Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (245)
O hře Švestka jsem již něco slyšel, netuše ovšem o čem vlastně je. Nyní už to vím, Švestka je o stáří. Přednáška před hrou samotnou byla obstojně vtipná, jen ke konci natahovaná na hraně trapnosti. Problémem Švestky samotné je příliš pomalý rozjezd a neschopnost včas skončit. Na pár bravurních vtipů zpravidla připadá dvojnásobné množství nudné vaty, ke konci se hra mění spíše v promenádu bizarních postav s nejasnými záměry. Ano, Švestka je o stáří, jenže o stáří jejích autorů, bez nadsázky bych ji označil za hru senilní a chaotickou, příliš nostalgickou, bezmocně se potácející odnikud nikam. Stáří je smutné. 60% ()
Hru Švestka som videl premiérovo až teraz. Výborne som sa zabavil na seminári, ktorý patrí medzi najvtipnejšie. Škoda len, že samotná hra už úrovne seminára nedosahuje. Ak sa donekonečna opakujú gagy, ktoré už pri prvom uvedení nie sú ničím mimoriadne, nastupuje skôr pocit trápnosti, než zábavy. Ale to všetko je myslené v cimrmanovských proporciách, nie absolútne. Takže výsledné tri hviezdičky sú veľmi silné. ()
Při téhle hře je třeba mít neustále na paměti úvodní seminář o senilitě, snad implikované jako nevyhnutelná součást stáří. Samozřejmě se bude vkrádat myšlenka, jestli je tedy servírování humoru, v této hře jaksi tenisové (totiž že člověk celou dobu sleduje v zásadě pár fórů lítat tam a zpátky), schválně a tudíž demonstruje onu senilitu zachycenou stejně okatě podvratným způsobem, jakým je nám vnucována existence samotného Járy Cimrmana, či jde zkrátka o určité tvůrčí zadrhnutí. U některých děl se možná rozhodneme snadno, jde-li o způsob vyprávění nebo o zfušovanou práci, tady budou asi furt fungovat určitý rozpaky. Na atraktivitě to ale stejně nepřidá, takže Švestka – meh, jedna ze slabších Cimrmanových her. ()
Velice příjemné překvapení z Cimrmanovy dílny. Až montypajtnovské ztvárnění některých charakterů a to, to si přiznejme, monty pythonovci dělat charaktery umí. Tak celkově, v britské kinematografii lze nalézt hodně kvalitních kousků, které obstojí. No vidíte, a pak ti Britové ani nemuseli kolonizovat tu Ameriku, vždyť Hollywood jim jenom leze do zelí. Vždyť už jenom tu hromadu těch komerčních hollywoodských spektáklů co jsme viděli, to je až hrůza pohledět, ještěže se v té záplavě filmů z Ameriky dneska můžeme dočkat i kvalitních filmů na jiných nosičích - kupříkladu si vezměte taková DVDčka, v tom já osobně vidím budoucnost - a je dobře, řekněme si to na rovinu, že spousta starých a kvalitních kusů je i dnes k sehnání na těchto nosičích, pokud můžu mluvit za sebe, tak bych rozhodně doporučil něco typicky českého, vždyť jsme vlastenci, no ne? Tak kupříkladu Cimrman, to je panečku aspoň podívaná, jestli chcete znát můj názor, tak bych vám doporučil třeba hru Švestka, ta je opravdu velice vydařená. ()
Slabší Cimrman, možno najslabší. Herecky nezrelé, silno chýba Zdenek Svěrák a Smoljak s Bruknerom nezachraňujú. Vtipu je poskromno, ale znova sa zopár situácií prehliadnuť jednoducho nedá. Dejovo je to tiež slabšie a toto divadlo ma ani zďaleka tak nezaujalo. P.S Chudák kameraman, nevie čo skôr. 65% ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (9)
- Jedná se o první hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Roli Jenny Suk má Petr Brukner ze všech svých ženských rolí nejradši. „Ono se to dobře hraje, protože ta Jenny je na půl chlap a na půl ženská,“ říká Petr Brukner. (mnaucz)
- Typickým neduhem stáří postavy vechtra Přemysla Hájka je zapomnětlivost pustit podávanou ruku člověku, s nímž se vítá. Ve hře tak nastávají několikaminutové úseky, v nichž Hájek drží pravici některé z dalších postav. Jak se tento nápad na vtip zrodil? „Mně se hodil zážitek ze Slovenska, kam jsme jednou jeli za strašnýho počasí do jedné obce na zájezd. Místní vedoucí kulturního zařízení byl opilý. Byl ale nesmírně šťasten, že jsme dorazili, jelikož už to vypadalo na zrušené představení. Já jsem mu podal ruku a on mě nepustil a vodil mě po tom kulturním domě. Vždycky mě někomu představil, ale nedovolil mi, abych tomu druhému podal ruku. Byl tak rád, že jsme dorazili. Vykroutil jsem se z toho tak, že jsem řekl, že se musím jít převlíct, a tak mě nakonec musel pustit,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama