Švestka

Švestka se po právu zařadila do mé TOP5 (možná TOP3) nejoblíbenějších her Járy Da. Výborný seminář a naprosto geniální píseň Šel nádražák na mlíčí (s ještě geniálnější choreografií, jak je dobrým zvykem) a zejména Smoljakova neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit, které fakt v rámci seminářů i her nemají svou genialitou sebemenší konkurenci a v samotné hře pak výborná zápletka i prostředí, postavy i fantastické hlášky. Téhle hře tentokrát vládne Smoljak (Dovolíte, abych vám potřásl pravicí?), ale Brukner pod maskou v trojroli a Kašpar, který sedmkrát pokořil Milešovku, si to taky slušně dávají. Švestka, kterou Smoljak hnojil vlastníma... hnojivem, patří k těm hrám, které jsou nejzábavnější a užil jsem si je nejvíc. Fakt super. "Tohle je Kryštof, ten jeho harant! Bydlí v Polžicích nebo Bezdružicích!" "Vystoupil Nastoupil" "První pád... Vodopád!" 100%. (04.01.2018)

To vám takhle jednou jdu na hru Švestka. Dovolte, abych se s vámi velmi krátce podělil o své dojmy ze samotné hry. Švestka, ééééé, je to velmi užitečný strom. Její dříví je ideální na uzení a samotné plody v tekutém stavu mají blahodárné léčebné účinky. Avšak pozor na špačka. Hroznej prevít ten špaček. Ikdyž já znal jednoho (Špačka) a ten tvrdil, že etiketa je nesmírně důležitá věc. Neradno ji podceňovat. To jsem vám takhle v tramvaji jednou zažil, jak mladík, 1-čka to myslím byla, ta jezdí mj. kolem holešovické tržnice. Tam vám jsou tak hodní a přátelští lidé. Prodávají tam luxusní značkové zboží tááák pod cenou, že Ti chudáci si nemůžou vidělat ani na chleba. Já ale raději rohlíky. Pěkně propečené a křupavé. Není nad to se po ránu pořádně nasnídat, to vám potom jde práce pěkně od ruky. Nedavno jsem si postavil malou truhlárnu. Kšefty jdou jako po másle. Zrovna včera si jeden pán u mě objednal žebřík. Hrozně šikovná věc. Ideální při sklízení švestek.... Teď vážně. Jedno (ne)obyčejné nádraží jménem Středoplky, jedna švestka a jeden L. Smoljak resp. Přemek Hájek co neudrží myšlenku, zároveň ji však není schopen opustit a hrozně rád si potřásá pravicí. Jeden by řekl, že toto téma vystačí tak na pět (max deset) minut. Né tak v případě scénáristické dvojice S+S. Někomu se může zdát laciné, že tvůrci omílají stále dokola to samé, pro mě osobně (absurdní) slast. Když se k tomu ještě přidá Andulka Šafářová, co hrozně ráda zpívá resp. Petr Brukner a z vlaku právě vystupuje (Kryštof) Nastoupil a švestka stále neočesána, je o zážitek postaráno. Já se bavil jak seminářem, tak následně i hrou. Malá ochutnávka: „Já tam byl. První den nic, druhý den....nic, teprve třetí den....nebudete tomu věřit....Bolesti povolily co?....Ne, poblil jsem se..... Třikrát :-) Jeden z mých nejoblíbenějších Cimrmanů a důkaz, že senilita může být roztomilá. Říkejte to však člověku, co stojí pod švestkou, vedle košík, lano, pytel, háček a on neví, proč tam ten „bordel“ je....... 93% (16.01.2013)

Přestože duo S+S napsalo mnohem lepší hry, mohu vám Švestku s klidným svědomím doporučit, a to zejména díky mistrnému promítnutí příznaků začínajícího stáří do tvůrčího procesu. Vždycky když slyším přednášet profesora Smoljaka o stáří, vzpomenu si na svou učitelku českého jazyka z gymnázia. Víte, já když jsem chodil na gymnázium, tak ještě DVDčka nebyla! Ne, ne. Pokud jsem si chtěl nahrát nějaký film, musel jsem čekat až půjde v televizi. A to čekání bylo někdy vyčerpávající! Stejně, jak jistě tušíte, i v případě Hvězdných válek! Ano, já jsem jako dítě miloval sci-fi, a nejvíce právě trilogii Kira Bulyčova o Alence z Planety Země. Živě si pamatuji, jak jednou, když mi bylo sedm - jen malou odbočku - mě zaujala ilustrace jednooké kočky jménem "Rrrr" - nepochopte mě špatně, já mám kočky rád, ale.... (23.10.2003)

Měla jsem možnost vidět naživo v alternaci s panem Svěrákem, ačkoliv si osobně myslím, že panu Smoljakovi zrovna tahle role sedne víc. To ale není důležitý ... Naprosto mě dostal seminář předcházející samotný hře a samotná hra mě přirozeně dostala taky (která z těch Cimrmanovských ne, že ano). Miluju jevištní sklerotikony, ale za mým favoritem Záskokem přece jen malinko pokulhává. (06.05.2007)

No, já se na tuto hru nikdy nepodíval, protože podle mých rodičů patří k těm slabším mezi ostatními skvosty. Tak jsem nato koukl sám a nestačil se divit. Ladislav Smoljak mistrně rozehrává seminář svoji skvělou sklerózou a v tu chvíli zapomenete, co povídali páni před ním a už jen bezmocně sledujete koloběh asociací a zdánlivě nesouvisejících myšlenek. No a k samotné hře: Začátek se opravdu pomaleji rozjíždí, ale s postupem času, jak přibývá postav, přibývá i vtipu, někdy až absurdního humoru. Smoljak znovu ovládne pódium, jedinou protiváhou mu je pak Jan Kašpar a tito 2 mě opravdu dohnali k slzám. Těch gagů zde bylo dost, ale na to podávání pravé ruky opravdu už nikdy nezapomenu ;-). (17.05.2008)