Farba citov

Tento politicky korektní film mě naprosto minul. Možná to bylo tim, že jsem u toho doma v obýváku přestrojoval komplet celý dveře od Peugeota 405ky, což je tak kurevská práce, že bych snad radši nějaký snobský krávě uklízel barák a vařil jídlo, takže jsem nějak ty služky ani nelitoval. Já teda beru, že bejt negr (pardon, afroameričan) v 60. letech na jihu USA asi nebyla žádná procházka růžovym sadem. Nicméně tohle byla akorát hloupá agitka o černobílym světě (tady se překladatel tentokrát nechtěně trefil) s totálně černobílejma postavama, kde černoška = hodná, sympatická, moudrá, prostě samý klady a proti tomu běloška = zlá, hysterická slepice a totální píča. Mimochodem v tom filmu byly v podstatě jenom ženský postavy, což působilo taky poněkud divně. Nějak jsem myslel, že v 60. letech všechno řídili muži a ženský jen poslušně přitakávaly, ale tady to vypadalo jak nějakej feministkoland. A tak člověk sleduje, jak ty hodný černošky musej posluhovat těm zlejm běloškám a jak je tim pošlapávána jejich důstojnost. A to v podstatě trvá celejch 140 minut, aniž by to dospělo do nějakýho rozuzlení. Hvězdu dávám akorát za to, že se celkem povedla ta stylizace 60. let. Jinak jsem moc nepochopil, proč někomu vadí, když černoška použije jeho hajzl, ale na druhou stranu mu nevadí, že se mu hrabe v jídle. (10.02.2013)

Amerika zpytuje svědomí a... natočila o tom hezký film. Všechno je stoprocentně profesionální, diváka zahlcují dobově stylizované obrázky, krásné kostýmy, příjemná výprava - ach ty šedesátky, paráda v každém záběru. Největší bingo obstarávají herci, kteří jsou sice fantastičtí všichni, ale nejvíc mě těšila Bryce Dallas Howard, která si svou zákeřnou hysterickou svini vyloženě užívá. A tím bych asi skončil, protože instantní emoce s uhlazenou korektností z tématu nevyždímaly zdaleka tolik, kolik jistě mohly. Jednotlivé scény jsou bezpečně předvídatelné, nekonfliktní a snaží se diváka pokud možno nerozrušit, zatímco všem svým postavám zajišťují patřičnou odměnu/trest/morální vítězství. Což je dostatečně definující - Černobílý svět je film, který hezky vypadá a příjemně se na něj kouká, ale nenabízí nic moc navíc. (29.01.2015)

Plné hodnocení nakonec o fous uteklo. The Help je film s velmi silným příběhem a s námětem, který hrál v historii Spojených států významnou a nepěknou roli, ale přesto si myslím, že se to dalo zpracovat ještě mnohem silněji a filmařsky nápaditěji, než jak nám předvedl Taylor. Ten snímek má přitom všechno, od brilantních herců počínaje přes Newmanovu harmonickou hudbu a skvělou výpravou konče, ale přesto je jaksi chudý a značnou část z těch 140 minut se jen tváří jako strhující lidské drama, než aby jím doopravdy byl. Připadalo mi trochu, jako kdyby režisér myslel při natáčení více na pány akademiky, než-li na obyčejné diváky, a jede podle pevně stanovených a v Hollywoodu velmi oblíbených osnov. Ale na druhou stranu mu to krásně funguje a v tandemu se všemi úžasnými herečkami je jeho snaha dojmout a zapůsobit vážným námětem téměř stoprocentně účinná, alespoň tedy já jsem se po pomalejším rozjezdu jeho vyprávění dokonale přizpůsobil a jak se všechny charaktery začaly krásně vybarvovat, byl jsem doma. Bohužel očekávané završení mě poněkud zklamalo a pod návalem klasického sentimentu a až moc naivního moralizování jsem jen nešťastně zasténal. I přes všechny chyby a slabší chvilky totiž bylo rozjeto na další nezapomenutelný snímek, který jen pohledem do tváře hlavní hrdinky dokáže rozbrečet i dřevorubce...Škoda. 4,5* (20.12.2012)

Rýdzo hollywoodska rozprávka o tom, ako južanské paničky a rasizmom a pretvárkou a ešte aj za ženské práva bojovali. "Problém" je v tom, že je to dokonale konzistentné a má to jasno v tom, čo to chce povedať a ako to podať. Navyše tu niet slabšieho hereckého výkonu (teda okrem matných chlapských postáv). Škoda tej finálnej štvrťhodinky, ktorá je tak nabitá otravným sentimentom a blábolmi typu "zostaňte s nami navždy" a "som na teba hrdá", že som skoro hodil. (20.02.2012)

Mrzí ma, že u nás nevieme o našej minulosti nakrúcať takto krásne filmy. Formálna stránka učebnicovo dokonalej hollywoodskej filmárčiny je tu iba prostriedkom k rozprávaniu kuriózneho príbehu, ktorý má obzvlášť dnes, s Barackom na americkom tróne, obrovskú váhu a historickú hodnotu. Perfektne vybraní, oblečení a vedení herci - v podstate čo postava a herecký výkon, to čerešnička na torte - bez potreby vrieskať, dramatizovať a depresiť. Či ako film sa hrať na veľkú hĺbku. The Help je od základu hlboký svojou story. A úžasný jej jemným podaním. Skôr iba "z povinnosti” som išiel na ‘ten oscarový fabrikant, plný hysterických ženských, a rasových problémov, ktoré sa ma netýkajú’ - a dostalo sa mi najmilšieho filmového pohladenia za posledný rok. Celá sála smrkala. (26.01.2012)