Imaginárne lásky

Jistě se mohu rozplývat nad "genialitou mladého tvůrce", ale pokud k filmu přistupuji objektivně, musím přiznat, že mě nijak zvlášť neohromil. Snaha být co nejvíce artový, cool, queer apod. je prostě moc očividná a často rušivá. Líbilo se civilní herectví a Xavierův obličej. HUDBA: je jednou z nejsilnějších stránek filmu. Obsahuje pouze převzaté písně, které jsou skvěle vybrané. Potěšilo mě především užití Pass This On od The Knife - tenhle song jsem si, bez ohledu na klip, vždy představoval v podobném snímku. Dolan využil i sólovou desku Fever Ray. (27.01.2011)

Tenhle film ani filmem v pravém slova smyslu není, protože nemá návazující scény. Vždy se odehraje jedna scéna, střih a už je scéna jiná, jen o kousek dál posunutá v čase. Jak jsem já pochopil, režisérův záměr nebylo vyprávět nějaký příběh, ale ukázat, pocity, emoce a lásku obrazem. Což by se mu do značně míry i dařilo, kdyby si k tomuto projektu nevybral poměrně nesympatický povrchně uvažující lidi. Z hlediska filmařskýho zajímavý nástřel, z hlediska obsahovýho je to pajdáček. (22.09.2014)

Som rozmaznaný, nudím sa, BANG BANG, spomaľovačka. Nechcem to napísať. BANG BANG. Nudím sa, filozofujem nad nevyspytateľnosťou lásky. BANG BANG. SOM NUDNÝ. BANG, BANG. Zív, parafrázujem - "bolo to tak čiernobielo manichejské" že až (a hodnotím so zatvorenými očami). BANG BANG !! P.S. Rada Xavierovi: Zájdi si na manikúru. (08.12.2010)

2011: Plný počet a to já moc Audrey nemusím, což je svým způsobem paradox. Ten film je prostě až moc dokonalý, až moc nádherný a mě se až moc líbí. Pozn. pro kuřáky: Musíte se dívat na místech, kde si můžete zapálit ;) XAVIER DOLAN IS SEXY! a to jsem svým způsobem buzna... 2015: Jsem to chytla v půlce na artu a byla to taková vtipná komedie. Jsem se nedostala za tu třičtvrtě hodinu na vlnu toho divnýho pozérskýho života kanadskýho hipstera a fakt jsem se smála. A hodně nahlas. A tak to asi je, no. A pak jsem i brečela. No. A tak to prostě je, asi. (03.04.2011)

Imaginární lásky, to je film přímo ze života. Natočen řekl bych až "lajdácky", přesto tak přesný. Tohle se děje a dělo dnes a denně úplně všude na světě. Věčné souboje jeden o druhého, o přízeň opačného pohlaví, začátky a konce vztahu. Xavier to pojmenoval naprosto trefně a co bych ještě rozhodně ocenil, tak to je skvělý soundtrack, u kterého jsem si hned vzpomněl na Tarantina. Kdo viděl, zcela jistě ví proč. (28.09.2014)