Le Havre

Z roboty vás vykopnú, cestou sa stavíte u doktora ktorý vám povie že máte rakovinu v poslednom štádiu, prídete domov a načapáte manželku ako šuká so susedom. Zoberiete štranok a cestou po meste k najbližšiemu stromu si odskočíte do kina na Kaurismäkiho film a... Ti jebe???!!! Veď ty si najšťastnejší človek. Ako to ten Fín robí?! Neskutočná životná energia sála z jeho muví. A tie interiéry. Akoby sa zastavil čas. (07.03.2012)

Le Havre, kousek Finska na okraji sladké Francie. Alespoň Aki Kaurismäki si to očividně myslí. Jeho film v sobě snoubí to nejlepší z obou světů, jak šarm, tak drsnou poetickou tragiku. Budete se smát, brečet, nevěřícně zírat i zarytě fandit, tak jak je u něj obvyklé. Příběh se je zasazen do přítomnosti, ale čiší z něho zvláštní bezčas. Dá se v něm najít atmosféra z několika období a všechny se vzájemně promíchávají do jedinečného pocitu reálnosti. Mistrovou silnou stránkou jsou postavy. Řeknou toho o sobě jen málo, ale z jejich očí, gest, mimiky a jednání cítíte obrovské životní zkušenosti a velké srdce. Skvělý film, soustředěný a ucelený. (14.03.2012)

Hodně zajímavý snímek finského režiséra Akiho Kaurismakiho. V době kdy nás novináři i "novináři" krmí velkou spoustou převážně negativních zpráv, v poslední době je samozřejmě na výsluní přistěhovalecká a utečenecká problematika, tento poetický a hluboce lidský snímek dokáže pořádně pohladit po duši. Zdánlivě všední příběh obyčejných lidí z francouzského přístavního města díky zajímavě napsaným ústředním postavám i jejich vzájemným vztahům (včetně maximální empatie k druhým) dokáže diváka plně zaujmout. Je dost příznačné, že pomoci se snaží především lidé, od kterých by to člověk neočekával, a kteří by spíše sami pomoc potřebovali. Asi je to tím, že právě ti mají tu míru empatie nejvyšší na rozdíl od jiných, kteří žijí v jiných kruzích, s jinými etickými pravidly, odtrženi od reality, nebo v zajetí "jájínkismu", v nejhorším případě tohle všechno dohromady. Je mi jasné, že skutečnost není nikdy tak ideální jako to může být ve filmu, ale proč by právě takovéto laskavé filmové příběhy nemohly být inspirací pro tu skutečnost a současně i pro všechny, kteří se na tuto vlnu dokáží naladit. A ten hodně zajímavý, lidský a současně i překvapivý závěr je jen tou třešničkou na dortu. Ono je to celé vlastně takové "Musíme si pomáhat" po finsko-francouzsku... (02.08.2017)

Nádherný příběh. Chovejme se k sobě a k ostatním dobře a rozkvete nám na dvorku třešeň. Co víc můžeme chtít? (09.07.2011)

áááá k zblití (18.07.2012)

krásny príbeh o krásnych ľuďoch (samozrejme myslím tú vnútornú), možno trochu zidealizovaný ale naozaj milý, úprimný a prirodzený...veľmi sa mi páčili tie tiché scény kde kamera zaberala tváre jednotlivých zúčastnených, čo vypovedávalo viac ako nejaké slová...krásny emotívny film 80-85% (14.08.2012)

čudné pocity vystriedalo napätie a zvedavosť nakoniec sa dostavilo nadšenie (02.09.2012)

1 hvězda za Malého Boba, za Changa a Laiku. Jinak je film jako francouzská bageta druhý den - těžko stravitelná a bez chuti. Tohle mi nesedlo. (27.03.2015)

Já se cítím zkrátka podveden. Je to krásný humanistický příběh o spoustě dobrých lidí, se zcela zjevným úmyslem dojímat. Nejenže jsem to nečekal od Kaurismäkiho, průšvih je, že na v tomto žánru a na toto téma existuje mnoho lepších filmů. (06.01.2012)

Bojím sa otvoriť konzervu, lebo by tam mohol byť nejaký imigrant. Sú ich plné správy aj plné filmy, asi je toto storočie storočím sťahovania národov. Ako černoško smerujúci do bájneho Londýna, ktorého sa ujme takmer-vdovec Marcel z chudobnej štvrte a Pánboh ho za to odmení. Takto si asi Aki predstavuje božiu spravodlivosť, len či tá takto priamočiaro naozaj funguje. Ja osobne si takto film nepredstavujem a zdá sa mi, že režisér si znovu robí z diváka srandu. A pridá ako bonus jeden koncert rockových seniorov. –––– V Stredozemnom mori pláva viac rodných listov ako rýb. Bezmennú osobu je ťažšie deportovať. (26.04.2017)

V poslední době se roztrhl pytel francouzských filmů, které se různými způsoby snaží vyobrazit problém ilegálního přistěhovatelství do země galského kohouta či jiných vyspělých evropských zemí. Právě do této kategorie patří francouzsko-finské drama Le Havre. Na první pohled by se mohl nechat divák zmást, že se jedná o komedii, nicméně není tomu tak, humoru je zde opravdu minimum. Jedná se o čistokrevné drama, které bohužel negraduje a ani naivní příběh nikterak neosloví. Hlavní postavy jsou až na podivného komisaře naprosto nevýrazné a o oslňujících výkonech si můžete nechat maximálně zdát. Na druhou stranu atmosféra předměstí francouzského přístavního města je okouzlující a působí velmi příjemným dojmem. Musím konstatovat, že se tvůrcům opět podařilo navodit onen pocit pohody, který umí vyvolat pouze francouzské filmy, přestože tento zrežíroval finský režisér. Moje hodnocení 65%. (26.02.2014)

Ach, to bylo skvělý. Buďme k sobě všichni hodní!:) (11.07.2011)

[Festival Francouzského Filmu 2011 - Praha] (30.11.2011)

Vážné téma nevážně...aneb jak by to bylo krásné, kdyby všecko dobře dopadlo :) (08.01.2012)

Určitě zajímavá festivalová komedie, přičemž by bylo nejpříhodnější slůvko "festivalová" podtrhnout a slova "komedie" se zbavit nadobro. Baví-li vás uvolněné tempo vypravování, statické záběry, minimalistické herectví a příběhy a "dobrých lidech", budete se cítit jako doma. Mě to tentokrát příliš nesedlo, ale mít trošku příhodnější náladu, tak to ty 3* třeba i dá. Takhle za 2. (17.04.2012)

Proti jinym vyraznym kouskum Aki Kaurismakiho mi tohle prislo takove unavene...nebo jestli ja jsem byl unaveny, kdo vi...A navic je to asi az moc pohadkove. Lepsi prumer 3+. (25.04.2012)

Klišé na klišé. K tomu pripočítame predvídateľný dej, naivné postavy, ktoré sú napísané tak, že si ich obľúbi každý a k tomu štipka humoru. OK. Dajme tomu, hlavne, že vás to nechá z dobrým pocitom na duši. Čo zaujalo na filme mňa (a to som bol asi jediný ) bolo prostredie, v ktorom sa film odohrával, teda samotné mesto Le Havre. Možno to bude tým, že som už raz v Normandii bol, i keď nie priamo tu, ale môžem povedať, že táto časť sveta na mne zanechala dojem. Z toho vyplýva, že som bol odvtedy celkom zvedavý ako to tam vyzerá. Ja neviem, celkovo to dostáva u mňa plus za zvolenú lokáciu. Ťažko sa to vysvetlí ale je to niečo podobné ako keby ste ako malý chodili na prádzniny babke autobusom. Vystúpili by ste na zastávke v dedine kde býva a ten autobus by išiel ďalej do ďalšej dediny. Poznali by ste dobre meno tej obce, ale nikdy ste tam neboli. Veď načo? Je to len obyčajná stokárska dedina ako každá iná. Ničím nie je zaujímavá. Ale za nejakých 10 rokov, sa dozviete, že v dej jedného slovenského filmu sa odohráva práve v tejto dedine. Nikdy ste tam síce neboli, i keď jej prítomnosť ste cítili stále. Ludia v autobuse si tam pýtali lístky, v pekárni bol odtiaľ chleba, zopárkrát tam hrala dychovka takže plagáty s menom tej dediny boli všade po okolí. Otázkou je či si film pozriete. V tých končinách ste neboli 10 rokov pretože babka dom predala a odsťahovala sa so svojimi kamarátkami na Floridu, takže už nebol dôvod do tohto zapadnutého kúsku Slovenska ísť. Stále však tú susednú dedinu máte na rozume. V piatok dávajú v kine ten film. Pozriete si ho? Cinematik 2012 (25.09.2012)

Úžasný film, který pro mě překonal snad i skvělého Muže bez minulosti. Co se děje týče, Kaurismäki zde opět netlačí na pilu s akcí, lépe však vynikne odkrývání krásného příběhu, který dokáže uděřit na tu správnou filantropickou strunku. Dvojici André Wilms a Kati Outinen bych si přála vídat na filmovém plátně častěji, protože kdo by je nemiloval? (12.08.2012)

Asi jsem si promítl nějakou jinou verzi, jinak si neumím to brutální hodnocení vysvětlit. Po dlouhé době film, který mě dokázal uspat. (10.03.2013)

záměr byl dobrý.Tak nějak návod jak dělat dobré skutky (odměnou může být uzdravená manželka to není ironie)ale vadila mi křečovitost některých herců.Marx se pohyboval jako robot.Mám francouzskou tvorbu ráda ale tady jsem opravdu v rozpacích (08.12.2016)