Zombieland: Rana istoty

K mému vlastnímu překvapení mě pokračování po šesti letech bavilo ještě o něco více než první díl. Děj se mi zdál být přece jen ucelenější, líbila se mi i klidnější pasáž v Bílém domě a tvůrci mě potěšili i obsazením Zoey Deutch a Rosario Dawson. Kupodivu mi nevadilo ani neskrývané vykrádání filmu z roku 2013, některé scény byly téměř dokonalou kopií původního nápadu. (05.03.2020)

Hodně příjemný překvápko. Narvané nápady mnoha typů (vizuální, verbální, dějové), náramně uvolněné, velmi vtipné (obzvlášť v dialozích) a s chutí zahrané i natočené. Komediální rovina samozřejmě totálně převládá nad všemi ostatními. Místo zbytečného sequelu tak nakonec dorazila nečekaně výživná oddechovka. 70 % (24.10.2019)

Hraje se na jistotu a kromě toho, že jsou postavy starší, nečekejte žádnou velkou změnu. Svým způsobem je to sympatický přístup, ovšem ještě sympatičtější by pro mě byl, kdybych minulý film neměl za sice vcelku zábavnou, ovšem zároveň také rozporuplnou podívanou, které jsem prostě nedokázal propadnout. Druhý Zombieland je lepší snad jen v tom, že naprostá většina toho nejvděčnějšího humoru tentokrát spočívá na bedrech Woodyho Harrelsona, který je prostě skvělý, a nováčka Zoey Deutch, která svojí roztomilou kreací ne zrovna bystré dívky strčí všechny do kapsy. Jsou to právě střety ostatních postav s jejím "myšlením", které mě (spolu se závěrečnými titulky) bavily nejvíce. Ne mašírování nemrtvých kombajny a utahané nutné finále, ne otřepaná romantická linka s očekávanou pointou a rozhodně ne celá část s Lukem Wilsonem, což bylo několik naprosto hluchých minut a nuda k uzívání. (25.10.2019)

Zatímco některé shovívavé recenze tvrdí, že druhý Zombieland přináší v zásadě znovu to samé jako jednička, není to tak úplně pravda. Při sledování filmu si sice opakovaně říkáte, že konkrétní scény a záběry jsou variací něčeho z prvního dílu, ať už se jedná o zpomalené splatter záběry nebo vzájemné pošťuchování postav. Jenže to je jen mechanický fanservis a tudíž v základu přesně pravý opak samotné podstaty prvního Zombielandu. Ten se svého času stal senzací, protože přišel se svěžím přístupem k zombie bijákům a dokázal je pomocí nadhledu a žánrové reflexe překlopit do chytré zábavy. Dvojka naopak šokuje tím, že nic svěžího ani originálního nenabízí. Jakoby navrátivší se tvůrce za uplynulých deset let postihla těžká demence, takže jen dokola opakují to, co už dělali posledně. Navíc zatímco první film měl nějakou svou kauzalitu a především dokázal vystavět funkční a koherentní svět, tady se vše rozpadá pod rukama. Výsledkem je nechtěná travestie, kde se postavy ocitají mimo svůj svět, zatímco nová realita postrádá jakoukoli soudržnost (což se nejvíc projevuje ve vyloženě nefunkčním a zaměnitelném prostředí samotného finále). Skoro by se chtělo vše zachrátnit tvrzením, že tvůrci tentokrát přišli s důmyslným meta konceptem, který po vzoru klasicky patlalských direct-to-video sequelů nabízí záměrně lacinější a odbytější variaci původního hitu, jenže nic ve filmu takovéto míře nadhledu a koncepčnosti nenasvědčuje. (09.11.2019)

(SPOILER ALERT!) Zombieland nabízí velmi slušné intro, už při zobrazení filmového loga se člověk neubrání smíchu, poté to pomalu, ale jistě směřuje k drsňáckému finále, které je zakončeno neuvěřitelně humornou poctou "nejmenovanému krotiteli duchů". Dvojka má možná nějaká slabší místa, v nichž se moc mluví, poučuje, huláká či plká, ale to vše bohatě vynahradí velké množství akčních a kulervoucích scén. Cenu za nejvtipnější postavu vyhrává roztomile pitomá "blondýna z mrazáku", vedle toho mě rovněž velmi pobavila sekvence s "dvojníky". Ve výsledku to jsou sice slabší čtyři hvězdičky, avšak nemohu říct, že bych se v kině nudil, a to je u komedie nejdůležitější. (29.10.2019)