Som číslo štyri

Je zde cítit nádech Twiligtu a mixu několika kouzelnických filmů poslední doby, ale ze Jsem číslo čtyři jsem cítil něco víc. Jakoby bylo vzato ze všech předloh jen to lepší a umě bylo zkomponováno v ucelenou kombinaci příjemných herců, dobrého soundtracku a solidního příběhu. Taky překvapí i povedný akční závěr a tak trochu i happyand, který by mohl svádět k pokračování...ale tomu bych moc nevěřil. Myslím si, že až tak nízké hodnocení je trochu podsazené, ale půjdu v ruku v ruce s těmi, co přihmouří oči a neberou IANF tak tragicky. 70% (07.05.2011)

Tak sci fi akcia pre mladých sa nakoniec môže celkom aj vydariť. Pre mňa stráviteľné, dej nestagnuje, beží to plynule, nemá to dementnú pointu. Miestami dokonca dosť vtipné. Mnohokrát chválený režisér Caruso to s podobnými filmami veľmi dobre vie a nesklamal ani tentokrát. Ten námet láska a sci- fi myslím dosť pramení zo Smallville. (22.07.2016)

Zajímavý nápad, který je v konečném důsledku scénáristicky strašlivě nedotažený. Pokud č. 1, č. 2 a č. 3 byli zlikvidováni potichu a beze svědků, proč pro zabití č. 4 padne prakticky celé město? Má nějaký smysl, aby se č. 4 bránil svým pronásledovatelům, když proti němu stojí celá mimozemská civilizace? Jaktože se všichni mimozemšťani bez ohledu na rasu tolik podobají lidem? Není zvláštní, že si hlavní hrdina za nejlepšího kamaráda vybere náhodou zrovna člověka, který má v celém příběhu svou roli? Měl ten ťuťuňuňu pejsek nějaké hlubší poslání, než aby skupina pubertálních slečen v řadě za mnou při jeho poslední scéně sborově pronesla empatické: "Och!"? Normálně nejsem nějaký šílený rýpal, kterému vadí, že je děj historicky nepřesný nebo obsahuje chyby v kontinuitě (aneb v posledním záběru bylo pět jablek a v dalším je jich šest), ale autor I Am Number Four zjevně neovládá ani tu nejzákladnější logiku. Škoda, protože díry ve scénáři a digitálně velkolepý konec zabíjejí jinak poměrně originální námět o tom, jaké to je, když jste číslem v řadě těch, kteří mají zemřít. Nedůležitá poznámka: Vzhledem k lehce otevřenému závěru očekávám, že už teď se připravuje pokračování ve stylu I Am Number Five. (05.03.2011)

Jako kdyby dva nejzrůdnější trendy současného Hollywoodu - bezmyšlenkovitý trikový akčňák alá Bay a hloupá fantasy teenage romance alá Twilight - měly děťátko. Hlavní hrdina je přímo neuvěřitelně nesympatický, celý film se bohužel točí pouze kolem něj a svou vyprázdněností působí spíš jako pilot k delšímu televiznímu seriálu. D.J.Caruso je jako režisér celkem zručný, takže alespoň u závěrečné akční sekvence jsem vyloženě netrpěl. 35 % (05.05.2011)

Škoda, že ten slizký, tymolínový klon Homokina Skywalkera nebyl číslo jedna! To by ho krouhli ještě v hlavě paní Majerové a já bych nemusel stodeset minut čumět na to, jak ho v pubertální taškařici za Soumraku honí partička nasraných Sithů, kterým jen svou existencí brání v anexi glóbu a anihilaci lidské rasy. Mezitím ještě stihne zahořet láskou ke katalogové barbíně a pomoci slabším a utlačovaným vymýcením šikany v americkém středním školství. Když je nejhůř, přijde mu vypomoci číslo šest, Hana Montána v minisukni, která jako by vypadla ze Savcova punče! No, kdyby nebyli ti Sithové tolik agresivní, mohl z toho být skvělý High school musical. Nechci spoilerovat prozrazením tolik překvapivého rozuzlení, kdy naší milí odjíždějí vstříc zapadajícímu slunci chránit planetu, ať už si to přeje, nebo ne, a tak se omezím jen na suché konstatování, že Číslo pět žije. Naštěstí! (11.04.2011)