Pro Ellen

Klasický případ filmu, na který zapomenete, hned jak vyjdete s kina. Snaží se proniknout do útrapené duše hlavního hrdiny pomocí dlouhých detailních sekvencí soustředěných na jeho mimiku. Velmi originální! Joby se nedokáže smířit s faktem, že jeho manželka, kterou pravděpodobně asi tak pět let neviděl, protože se soustředil na svoji neúspěšnou hudební kariéru, chce právně ukončit jakékoliv styky Jobyho s jejich dcerou Ellen. (19.06.2013)

Nevadí mi svými činy nesympatická hlavní postava, vzhledem k tomu, že se alespoň snaží o posun k lepšímu se s dá s Jobym i soucítit. Ale naprosto mi vadí Paul Dano. Nevím, co jsem čekal, ale ve svém názoru jsem jen utvrdil. On nepopiratelně má herecký talent, ale je mi velmi nepříjemný a působí příliš slizce a to i v rolích, kde hraje sympaťáky. Každopádně For Ellen pro mě poměrně selhává neschopností o nějakou ucelenou myšlenkou a i těch 90 minut bylo peklo. Hlavně první hodina, opravdu silné byly scény s dcerkou, ale těch je tak málo, že v hodnocení u mě už na více nepomůžou. (05.10.2015)

Ten film je kvalitní a zpracovává vztah otec-dcera. Velmi dobře psychologicky vykreslena situace, kdy si umělec uvědomí, že kromě své kariéry má také dceru a hledá k ní cestu zpět. Film hovoří o tom, že všichni děláme chyby a hlavní hrdina tu minimálně jednu udělal a uvědomil si ji. Je překvapivě krásné, jak autoři filmu dokázali popsat příběh ze života o rozchodu kdysi asi klapajícího vztahu. Dceřina otázka "Proč jsi nepřišel dříve?" během šibeničního času, který je biologickému otci dán než je donucen díky právníkovi exmanželky se dcery navždy vzdát, padne jako facka. Vnitřní boj a vykreslení uvědomění si, že vlastní dcera je i vlivem jeho rozhodnutí a činů nucena teď říkat "tati" úplně někomu jinému. Překvapivý závěr, který díkybohu nesklouzl k "americkému happyendu" je důkazem toho, že některé věci si v sobě neseme napořád a i když chceme sebevíce něco změnit, jsou okamžiky, kdy to nelze. Film dává spoustu otázek a jemně naťukává klišé typu "co je pro tebe nejlepší". Podle mého názoru jeden z nejlepších filmů letošího MFF ve Varech. (05.07.2012)

Typická nezávislá festivalová limonáda s těkavou kamerou a rockovými fláky let minulých i současných. Paul Dano je ale jako loserovský rocker tak vynikající, že mi vlastně bylo úplně jedno, že Pro Ellen jede celou dobu po vyšlapané dějové cestičce a ve finále příliš nepřekvapí. One man show jako kráva. 75% (KVIFF 2012) (05.07.2012)

Prvních 30 minut filmu sledujeme Jobyho telefonovat, druhou polovinu se snaží celkem nepovedeně sblížit s dcerou. Joby je lehce nesympatický týpek, který si až při blížícím se rozchodu uvědomil, že má dceru. Počas filmu divák najde špetku porozumění. Děj je poměrně zdlouhavý, záběry jsou zvláštně roztřepané a přiblížené, dialog postav občas postrádá autentičnost. Avšak postavu otce a lůzra si Paul zahrál moc dobře. Přece jen je to jeho parketa, hrát podivíny. Je to také jediný důvod, proč jsem u filmu zůstala do konce a proč získává 2 hvězdičky. (12.04.2022)