Tu to musí byť

komu inému sa podarí od začiatku do konca urobiť vizuálne orgie z tak hlbokého a ľudského príbehu, kto iný dokáže na príbehu starnúcej rockovej megahviezdy rozvinúť príbeh zmierenia a zároveň priepastí generácií, putovanie za pochopením seba samého, road trip o pomste, jemne surealistickú komédiu o dospievaní, veľmi citlivo natočenú etudu o kolieskach a vskutku vkusnú rozpravu o umení, ak nie sorrentino? a kto to všetko dokáže zahrať lepšie, ak nie sean penn, ktorý neimituje ani ozzyho osbournea, ani alicea coopera, ani andyho warhola, ani mozarta, ale vytvára z precízne odpozeraných fragmentov plnokrvnú novú osobnosť a ukazuje, čo znamená "herecká práca" pri vytváraní charakteru. (11.11.2011)

CITÁT - Je tahle mrkev chlapeček, nebo holčička?............. Příjemná hudba (David Byrne) a zajímavá kamera (Luca Bigazzi). CITÁT - Co posloucháš za hudbu?............. DIALOG: DESMOND - Co děláš, CheyEnne? CHEYEN - Já nemusím pracovat........... Perfektně zahraná role (Sean Penn), plné životního moudra, absurdity, smutku a ironie. Rockersky jsem se bavil. Cheyenova chůze, výrazy, mluva a gesta, no to je paráda. Život je plný krásných věcí. CITÁT - Řekl bych, že jsem trochu v depresi......... Je mnoho cest, jak umřít a nejhorší je pokračovat v přežívání. Nádhera, krása, tleskám a dávám za pět. (18.04.2013)

Jestli byl Sorrentinův záměr získat skrz Penna více pozornosti, tak se mu to v mém případě povedlo na stodvacet procent. Od teď tě sleduji, Paolo, protože už This Must Be the Place mělo blizoučko k dokonalému filmu, na který bych vydržel zírat ještě několik hodin, ačkoliv by Penn za tu dobu udělal jen sedm kroků. Vážně zkusím některého jeho starší snímky, ačkoliv nevím, jestli to bez perfektního Penna může fungovat. Mimochodem - zatím jsem ho, myslím, v lepší roli ještě neviděl. A asi jsem ještě spoustu věcí plně nepochopil, ale ono je toho uvnitř tolik, že to možná zkusím za delší dobu znovu. (23.06.2012)

Soundtrack a způsob nasnímání mi fakt učarovali. Prvních dvacet minut jsem absolutně neměla ponětí, co že to vlastně sleduju, ale děsně mě to bavilo, atmosféra prostě totálně na výbornou. Pak už jsem se ale o děj zajímat začala, protože já jsem tvor, kterej prostě potřebuje, aby se kolem něj něco konkrétního dělo, jinak jde pozornost do kopru. No a to je kámen úrazu, páč to hlavní, kvůli čemu koukám na filmy - příběh, je tu rozmázlý jak psí lejno o chodník, vidíte ho, ale spíš vás to láká ho překročit než do něj šlápnout. Prostě neuhranulo a pořádně ani nebavilo. Dokonce jsem se někde ke konci přistihla, jak už film ani nevnímám a jeho v jednom kuse znějící soundtrack využívám jako podklad pro moje vlastní myšlenky. Režisér Sorrentino mi prostě opět potvrzuje, že je to děsněj lyrik, kterej mi sice padl do oka, ale nemám si s ním co říct, takže kámoši nebudem. (25.06.2015)

"Home - is where I want to be / But I guess I'm already there". Tuhle naivní melodii zpívali kdysi Talking Heads, a je příjemné opět vidět a slyšet stárnoucího Davida Byrna... A o tom je také tenhle film zarámovaný do road movie hledačského příběhu, ve kterém hrdina najde kromě jiného i sama sebe. To, co původně hledal (a našel) není podstatné, ten příběh mohl být úplně jiný - a možná bych i jinému příběhu dal přednost... To, co rozhodně nemohlo být jiné, je scénáristický, a především režijní přístup Paola Sorrentina, který ve filmu, ke kterému jsem přistupoval s rozpaky a obavami, sladil všechny šťávy do postmoderního elixíru (snad toho, který po celou dobu popíjel hlavní hrdina), který prozrazuje nejen zkušeného barmana, ale také největšího režiséra poslední doby. (17.02.2016)