak se to zvrhlo v prostou hloupost. Zajímavý nápad, který mě ale nedokázal nijak zaujmout a nudil. Takhle to mohlo být za **. Konec to ale 100% zabil. (17.11.2011)

Už první záběr z konkláve, kde vypadne proud a kardinálové potmě sedí v úvahách, zda venku vědí, že jim nejde proud, naznačí kurz jemného humoru, který provází celý film, který je mimochodem zajímavým dramatem ztráty sebedůvěry a odvahy přijmout zodpovědnost, která potkala hlavního hrdinu v nejnevhodnějším okamžiku jeho života. (20.04.2012)

Nejhorší film, co jsem kdy viděl. Je to plný nesmyslných scén, totálně nesmyslných dialogů, dialogů plných absurdit a infaltilních gerontů, co przní chlapečky do análisek, ale vesměs jsou to fajn dědové, co hrajou karty a hazard jako svině, protože proti tomu klerofašistická církev přece NENI. Hrozně rád bych ten film pochcal, co to jde, ale já absolutně nenacházim slov. Nanni Moretti nejen, že je neschopnej režisér, tak je i mizernej herec, protože jeho psycholog je ta nejhorší postava v dějinách nejen filmu ale i lidstva, galaxie, mikrobů, octomilek a Mikuláše Cage. Mimochodem jestli to mělo fungovat jako film, kterej nám řká, že věřící jsou jen pomatenci a dementi, tak to účel splnilo. A propos bych nerad zapomněl na tu nejidiotštější scénu ever - uprostřed Papežského paláce si dáme VOLEjbal a budem ho hrát v pod oknem wannabepapeže, kterej je mezitim ale někde v píči a zastupuje ho tlustej člen švýcarské gardy (jak se tam kurva dostal?), kterej se dívá na geronty, jak hrajou rukejbal. Močka, močka, močka.. Pokud uvidim ještě někdy něco horšího, vrátim se a tutomu filmu dam pět hvězd na féra. (20.12.2012)

Je to velice zajímavá látka. Jak zpracováním, tak námětem. Ale bohužel tomu chybí takříkajíc hlubší ponor. Přestože se film snaží působit velice osobně, tak mi postavy přijdou ploché. A to zejména v případě role papeže, kterému máme být nejblíže a máme mu porozumět. Já mu neporozuměl, nesympatizoval jsem s ním a vlastně jsem ho nepochopil. Přesto všechno je to však velice zajímavý film a můj pohled na něj je čistě zkreslením mého předfilmového očekávání. Je to snímek, který neurazí, ale naopak vás zaujme velice propracovanou režií a zajímavým prostředím. (04.04.2012)

I papež je jen člověk. Hořkosladká dramedie o tom jak se nově zvolený papež kousne a zjistí, že si nejprve musí urovnat myšlenky a že je možné, že vlastně papežem ani být nechce. Chvilku je to vtipné, chvilku zase trochu smutné a jako celek Máme papeže! nenudí. Znova bych si to každopádně nepustil...60% (04.05.2023)