Ivett.Motion

Od Netflix filmů nikdy velká očekávání nemám, ale tohle byla příjemná oddechovka. Místy jsem se dokonce i zasmála, což je velký bonus a velká výjimka u filmů produkovaných Netflixem. Plusový body dávám za scénu s vířivkou, kde promlouvají Kevinovi slavný metalový hvězdy do duše. Overall- neurazí nenadchne.

Na takovým fesťáku fakt skončit nechceš, byť je to jeden z nejlepších lineupů vůbec. Dokument byl poutavej, ale ohromně mi tam vadilo naprosté zanedbání tématu násilí na ženách. Ve výsledku se tam víc řeší fekálie než znásilnění, kterého tam bylo opravdu hodně. Pokud vím, o třech zemřelých se v dokumentu ani nezmínili slovem. Mohlo to být obsáhlejší, co se informací týče a hlavně se mělo vyzdvihnout to podstatné. Tak či tak to byla zajímavá podívaná, i když dost k nasrání. Organizátoři festivalu by si zasloužili vězení, protože rozdat 100 000 svíček zdrogovaným metalistům, napadne jenom debila.

Naprosto famózní, fantastické, úchvatné! Jakožto nadšený fanoušek Bowieho a hudební scény ze 70 až 90 let považuji tenhle snímek za mimotělní zážitek. Plný barev, skvělé hudby, Bowieho filozofie, která nikdy nemine se zobrazením života jakožto něčeho krásného a plného dobrodružství. Hodně s jeho pohledem na svět soucítím a nacházím nesmírnou útěchu v jeho slovech a myšlenkách. Najednou nahlížím na určité věci, ve kterých já vidím hrozný negativa, chyby chaos a nevýhody, jako na něco krásného, normálního a dobrodružného. Hledat sám sebe je to nejosobnější a nejkrásnější, co máme. I tak vlivný hudebník jako Bowie, v době mládí, stáří nebo největší slávy, měl vždy chuť a touhu se hledat dál a to je brilantní, protože život a jeho možnosti nekončí jedním úspěchem, jednou porážkou, jednou výhrou. Tenhle film je pro lidi, kteří se ještě nenašli a po tomhle taky zjistí, že se najít nikdy nemusí, protože tím uhasne vaše jiskra a touha se dál rozvíjet a zkoušet nové věci. To je jeden z důvodů, proč je Bowie tolik milován, nejen jeho hudba, ale taky jeho filozofie, názory, jeho výstřední vzhled, posunul hudbu a queer komunitu dopředu. Otevřel dveře do úplně nového a neznámého světa, ve kterém spousta z nás našla hrozný komfort.

Obsessed ambiciózní artists jsou můj oblíbený trope. Viděli jsme to u I, Tonya nebo u Black Swan. Nemá to od toho tolik daleko, v hudebních školách učí stejný bestie jako v baletních studiích a v krasobruslení taktéž. Čili nechoďte studovat sporty a umění, pokud nejste odolní vůči křiku a nadávkám. Myslím, že každý, kdo kdy studoval hudbu, chápe, o čem mluvím. Teda, židli po mně nikdo nikdy nehodil, ale dostávat seřváno bylo dostačující. Nikdo vás od hudby neodradí tolik, jako váš učitel hudby. A tak si celý film říkám, kde se bere tak neúprosná touha něco dokazovat takový bestii. Každopádně závěrečná scéna mi vzala dech a s tím i celej film.

Kámo mít superschopnosti motorových a hořlavých prdů, péro jako kompas a fungování jako nekončící automat na vodu jsou evidentně dostačující na přežití v džungli. Nevím proč tenhle film existuje, jaký je jeho smysl, ale vůbec si nestěžuju.

Tenhle snímek je naprostej skvost. Od kamery, hudby až po herecké výkony a příběh. Amélii bych vylíčila jako neobyčejně obyčejnou dívku, která se snaží najít lásku a vidí krásu v malých věcech. Celé se to jeví jako nějaký podivný sen, ze kterého se nechcete probudit. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost film vidět poprvé v kině na jeho výročí.

V romantických filmech si moc nelibuju, ale tohle byla příjemná podívaná. Námět byl celkem originální, ale hlavní tahouni byli především Paul se Zoe, kteří mají krásnou chemii (pochopitelně, jelikož jsou skutečný pár). Jediný, co mě vytočilo, byl ten konec. Incel Calvin si totiž druhou šanci rozhodně nezasloužil a bylo by lepší, kdyby spolu neskončili. Celkově ale film hezky uplynul, místy byl vtipný a relatable, takže za mě jasné 4*.

Film byl na mě až moc zdlouhavý a celkový námět nebyl můj šálek kávy. Avšak herecké výkony byly bezchybné, kamera taktéž, atmosféra byla hustá, ale jak říkám, být to kratší, nemělo by to chybu.

Bylo to ujetý, nekompromisní a naprosto šílený. Tomuto filmu nejvíce přidávají neuvěřitelné herecké výkony Dafoe a Pattinsona, kteří role sehráli naprosto bezchybně. Děj se trochu táhne, šílenství se stupňuje a pak vrcholí v totální mánii.

Ale jo, Girl, Interrupted má v sobě své kouzlo, ale nebýt Angeliny a Winony, je to lehce podprůměrný film. Z pohledu psychicky nemocného člověka je tento film docela příjemný zážitek a z psychologického hlediska je to velmi hezky zpracováno, dokážu s hraniční Winonou soucítit a během filmu chápu její chování. Avšak se musím přiznat, že tady ji Angelina Jolie svou výraznou rolí úplně zastínila.