filmharmony

...poprvé to bylo neuvěřitelné (nezdá se mi to?), podruhé - nezdálo se mi to, potřetí konečně vím, že se mi to nezdálo... počtvrté a x té budu přidávat...

...nechápu, kdy se a jak se rodí filmařský tým, který stvoří zázrak... Shawhank je oslavou synergie... páááni... tohle je prostě nádhera...

Severská studená atmosféra s velikostí i malostí, opravdovost a hloubka vtahů, živé prožitky. Skvělý film s Madsem Mikkelsenem mě dostal. Mads utáhne všechno. Nezastaví ho nic. Ani hloubka role a jeho vlastní způsob vyjadřování, který je plný v každém okamžiku. Bez klišé, předvídatelného vývoje, manipulace. Čistá krása.

...neuvěřitelné... to nejlepší, co jsem z hudebních filmů kdy viděla... ještě teď mám jazzující tep... nechápu, jak tohle natočili, ale to je jedno... bomba... exelentní a ještě jednou poklona... a že u toho budu mít víc nahnáno, než u jakéhokoli thrileru je na tom to nejlepší... tajemství dobrého jazzu je mystérium...

...jestliže lidství má krásnou a oslavnou podobu (v době, kdy pozornost neustále manipuluje každodenní porce hrůzy) potom s pokorou díky za připomenutí, že být člověkem může být... nádherné... že stojí za to, snažit se a nepadat do hlubin beznaděje, když máme šanci, třeba jen jednou v životě... přemýšlím, jak strašně těžká práce musí být dar talentu a touha ho nezmařit... a Clint stále pracuje a vybrušuje svůj talent...

...mám dost věčného kritizování... ...tady toho mělo být míň, tady víc, tohle se nepovedlo, tohle ano... ...někdo předložil viditelný a slyšitelný záblesk života, nabídl ho skvěle... ...tak svěží herecké pohrávání si s barvou postav... ...chvílemi puštěné z emociálních řetězů a to s větší chutí může být člověk zvědavý... ...dnešní den byl pro mě o moc hezčí a obsažnější...

Duše toho, co Tančí s vlky je něžná... zvláštní pocit... drsný, silný, dravý... ale něžný... Kevin Costner, skrze nějž ožívá příběh, který je mistrný... málokdo dosáhne ke hvězdám má-li křeslo režíséra a tvrdou práci v hlavní roli... (snad Barbra Streisand v Yentl)... duální Costner vytvořil film, který jde po srdci... rovnou, bez klišé a neférových pomůcek filmového jazyka...

Russell ve vyjímečné roli... silné téma... silná režie... nádherná hudba... ten, kdo je výjimečný to má těžké... zbývá jen najít odpověď proč... protože škatule jsou nám nadevše a běda tomu, kdo se do žádné nenacpe... jsem mimoškatulová a říkám, vem je čert...

...měla jsem chuť fackovat, řvát, nakopat je do zadku... koho vlastně? přece nás... je moc pěkné se sebe koukat... a že to o mě a naší době neplatí? že jsme dávno dál? blbost... a víme to... v profilu mám větu... miluji vyprávění... a tohle bylo silné... a osobní... a intimní... koncert hlubokých hereckých zážitků... ano, jistě, je to ženské drama (jak zde podotkli mnozí) a je to moc dobře... protože ta zažíváme stále i v "kulturních" společnostech... nebylo třeba násilí (jak překvapivé)... ozvěna makrosvěta a mužského řešení problémů (zastřelení Kinga) v kontrastu s ženským řešením problémů mikrosvěta... (jedno hovno a spousta odvahy)... zjednodušené? a hrané na city? špatné svědomí bílých? je mi to fuk... důležité je jediné... co jsem prožila... díky skvělému filmařskému pohledu i zpracování byl prožitek silný... jo a deset hvězdiček pro Tate Tylora...