Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (284)
Čekal jsem, že to bude skvělá podívaná a zklamání opravdu nepřišlo. Existují dvě verze, jedna s Ladislavem Smoljakem jako Komenským, druhá se Zdenkem Svěrákem, oba mají určitě něco do sebe, možná z nostalgické vzpomínky bych doporučoval Smoljakovu verzi. České nebe je opravdu tečka jak má být - tam je totiž všechno, co by správný čech měl pochopit a znát.... i Jára Cimrman. . . ()
Moc nevim, jak tohle hodnotit. Videl jsem obe verze - Komensky Smoljak i Komensky Sverak a kazda ma neco. Zhruba dvacetiminutova prednaska je zvlastni tim, ze lidi, co si odkecaj svoje, si nesedaj na pripraveny zidle. Ale to je detail. Horsi je, ze v Smoljakovo podani je ta prednaska jednoduse nezajimava a kolikrat jsem si prisel jak na hodine dejepisu. Naproti tomu Sverak to stejny umi skvele podat, sem tam prihodi vlastni vtipek a jeste se u toho mistama potmesile usmiva a v jeho podani je prednaska perfektni. V obouch obsazenich se odehraje prvni Cimrmanova hra o "flasce a krabici" a to je vtipna blbustka. Co se tyce samotny hry, uz to neni takovej kalibr jako starsi kousky, humor je misty hodne jednoduchej a misty to naopak vtipny neni vubec, natahovani cvicenim me moc nebralo a navic ty novy herci moc sympaticky nejsou. Nicmene porad tu je vetsina stary party, ktery jsou jako vzdy paradni. No a Komensky v podani Sveraka je pro me lepsi, ale ani ten Smoljak neni spatnej. Celkove to jsou objektivne mozna az slabsi 4*, ale jelikoz to je cely pojaty jako rozlouceni a Cimrmana mam rad, primhourim oci a napalim plny skore. ()
„Naskakuje mi z toho husí kůže!....No jaká jiná kůže by ti, Mistře Jene, mohla taky naskakovat, že...” Ať si kdo chce, co chce říká, ale za mě je České nebe úžasným vyvrcholeným celé cimrmanovské tvorby. Už v řadě předchozích her je řada hezkých odkazů na českou kulturu a historii a ono setkání některých našich českých velikánů v české nebeské komisi to krásně završuje. Nechybí řada ironických poznámek ("Karel Havlíček Borovský. To je chlapík. A jak trpěl pro český národ.....No trpěl, jel zadarmo do Alp.”), nechybí satira na český národní charakter („Tak počkejte, abych si to nepletla: otec vlasti, otec národa, praotec národa, miláček národa a... učitel národů, vůdce národa a zrádce národa. Tak tohle všechno my máme?”). A již samotným složením oné české nebeské komise (s praotcem Čechem a babičkou Boženy Němcové) se autoři této hry hrdě hlásí k tomu nejlepšímu z absurdity cimrmanovské tradice. A kdyby se to mé hodnocení náhodou někomu nelíbilo, tak tomu bych s klidem ukázal dveře a řekl: „Radecký, marš ven!” ()
Důstojné zakončení Cimrmanových eskapád. Sice jsem se u této hry až tak moc nesmál, ani těch hlášek co zůstanou v paměti tu tolik není...spíše jsem se jen na pár místech usmál. Ale i tak to bylo příjemně strávený čas. Dalo by se říct, že tohle ani nebyl tak Cimrman pro zábavu jako spíše Cimrman s posláním... ()
Z celého semináře, který beru někdy spíš jako tradiční nutnost na úvod cimrmanovské hry, mě pořádně dostala snad jen hraná scénka – dialog flašky a krabice dle cimrmanovy prvotiny, jinak spíše trochu průměr. Jakmile se však rozjel onen dramatický kšaft, tedy hra zasazená do originálního světa českého nebe, naplněného známými literárními a politickými osobnostmi české historie, byla to přesně jevištní komedie pro mě, u níž jsem si také navíc po čase hravým způsobem připomněl a zopakoval vědomosti z literatury a dějepisu a náramně se u toho zasmál. Oceňuji velmi slušnou propracovanost nebeského světa, i s odkazy a propojením na vyvýjející se dějiny „na zemi“ během 1. světové války, to vše v doprovodu obrovského gejzíru hlášek a vtipných narážek na všechny přítomné (a někdy i nepřítomné) osobnosti.. od prvního příchodu maršála Radeckého hra neměla konkurenci! Jo, takový nával u nebeský brány jste ještě neviděli! Prostě opět originální a inteligentně zábavní Cimrmani, které už déle pasuji na to nejlepší z novější éry domácího humoru a ač na ně asi potřebuji vážně speciální náladu (a dneska mi sedli nesmírně), potvrdil jsem si, že zřejmě právem. [85%] ()
Galéria (10)
Fotka © Originální Videojournal
Zaujímavosti (17)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak původně chtěli hrát sv. Václava. Rozmluvil jim to Jaroslav Weigel. „Sv. Václav zemřel jako mlaďoch, to musí hrát někdo mladší, navíc to není hlavní role, tou je Komenský,“ řekl autorům Jaroslav Weigel. (mnaucz)
- Hru České nebe s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft psali Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem dva roky. Shodují se, že bylo velmi těžké, aby se po čtyřiceti letech spolupráce neopakovali. I proto tvrdí, že tato, v pořadí patnáctá cimrmanovská hra je opravdu poslední. „Neměli bychom kazit, co už jsme napsali,“ domnívá se Svěrák. (POMO)
Reklama