Johnny English sa vracia

Ajejejejeje.... Takhle dopadají klasiky z dětství, ačkoliv můžu si za to vlastně sám, v momentě, kdy nostalgie byla hlavním důvodem, který mě hnal do kina, jsem si o nic jiného koledovat ani nemohl. Objektivně to sice není úplně fér, protože Reborn je v podstatě dost stejný, jako původní English (s tím rozdílem,že oproti jednotce mnohem více vyčnívají ty dobré fóry a bohužel také mnohem víc trčí trapný balast mezi tím), právě první film z roku 2003 měl ale tu kliku, že jsem jej viděl když mi bylo 14 a 14letýma očima se na něj koukám i dnes. Tvůrci Rebornu měli 8 let na to, aby se poučili ze svých chyb. Neudělali to a víc jak dvě hvězdy už si nezaslouží. (12.11.2011)

V podstatě platí to samé, co v případě jedničky, akorát s drobnými odchylkami – velké gagy ustoupily drobným vtípkům v pozadí, vypustil se fekální humor a vedlejší postavy tentokrát čistě přicmrndávají hlavnímu hrdinovi, který prakticky nesleze z plátna. V rámci žánru je to pořád nadprůměr, přesto bych čekal, že se tvůrci po rozpačitých reakcích na první díl poučí. A oni si dál brnkají tu svojí. (23.09.2011)

Nemístné utrpení, které je funkční leda v momentech, kdy se popichují poslední dvě bondovky, jinak film nabízí krystalický destilát esenciální trapnosti, v níž je Atkinsonův „poker face“ úplně mimo, záporáka vyčtete z úvodních titulků a jediným příjemným překvapením zůstane maximálně to, že Gillian Anderson je naprosto luxusní ‚milf-ka‘. :) (25.10.2011)

Na Rowna Atkinsona mám dobré spomienky z doby, keď účinkoval v krátkych filmoch ako Mr.Bean, ale po tejto nevydarenej komédii plnej trápnych žartov, prišlo sklamanie. Neočakával som nič veľkolepé, ale bohužiaľ bolo to slabšie ako priemerný štandard. Spolu s Danielom Kaluuyaom sa stali čiernym tieňom bondovských paródií. Najlepší herec, ktorý kraľoval v podobných komédiách bol Leslie Nielsen. (23.02.2012)

Tak jako v Prázdninách pana Beana není Bean, na jakého jsem zvyklý, tak zde není pravý Johny English. V prvním díle se English snažil pobavit svou vrozenou nešikovností, která zaručeně pobavila a vypadala věrohodně a hlavně měla své hranice, což je přesně to, čeho jsem se v druhém díle nedočkal. Míra gagů je sice co do délky vyvážená, ale postrádá originalitu, neboť je tu patrná inspirace prvním dílem a největším kamenem úrazu je, že se English nevrátil jako komický nešika, ale jako úplný dement, jehož smysl pro pobavení diváka se vytratil do neznáma. Možná patří Atkinson do starého železa, možná jsem očekával příliš. Ať už je to jakkoliv, trailer mi připadal zajímavější. (20.05.2012)