Hriešnici

Když se před dávnými časy (2015) na slovenské soukromé tv Markíza , potažmo TV Doma objevil tento seriál  z prostředí disfunkční rodiny Gallagherů žijících v  jižní části Chigaca v jejímž čele stojí jako otec nepracující ochlasta Frank Gallagher ( neskutečný William H. Macy) všimnula si toho asi jen malá skupina nadšených slovenských diváků. Když pak ze Slovenska po 4 sezonách seriál zmizel a už se nikdy nevrátil,  úspěšně při tom nepochopitelně minul českou kotlinu byla snaha hledat na netu naplněna . Titulky od nadšenců ukazovali , že přeci jen si někdo tohoto rodícího se fenoménu povšimnul. Jaké  překvapení se dostavilo, když na  české streamovací hřiště vtrhnul další hráč. HBO. Větší šok byl, když jsem zjistil, že celý seriál, který mezitím v USA v roce 2020 skončil svou 11 sezonou byl kompletně v roce 2022 touto službou nadabován do českého jazyka a přiznám, že vůbec ne špatně !! Proto  komu tohle ještě uniklo a nadále uniká, neváhejte ani na moment a využijte datové toky svého internetu na plno.  Připravte se na pořádnou jízdu. Spoilerovat u Hříšníků ani nelze . Je to jen na vás. Tento pohled na USA je ve všech ohledech jiný, než jste doposud viděli a čekali.  Nenechá vás vydechnout. Jedenáct sezon vysílaný Ameriku nešetřící seriál se dočkal i své britské verze. (11.02.2024)

S1: 80%, S2: 70%, S3: 75%. Taková normální rodinka. Shameless nemá snad jedinou normální postavu. V jednom kuse se tam chlastá, prcá, krade, podvádí a tvůrci jakoby se předháněli v tom, kdo které postavě vštípí víc výstředností. Nicméně funguje to. Minimálně první série je nadprůměrnou zábavou s překvapivě konzistentní úrovní jednotlivých dílů. Další dvě série jsou o něco horší, avšak stále velmi solidní. (29.03.2017)

Po všech těch amerických rodinných seriálech je Shameless úplně jiná liga. Co by se ale taky dalo jiného od kabelovky Showtime čekat, že ano? Shameless si nebere servítky. V každém díle se bezskrupulózně šuká, hulí, děcka nejdou pro slovíčko "fuck" daleko a celkově se to snaží být co nejvíce nekorektní. Pozitivní je ale jeden zásadní fakt: na rozdíl od typově obdobných kousků to nepůsobí ani na chvíli prvoplánově. Drsným humorem a absurdními situacemi to připomíná kultovní Californication, avšak Shameless se přeci jen bere o trošičku vážněji. Pod cynickou slupkou se totiž ukrývá satirický obraz soudobé (nejen) americké společnosti bez typických filmových příkras. Na jednu stranu je to neskutečná bžunda, ale při hlubším pohledu je to vlastně docela smutné a občas až mrazivě reálné. Zejména postava Williama H. Macyho je ideální ukázkou na první pohled sympatického chlapíka a zároveň neskutečného sebestředného kreténa. Macy si svou roli viditelně užívá a ani zbytek hereckého obsazení není o moc pozadu. Rodinka je barvitá (i doslova) a epizody jsou nabité drsnými situacemi a často i tabuizovanými tématy k prasknutí, byť, alespoň v první sérii, nikdy nepřekročí pomyslnou hranici vkusu. Ani ve výplňových epizodách seriál neztrácí díky dynamické ruční kameře a říznému soundtracku ani na moment tempo. Seriál si i po 10 sériích drží konstantní kvalitu, nicméně já osobně jsem zhruba od 5. už cítil jistý stereotyp, protože postavy jsou pořád v těch samých sračkách, málokdy se z něčeho poučí a dělají furt dokola ty samé chyby. Na druhou stranu, asi to tak má prostě být. (24.05.2015)

DOKONČENO. Na poli všemožných namixovaných žánrů napříč obrovskými kvanty seriálů by jen tak někdo nepředpokládal výskyt prachobyčejného dramatu, které není žádnou akční podívanou, reklamou na přehnané vědeckofantastické nesmysly či opačný fantastický návrat do fiktivního středověku plného magie a draků. Shameless alespoň v mých očích dokázali uspět bez jakékoli nápomoci přehnaného CGI či zběsilého tempa a skrze desetiletou odyseu jedné chudé rodiny z Chicaga mi doručili více než stovku hodin dojímání, pochopení, soucítění, ale i občasného závidění či stoprocentního pobavení. Provázeli mě po celou střední i kus vysoké a jen za to jim ve velkém děkuju! (28.09.2021)

Něco tak strašně dementního jsem neviděl od tý doby, co Míla Rozner vylez za řečnickej pultík a směle se pustil do odbiri-odbir-odbiro-kritizování všeho živého. Chápu, že teens komunita, která po večerech sleduje Fifty šejdz, za svůj životní vzor považuje Patizona, na zahradě si hraje na Upíří deníky a ráno zásadně defekuje za zvuků znělky Gilmorek, tenhle blemc považuje za vrchol ftipu, ale mně to prostě nedá a musim jim to celý pochcat. Není totiž nic víc kůl, než když je každej díl seriálu postavenej na dvou myšlenkách: 1) plácání nesmyslů, 2)prcání. Bavěj se takhle dvě prvačky na učňáku v oboru "bourač-řezník: "Pamatuješ, jak ta holka vykouřila pod stolem Lipa, to bylo hustý!!" zajíká se korpulentní Marie a cpe si do krku kus bůčku, co si přinesla z domu v alobalu. "Ne, daleko víc hustější bylo, jak ta holka pak vykouřila jeho bráchu a její máma na to koukala a...." musí se nadechnout Věrka, které není standardně na takovou porci plnou sexu zvyklá, a tak si dává načas, aby strávila jak vinnou klobásu, tak i celý zážitek, který si teď znovu mlsně přehrává v hlavě, "....a pak je nachytal její táta a honil je po celym baráku, to bylo prstě boží, ty wogo!" Holky se tetelí blahem, představují si, jak je takhle nahání nějaký z právě bouraných kanců, jelikož u příslušníků mužské rasy to dávno vzdaly, protože jak jim řikaj mámy: "Chlapům de jen vo jedno a tobě pak zustane harant na krku." Jejich rozmluvu ale slyšela vedoucí směny Růžena, náhodou velká fanynka všech sérií Shameless (doma má hrnek s oficiálním logem a na fejsbuku lajkuje všechno, co jejich fanpejdž sdílí), která se zhlídla v hlavním protagonistovi a dělá vše proto, aby se mu podobala a zároveň dělala čest svému povolání, čili nemyje se a smrdí jako prase. Růžena se tedy se svým zvučným "Víte hovno, krávy." dostává ke slovu a prskajíc popisuje svou nejoblíbenější scénu, kde je výše zmiňovaný bezďák a vzorný otec šesti věčně nemytých harantů, nucen k penetraci vlastního ánu dildem obřích rozměrů. Růžena se při té vzpomínce celá roztřese, až zastaví porážkovou linku. Dívky vesele chrochtají, poněvadž tahle scéna je "aky upe best" a nejvíc je, jak si pak musí sednout na polštářek, protože ho vlastně ten zadek bolí, že jo....Po zmínění této scénky se dámy dávají do hurónského smíchu, hýkají, zalykají se a jestli se nezadusily, nebo nesežraly, tak se smějí dodnes. Co říct na závěr....je smutný, že maj takovýhle lejna podporu a dál se točej. Jak moudře praví Applique ve své knize Umění mrdati: "Kunda bez pysků, je jen díra do prdele, milý synovče." (18.11.2017)