Královská cesta

Islanďané jsou zvláštní. Dělají zvláštní (ale skvělou) hudbu, zvláštní (ale skvělé) filmy. Královská cesta rozhodně patří mezi ty nejpovedenější, co se mi zatím poštěstilo z jejich kinematografie vidět. Příběhy jednotlivých postav byly nadmíru zvláštní. Natolik, že se aspoň v jedné z nich každý z nás musí vidět. Takže díky, paní režisérko! Diskuse s Vámi byla stejně skvělá a vtipná, jako film sám! (05.07.2011)

Úskalí filmu vychází z nevyváženého konceptu. Všechny scény i jednotliví ztroskotanci tvořící osazenstvo titulního islandského "trailer parku" mají potenciál k velmi říznému humoru. Příznačně ovšem fungují jen ty pasáže situační komiky, které mají pevný scenáristický podklad, zatímco dialogové sekvence tvořící většinu filmu se babrají v prázdném nastavování základní situace. Vyprávění se tak potácí mezi bravurní absurditou a úmorným čekáním na konec rozhovoru postav. (18.05.2011)

Je pravdou že severania sú svojskí, samozrejme čím severnejšie, tým viac, ale v tejto snímke ich zmysel pre humor bol až niekde tesne pri severnom póle, ďaleko od nášho zmýšlania a navyše chladný a mnou nepochopený. Netradičné filmy zvyknú milo prekvapiť, no Kóngavegur mi nejak veľmi nesadol. Musím priznať že v hodnotení som bol nadmieru štedrý. (12.12.2014)

letosni IFFKV si (opet?) jedeme na vlne filmu plnych looseru, samotaru nebo prusvihu vseobecne. Tento film ma od kazdeho trochu a dohromady je to celkem slusna porce legrace- takovy islandsky "Chlapi z karavanu" . A tak si severani delaj legraci sami ze sebe a z pruseru, ktere jim zbyly po krizi ekonomik, partnerstvi, detstvi, rodicovstvi anebo muzicirovani... Ja se bavil hodne (05.07.2011)

Zcela dobrovolně přiznávám, že jsem tento film nepochopila. Svou zvláštní absurditou mi nepřišel vtipný, nepřišel mi chytrý a nepřišel mi ani tak zajímavě metaforický jako třeba Odcházení od Václava Havla. (Které se mi velmi líbilo.) Přišel mi jen divný a - snad to bude i nedostatkem spánku v posledních dnech - i uspávající. Na druhou Taxikář ani Restaurátor, které jsem viděla ve stejném dni, ve mně ani náhodou podobné pocity nevyvolávaly, takže jen mnou to asi nebude. Věta: "Každé dnes narozené dítě má menší šanci na život, a proto bychom ho měli dát k adopci," která ve filmu zazněla, dokonale vystihuje atmosféru celé Královy cesty. Pokud vám přijde zajímavá, vtipná, neotřelá, originální... račte na Kóngavegur vyrazit. Pokud momentálně nadzvedáváte obočí a nehodláte 90 minut sledovat islandský zapadákov, kde jedna z postav stojí u liduprázdné silnice se značkou "Stop" v ruce, aby mohla zastavit u přechodu případná jedoucí auta, a kde jiná z postav stráví celou stopáž poponášením mrtvého tuleně, bylo by pro vás možná lepší tento film vynechat. [MFF Karlovy Vary 2011] (04.07.2011)