České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

Pro me bude vzdycky Cimrman z pera Sveraka a Smoljaka (prosim nepouzivat umelecke oznaceni dua jako SS) oznacovat inteligentni humor dvou geniu, kteri zaplnili misto po Werichovi s Voskovcem. Proto je velka prevelka skoda, ze jeden z dvojice jiz mezi nami neni. Slabou naplasti mi je fakt, ze Jara Cimrman je nesmrtelny! (17.02.2011)

Moje první celistvé setkání s Cimrmanem nedopadlo úplně nejlépe. Mrzelo mě, že Svěráka jsem viděla jenom v semináři, pouze u jeho přednášky jsem se zasmála, zbytek mě spíše obtěžoval. Samotná hra začala výborně, některé hlášky neměly chybu ("Ne, jen se na mě šklebí a posměšně chrastí sirkama!"), jiné zaváněly trapností. Asi to s Cimrmany ještě zkusím, ale nadšená zatím nejsem. (01.01.2012)

Důležitá informace pro vydání „2 DVD ve dvojím obsazení": disk A se Smoljakovým Komenským je o třídu slabší, než disk B s panem Svěrákem (o němž si troufám tvrdit, že je přímo reinkarnací učitele národů Komenského), tam je i 100% žalostně málo... Další, byť o něco méně drastické rozdíly v kvalitě vidím i u obsazení většiny ostatních rolí na disku A oproti B. Jinak se ale samozřejmě v hluboké úctě skláním před největším českým dramatikem, vynálezcem, učitelem, sochařem a lyžařem, jakého kdy měla čest naše země napájet mlékem a krmit strdím. ______ NEBE, někdy okolo roku 2050. Do České nebeské komise byl konečně na Komenského návrh a po schválení většinou členů (praotec Čech se hlasování zdržel, protože nedával pozor) kooptován český génius Jára da Cimrman. A hned se uvedl připomínkou, proč ještě stále trčí „zrádce národa“ Sabina v očistci a proč nebyl dávno přijat do nebe: „Tak Sabinu jste do nebe nevzali. A podívejte se, třeba takový Auctus – ten tu je! Přitom hřešil snad už od kolébky, chlastal, žral, klel a smilnil o sto péro. A kdyby jen to. Dokonce měl tu drzost hodnotit a komentovat moje dílo! A když ho potkávám, myslíte, že se mi omluví, nebo alespoň sklopí zrak ? Kdepak – drze se mi dívá do očí a posměšně cvaká propisovačkou ... !“ (11.01.2013)

Autorský i lidský epilog nedoceňovaného tandemu - v době, kdy hra vznikala a připravovalo se její divadelní ztvárnění, byl již Smoljak smrtelně nemocen - je dílem zdařilým a určitě náležejícím k těm zdařilejším a lepším. Příznačný něžný humor, slunící se v laskavě vlídné hravosti, doplňují solidní odborné znalosti a již mnohokrát velebený a vzývaný jedinečný cimrmanovský smysl pro humor slavné autorské dvojice. Mateřská znaménka lidských nedokonalostí naší doby poznamenávají šťastně i tvárně charakteristiky zejména hlavních postav a propůjčují jim invenční zorný úhel dosud neznámých souvislostí a fakt, aniž by to okatě znejisťovalo bdělé oko naší tehdejíší odborné historické obce. Prakticky stále je na co se dívat. Epilogy mohou být pietní, ale také jsou s to jiskřit humorem, nápadem, přímým i alternativním prostě lidskýmpovzbuzením. Ano, uzavírá se celá epocha dějin moderního českého divadla, která navazuje na odkaz prvních moderních kabaretů před 100 lety. Lidé se uměli invenčně bavit, vzájemně si naslouchat, tolerovat, bavit, nikoliv pouze "si užívat". Publikum šedesátých let mělo zkrátka velmi blízko k prvorepublikovým fanouškům Osvobozených či burianovského Déčka. Nostalgie, která tu přistupuje jako první pomocnice, by měla být podle přesvědčení protagonistů hry nostalgií naprosto nenostalgickou; ten, kdo žije ve znamení humoru recese, sebesrandy, ani nemůže uvažovat, myslet a jednat jinak. A jeho divák ho nemůže nenásledovat. To je podstata kouzla sedmi písmen tvořících název obtížně sdělitelitelného smyslu a podstaty bytí slavného českého divadla. (19.12.2010)

Možná to byl nápad a možná jen shoda okolností, že první jejich hra vyprávěla o narození a ta poslední o umírání..každopádně České nebe je velmi důstojným rozloučením Ládi Smoljaka se svými věrnými diváky (a já jsem rád, že jsem ho zastihl ještě na prknech)..a jsem si 100% jistý, že když Smoljak zaklepal u brány sv.Petra, ten se ani nemusel ptát české nebeské komise, zda ho má pustit dál..České nebe možná nepatří mezi nejsilnější hry, ale rozhodně ani k těm slabším (tam řadím Afriku), a já nemohu hodnotit jinak, než za pět, a po třiačtyřiceti sezónách vstoje zatleskat.. (14.01.2011)